Před svátky jste si mohli přečíst nesnáze našeho pravidelného přispěvatele Fauna při posílání vánočních přání. Musím říci, že já takové problémy nemívám. Ano, úřednice pošt nejsou vždy příjemné, ale funguje na ně póza nešťastný „blbeček“. Bohužel se k tomu občas snížím, dělám, jako bych v životě neviděla razítko či známku, a nechápavě hledím na jiné přepážky. Nakonec se nade mnou ta paní za sklem slituje, pohledy orazítkuje a hodí do krabice pod stolem. V tu chvíli mám vyhráno. A dobrý pocit, že přání dojdou tam, kam chci (většinou).


Jsem asi staromilec, ale Ladovy obrázky jsou mi přednější než cvakání tlačítek na mobilu. Kdyby mi aspoň přišla originální esemeska, kterou ten dotyčný osobně vymyslel a posílá ji jen mně. Jenže z velké většiny mi displej zobrazuje sentimentální texty, které jsou už xkrát přeposlané. Tisíce vánočních hvězdiček, cinkající zvonky nad hlavou, oceány štěstí... mne nechávají chladnou. Ani ztracení betlémští oslíci nebo nevybraná zatáčka, při které se Ježíškovi rozbily sáně, mě nerozesmějí. Poslední den v roce se bráním zlomeným otvírákům a kocovinám. A tak pravidelně mobil vypínám, jak o Štědrém dnu, tak na Silvestra. Ovšem ta kanonáda, když ho opět zprovozním! Třeští mi hlava z toho pípání!


Namítnete, že bych měla být ráda, že si na mne lidé vzpomněli. Jsem, ale ať jsou sví. Osobně dávám přednost pohledům či dopisům. S lidmi, které vidím často, si stačí potřást rukou nebo zvednout telefon a zavolat. Že je telefonování stejné jako SMS? Není, slyším hlas volaného, to je rozdíl! Nestane se mi, že mi přijde zpráva od někoho neznámého. Lidé totiž v té euforii už posílají zprávu všem, které mají v adresáři včetně instalatéra, který spravil umyvadlo tak, že neodtéká, nebo Karlovi, kterého vůbec neznají a nevědí, kde se jeho číslo vzalo. A také ty pohledy lezou do peněz a člověk ztrácí čas. Na své blízké si čas udělám a peněz nelituji.


Vím, jsem asi naivní snílek. Letos o Štědrém dnu u nás opět padl rekord v poslaných SMS – přes 58 milionů. O Silvestra už to bylo slabší, „jen“ 33 milionů. A já tu otravuji s pohledy a Ladou, místo abych se radovala z toho, že „za oknem sype se sněhová nadílka, záclony provoní vanilka. Vánoční koledy zpívají andělé, už jsou tu Vánoce, šťastné a veselé!“


A o Velikonocích to začne znova…

 

 

Reklama