Vaření

To byla žranice

Musím zavzpomínat na moji první dovolenou u moře - ve Španělsku. Jela jsem se svojí kamarádkou. Cestou tam jsme si udělaly nevelké svačiny, že stejně v autobuse se bude jenom sedět a člověk nemá takový hlad. Opak byl pravdou. Je to asi i tím, že ostatní hodně baští a celkově cesta je dlouhá a ubíhá to pomalu, měli jsme pořádný hlad. Snědly jsme svačinu na celou cestu a pak už jenom mlsně hleděly na spolucestující.

Kdybychom věděly,  co nás čeká u moře, tak bychom se těšily ještě více... Poprvé v životě jsem zjistila v reálu, co to jsou švédské stoly. Ty se tedy prohýbaly pod veškerými mořskými potvorami, místními lahůdkami... hned jsem si nabrala jako smyslů zbavená, zpucovala to všechno a pak si dala nášup.

Druhý talíř jsem už nemohla ani dojíst, ale přece jim to tam nenechám... Hodně mi to připomnělo film s Růžičkovou - Slunce, seno, erotika... no, jo. Češi po otevření hranic - hurá akce atd., ale nesmíte se divit. Za minulého režimu byl člověk hodně skromný a když se pak otevřely hranice, tak se to musí někde dohnat, ne? haha.
Ale zpět k jídelně. S kamarádkou jsme dojedly druhý narvaný talíř a odvalily se na pokoj, kde jsem myslela, že umřu. Bylo mi tak špatně, že jsem si říkala, že už nikdy tam nebudu tak žrát (pardon jíst). Druhý den to člověku stejně nedalo a chtěl ochutnat všechno možné a zase odcházel nacpaný. Jo, oči by jedly, ale tělo už nemůže.

Dovolená neměla chybu... ještě dneska se směju, když na fotkách vidím naši skupinku na dovolené, jak jsme všichni při odjezdu vypadali jako křečci - nacpané tvářičky a bodrý úsměv. :)

Ula

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


 

Díky Ule za její příspěvek. Také jsem se zachoval podobně, když jsem to zažil poprvé. Můj HLAD měl opravdu VELKÉ oči. Dnes nejdříve obejdu všechny hrnce a grilovací místa, a až poté se rozmyslím, co si dám dnes k večeři. Ale byl to dlouhý vývoj. Nejednou se na mém talíři objevili najednou kus hovězího na rozmarýnu, s kuřetem na smetaně s rýží i bramborem. Jak jsem chtěl ochutnat vše!

Dnes si povídáme na téma náš vztah k obžerství, ke konzumaci jídla. Ovládáte se, když vidítě mňamky, nebo se na to vrhnete silou lvice? Nebo máte chuť se vrhnout, ale ovládnete se?

redakce@zena-in.cz

Čekám tu na vás a těším se!

   
26.01.2011 - Příběhy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [4] hubajda [*]

    taky jsem byla ve Spanelsku a tez rada vzpominam

    superkarma: 0 16.11.2012, 21:39:12
  2. avatar
    [3] daddyska [*]

    moje poslední dovolená byla taktéž jakoby mi někdo řekl: Sežer, co můžeš (i, když už nemůžeš Sml30)! A já poslechla. Pak jsem celý den plavala a plavala a stejně jsem to všechno nevyplavala Sml30 Domů jsem odjížděla pěkně vypaseňoučká Sml15 Sml22

    superkarma: 0 26.01.2011, 21:31:33
  3. avatar
    [2] SNÍŽEK [*]

    taky musím všechno ochutnat,hrozně mne to láká Sml80

    superkarma: 0 26.01.2011, 14:14:34
  4. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml30 to mám často, oči by tak jedly a žaludek už nebere  a jak mě to štve Sml31Sml30

    superkarma: 0 26.01.2011, 09:40:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme