Chtěla bych vám vyprávět o svém druhém manželství.

Můj první manžel byl o rok starší než já, jak už to ve vztazích zpravidla bývá, ale bohužel nebyla to záruka vzájemného porozumění. Naše manželství skončilo rozvodem.

Po rozvodu jsem měla několik vztahů, můj první partner byl o čtyři roky starší, další jenom o rok, další o 4 mladší a ten poslední, který se stal mým druhým manželem, je mladší o osm let.

Musím říci, že jsem nijak mladšího partnera nehledala, ale ti starší byli buď rozvedení, tudíž se báli hlubšího vztahu a nechtělo se jim znovu spadnout do stereotypu rodiny, nebo ženatí, což je ještě horší varianta. Ale zpět k mému manželovi.

Když jsem ho poprvé na jedné firemní party uviděla, říkala jsem si: "Co po mně to dítě chce?" Časem mi i přes vypitý alkohol nebo právě kvůli němu došlo, že ten zajda se mnou nehorázně flirtuje.

Začali jsme se potkávat v práci, jak jsem později zjistila, občas mu to dalo hodně práce, a nakonec spolu i chodit, žít a vztah jsme zpečetili svatbou.

Manžel se od rodičů, kde mu patřily pouze jeho osobní věci, přistěhoval do mého bytu a začal žít jako dospělý člověk. Myslím, že mu to jenom prospělo a konečně se naučil rozhodovat o provozu domácnosti a ostatních věcech, které přísluší dospělým lidem.

Spolu se mnou vychovává mého syna, se kterým mají krásný kamarádský vztah. Samozřejmě, že jsem hodně přemýšlela a měla hodně strachu o tom, zda může takový vztah vydržet. Musím říci, že nezáleží na věku partnerů, ale na vzájemném porozumění a toleranci. Doufám, že se nám bude dařit i nadále.

Amidala


Milá Amidalo,
děkuji Vám za Váš příspěvek ze života a za potvrzení, že stejný věk není zárukou štěstí.

Věkový rozdíl

Máte partnera, který je starší?
A co na to okolí?
Závidí, rozčiluje se?

Nebo jste na zajíčky?

Proč odlišnost od "normálu" způsobuje komplikace?
 
Napište nám:
redakce@zena-in.cz

Reklama