Výplata = jednodenní radost a pak zase měsíční čekání na další.

Tak to asi pociťuje většina z nás, řadových pracovníků, kteří si nemůžou se svým výdělkem moc vyskakovat.
Patřím do skupiny průměrně vydělávajících žen, které mají také průměrně vydělávající muže.

Když poplatíme všechny nutné věci, tj. inkaso, telefon, zálohy na plyn, el., vodu, spoření a půjčku na auto, odložíme na jídlo a chod domácnosti, tak toho moc nezbývá.

Každý měsíc se ještě vyskytne něco navíc, jednou je to zaplatit dceři školné v hudebce, pak zase odpady, povinné ručení.
No, však to všechny znáte.
Takže jsem dopadla tak, že si každý měsíc dělám soupis, co je třeba uhradit, aby se na nic nezapomnělo.
Snažím se platby rozložit tak, aby se to všechno nenashromáždilo na jeden měsíc, to by bylo nepříjemné.
Např. teď v lednu budu platit roční poplatek za psa a II. pololetí školného v hudebce.

To, co zbyde, si s manželem rozdělíme pro vlastní potřebu a jeden druhého nekontrolujeme, za co to utratí.
Zatím se nám to docela osvědčilo, předpokladem tohoto hospodaření je, abychom především oba měli práci a byli zdraví, to je nejdůležitější v chodu asi každé domácnosti.

Takže všem čtenářkám ženy-in přeji to samé, aby měly práci a zdravíčko, aby si mohly vydělat alespoň tolik, kolik potřebují pro svůj spokojený život.

Helip


Milá Helip,
podle vašeho soupisu, co všechno musíte poplatit a přitom vám ještě něco zbude na útratu... Máte buď dokonale fungující systém přerozdělování rodinného rozpočtu nebo na tom finančně nebudete zas tak zle.
Tak ať vám to vydrží.

Reklama