.

Tlsté mäso a granadír

Podobné:
Dům a byt
Neviem, prečo v škole varia to, čo žiadny normálny človek nevarí sebe a svojej rodine...
Reklama
Dobrý deň, milé dámy na žena-in.
Do školskej jedálne sme chodili všetci veľmi radi. Lebo tam boli milé tety kuchárky, ktoré sa celý deň snažili, aby nám obed dobre chutil. A veruže aj chutil! Úprimná snaha ruku v ruke s profesionalitou boli zárukou vynikajúcich kulinárskych špecialít na bohato prestretých stoloch. A teraz naozaj. Vám to chutilo?

1. Granadír. Týmto by sa mal celkom seriózne zaoberať UNICEF.

2. Ryžový nákyp. Čo k tomu? No, síce v inom kontexte, ale Mňága a Žďorp kedysi vtipne glosovali, že „Kdo nežral hlínu, ten to neocení..."

3. Rajčinová polievka. Samozrejme vždy bohato dochutená výberovým parmezámom.

4. Vajcová polievka. Neviem, prečo v škole varia to, čo žiadny normálny človek nevarí sebe a svojej rodine...

5. Vyprážaný syr. Za normálnych okolností ho mám strašne rada, ale chcela by som vidieť produkty, z ktorých potom vyrábali ten školský syr".

6. Malinovky. V našej škole museli mať špeciálne odmerky, ktoré presne vypočítali, koľko treba dať na 100 hektolitrov vody sirupu, aby ju to zafarbilo, ale nijako chuťovo neovplyvnilo.

7. Rizoto. Úprimne povedané, mne aj chutilo, ale vzhľadom na to, že som si mohola dať aj 10 duplí, usudzujem, že príliš obľúbené nebolo.

8. Kôprová omáčka. V mojom súkromnom rebríčku veľmi vysoko.

9. Čevabčiči. Vy ste tomu nehovorili hovno? Čo na tanieri, to na jazyku...

10. Tlsté mäso. Kedykoľvek a kdekoľvek.

Máte aj Vy nejaké obľúbené" jedlo z jedálne?

Krásny deň Vám praje cilka33

P. S.: Dnes mám narodeniny a  očakávam návštevu, takže sa už dnes nestretneme.


Milá Cilko, všechno nejlepší k narozeninám! Děkuji za moc hezký příspěvek, jen by mě zajímalo, co je to granadír"? So slovenčinou normálně problémy nemívám, tohle slovo jsem ale nikdy neslyšela. Ví to někdo?
Reklama

Komentáře

Suzanne

Já si žádný šoky z jídelny nepamatuju, ale rýžový nákyp, rajskou a vaječnou polívku a koprovku jsem milovala a můžu dodnes. Byla jsem v tomto ohledu velmi vděčné dítě ...a nebo u nás vařili vcelku slušně.
Grenadýr - o tom jsem nikdy neslyšela, ale znám uhlířinu - to jsou zase brambory a knedlíky opečené dohromady.

Samík97

My tomu grenadýru bez nudlí říkáme brambory na paprice.Vydrží dloouuho horké, moje prababička prý říkala,že vydrží teplé cestu do Prahy......A rybí tuk jsem musela užívat v 5 letech po "slepáku" ,abych se spravila.Bohužel---jeho účinek pokračuje i teď,co jsem v důchodu.

tomáš

V mateřské škole (60.léta) jsme povinně nastupovali do řady a polykali RYBÍ TUK, který přidělovala úča jednou lžící. To jsem polknout nedokázala a držela to v hubě abych to posléze odložila do hrnku s bílou kávou k svačině. Ani rybí tuk, ani bílý kafe nemůžu ještě dodnes

Vivian

U nás v jídelně teda vařili docela slušně, mně tam chutnalo... Ale žebříček "oblíbených" jídel mám taky, třebaže krátkej...
Na prvním místě byla taková hnusná oranžová polívka neurčité chuti, co v ní plavaly kolečka fujtajblovýho párku i s nepoživatelnou slupkou (nevím jistě, jak se jmenovala, možná frankfurtská nebo francouzská, fakt si nepamatuju, moje psýcha vytěsňuje všechny ošklivé zážitky hluboko do podvědomí );
na druhém místě bylo cokoli s hovězím masem, které NIKDY nebylo k ukousnutí, ať to bylo cokoli, hovězí bylo vždycky jako podrážka a navíc v něm vždycky byla spousta "tlustýho", který se bůhvíproč muselo povinně jíst (nebo všelijak pokoutně vyhazovat).
No a na třetím místě byl "čaj" (taková nasládlá, smradlavá hnědá voda, abych byla přesná), vyráběný nejspíš vyvářením starých fuseklí celého učitelského sboru... A tomu všemu nasazoval korunu ten odpornej jídelnovej puch z toho starýho hadru, co s ním uklízečka nejdřív vytřela celou školu a potom i vikslajvant na stolech...
Ale jak říkám, jinak dobrý

paviocko

Tý jo, tak grenadýr, to jsem asi nikdy nejedla ani neviděla. Ale obecně nejvíc nenávidim koprovku a rejžovej nákyp. Fuuuuj..

Kadla

oprava: vodou

Kadla

Jo, zapomněla jsem dodat, že se ty brambory musí zalít vobou (vody by mělo být tolik, aby brambory byly těsně pod hladinou, nesmí jí být více, jinak z toho bude polívka )

Kadla

U nás doma (i doma u spolupracovnic) je grenadýrmarš oblíbený. Děláme ho (já i kolegyně) tak, že se veliká cibule rozkrájí na drobno, usmaží do červena, na to se nasype poměrně hodně sladké červené papriky a rychle (hned po paprice) se na to nasypou na malé kostičky rozkrájené syrové brambory. Když se se sypáním brambor opozdíte, budete mít papriku spálenou a můžete začít znovu . Současně si vedle uvaříme těstoviny. Chce to kvalitní bezvaječné těstoviny (my domů kupujeme "mašle" nebo větší vrtule), pozor nerozvařit, byl by z toho maglajs. Brambory se vaří do skoroměkka a pak je potřeba je zčásti rozšťouchat (ale tak, aby to bylo zčásti na kaši a zčásti s kousky brambor. Pak se to smíchá dohromady s těstovinami (množství tak půl na půl) a hlavně se to celé polije smaženou cibulkou (u nás doma jí musí být hodně). Fakt to není špatné.

Blues

Joo, "grenadýrský pochod" - v jídelnách pojato jako smíchané zbytky příloh z celého minulého týdne :-)

dkd

Grenadýr ze školní jídelny nepamatuji, doma jsme ho nedělali... ale není to tak dlouho, kdesi kdosi (v televizi) vařil recept nazvaný "nějaké" (skleróza - nepamatuji jaké) fleky, zdál se mi přijatelný, tak jsem to zkusila. Až jsem to uvařila, zjistila jsem, že je to takový vylepšený granadýr. Vylepšený uzeným masem, sýrem a čerstvou paprikou. Docela to jde : -)

Přihlášení

Vyhledávání

Reklama

Partner rubriky

Reklama

Nejnovější

Reklama

Náš tip