Jak byste se zachovala, kdyby do vás nabouralo auto? Už se vám někdy stala podobná situace? Jak ji vyřešila čtenářka s nicekm Kuře se dočtete v jejím vtipném příspěvku, za který děkujeme.

Dobrý den. Jezdím každý den do práce autem, odpoledne rozvážím děti do kroužků a tak za volantem trávím poměrně dost času. Nejhorší bývají rána, zvlášť ty dny, když mám být v práci podle rozvrhu už v sedm. Naše školka totiž otvírá dveře v 6:45 a být v 7:00 v učebně na druhém konci města je tedy nereálné. Takže první týden v semestru uzavírám vždycky se studenty dohodu, že budeme začínat v 7:10. A tiše doufám, že to stihnu.

Učím totiž v počítačových učebnách, kam studenti bez učitele nemůžou vejít a učitele tam pouští "dozor" v podobě starší paní, která bdí zrakem ostřížím nad dodržováním pravidel. Kluci tedy musí čekat na chodbě a je hned poznat, který kantor má zpoždění. Už několik let mi to vycházelo, ale loni na podzim jsem cestou bourala...

Jezdím do práce přes táhlý kopec, pod kterým je velká křižovatka. Jak jsem jela dolů, tak blikla oranžová, ubrala jsem a dojížděla. Blikla červená, já v pohodě zastavila a vteřinku po tom se ozvalo BUM a auto mi poskočilo dopředu. Nastala klasická situace, ze které měli všichni kolem určitě děsné potěšení - dvě ženské se srazily.

Slečna, co narazila do mého auta vystoupila s velikým brekem a vyčítala mi, že jsem měla přidat a prosvištět to, že nečekala, že bych mohla zastavit. Moje auto mělo jenom trošku naprasklý nárazník, takže jsem to nebrala moc tragicky (netušila jsem, že škoda je ve skutečnosti kolem 50ti tisíc). Spíš jsem si v duchu představovala tu bandu kluků, co stepuje před učebnou a nadávají, že zbytečně vstávali. Takže jsem volala dozoru, že stojím pod kopcem a hned tak neodjedu, neb se slečnou není kloudná řeč a asi budeme muset volat policii. Paní mi slíbila, že klukům vše vyřídí, aby nečekali a šli na kafe.

A pak jsem se pokoušela domluvit se slečnou, že vypíšeme formuláře, nafotíme autíčka a rozejdeme se. Slečna brečela, že za nic nemůže, že má rozbité auto a já ne (ona ho měla na šrot - její Matýsek se na mém Scénicovi vyloženě rozplácl), že ho má teprve týden a že nechce volat policii, ale sepsat formuláře taky ne.

Po chvíli kousek od nás zastavila tmavá oktávka a vystoupili dva vysocí pánové v obleku - moji "kluci". Z dálky kývali a jak se přiblížili, hned spustili: "Dobrý den paní doktorko, copak se to tady stalo?" Slečna nečekala a líčila situaci. A kluci hned: "Ale to je nemilé, to jste slečno zavinila dopravní nehodu, z právního hlediska je případ jasný..." Pusinky jim jely jak namazané. Formuláře jsme vyplnili bleskovou rychlostí, slečna kluky evidentně považovala za právníky, nebo dokonce policii a její ochota spolupracovat byla úžasná.

Za chvíli už jsem byla v učebně a kluci počítali příklady. Později mi řekli, že se báli, že nemám auto pojízdné a nechtěli mě v mrazu nechat stát  u silnice. Ale musím přiznat, že znovu už bych podobnou cestu do práce zažít nechtěla.

Kuře

Milá/é Kuře, podobná příhoda se mi také stala. Ale byl to jen lehounký ťuk na nárazníky, takže řidička přede mnou to vzala sportovně.

Co vy na to, milé ženy-in? Měly jste na cestách nějaký incident? Napíšete nám o něm? Ještě na to máte minimálně hodinu.

 

 

Reklama