Na své dítě se tolik těšila. Jak syn roste, Dana ho přestává zvládat. Dokonce i manžel si s ním už neví rady. To ale není to nejhorší. Rodiče přiznávají další věc, na kterou opravdu pyšní nejsou.

Davídek byl vytouženým dítětem. Dana i její muž se příchodu syna nemohli dočkat, dlouho se totiž o potomka snažili. První tři roky si rodiče svou roli užívali naplno, jak chlapec roste, začíná to být pro ně náročnější. Nyní je Davidovi šest let a Dana přiznává dvě věci, „absolutně to nedávám, přerůstá mi přes hlavu. Nejhorší ale je, že mám pocit, že své dítě nemám ani moc ráda. To je hrozně přiznání, vím, ale je to tak.“

boy

Nenechte si ujít:

Důvodem je podle Dany to, že syn strašně zlobí, neposlouchá, neví, co je autorita a z rodičů má akorát tak „dobrý den“. „Když mu za něco vynadám, dám mu na zadek, tak se mi jen vysměje, a to v lepším případě. Někdy na mě začne křičet, že mě nemá rád, nebo mě plácne přes ruku. Manžel vždy zasáhne, ale náš pán se nafoukne, začne křičet, jak jsme hrozní, a nenávidí nás. Dokonce nás i kopnul.“

Chování syna konzultovala Dana s rodinnou přítelkyní, která je dětskou terapeutkou. Ta řekla, že se nejedná o nic zásadního, jen dítě zkouší, co si může dovolit. „Je sice fajn, že je náš kluk v pořádku, ale já to jeho chování nenávidím. Vůbec nevím, co dělat. Žádné rady nepomáhají. Je to větší a větší hajzlík, ale jen doma. Učitelky ho chválí, jak je úžasný. Ani se na něj netěším, když pro něj mám jít do školy a trávit s ním den. Nejhorší je, že jsme si s manželem přáli mít ještě dcerku. Syn nám ovšem dává tak zabrat, že jsme od našeho snu upustili. Budeme rádi, když ve zdraví vychováme jedno dítě.“

Čtěte také:

Reklama