Až půjdete někdy s dětmi na procházku Prahou, podívejte se na Malé náměstí, v sousedství Staroměstského. Stojí na něm krásná kašna s pranýřem, ale také se tam odehrávaly dějiny lékárenství.

Malé náměstí – také se mu říkalo Malý ryneček.
Stávalo zde něco kolem 20 domů, seskupených skoro do trojúhelníku. Bývalo střediskem italských /vlašských/ kupců.
Skutečné lékárenství se u nás datuje s vládou prvních Lucemburků.
Přišlo k nám jako profese z Itálie a Francie. Od poloviny 14. stol. se začali usazovat první lékárníci v kamenných románských a raně gotických domech právě na Malém náměstí.

Jako první je zmiňován Augustin z Florencie. Ten dostal r. 1353 městské právo a otevřel lékárnu v domě U mouřenínů. Tento dům byl koncem 18. stol. spojen se sousedním - je to Richtrův dům, čp. 459.
Byl to muž zámožný, vlastnil několik domů, lékárnickou zahradu Na slupi a Střelecký ostrov s mlýny. Byl dokonce radní a účastnil se správy města.
Dříve bývalo zvykem před lékárnou prodávat léčivé rostliny a koření.
Když kolem roku 1400 umírá, jeho lékárna již není zmiňována.

Další lékárna byla v gotickém domě čp. 458, U lilie. Zprávy o ní jsou z  r. 1382, ale fungovala zřejmě dávno předtím. V té době tam byl lékárníkem Onofor.
V době Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského zde byl pan Tomášek. Ten se aktivně podílel na tajném spiknutí proti králi Vladislavovi. Měl v Benátkách opatřit účinný jed. Vše se prozradilo a pan Tomášek při vyšetřování útrpným právem v nedalekém vězení zemřel.
Dále je tam vedený Duchek Chmelař ze Semechova, ten se však více věnuje diplomatickým službám u Ferdinanda I. a r. 1575 lékárna zaniká.
Vzhled této lékárny je patrný dodnes. Dvě kamenné stolice u vchodu sloužily jako podpěra prkna, pultu, které oddělovalo pacienty od výrobny.
Je zajímavé, že v té době si pacienti pro léky nechodili, nosil je učedník, jehož název dodnes najdete v křížovkách – tiro. Za tuto službu dostával spropitné, tehdy zvané bibales.

Třetí lékárna patřila Angelovi z Florencie, od r. 1374 byla v domě čp. 144 a měla štít U anděla. Byla to stará lékárnická rodina. Měli ve znaku zlatého lva. Pracovali už pro dědečka Karla IV., císaře Jindřicha Lucemburského.
Mladý Angelo přišel do Prahy kolem r. 1350 jako dvorní lékárník a dvořan Karla IV.
Od r. 1360 měl výsadu vlastnit lékárnicko-botanickou zahradu na Novém Městě, v Jindřišské ulici. Dnes na tom místě stojí hlavní pošta. Byla to první botanická zahrada v Evropě.
Po jeho smrti se dál dědila, až někdy v letech 1435 přestala existovat.
Ve dvorním traktu domu je zachována krásná hvězdicová klenba, patrně od Matěje Rejska.

Čtvrtá lékárna byla v čp. 141 v letech 1400–1419 a lékárník se jmenuje Hašek.

Pátou lékárnu v čp. 455 U kapra, založil Vavřinec z Třebska.
Ale nepřistoupil na podmínku obce, že se musí vyrovnat s vírou, raději ji prodal. Nejvýznamnějším barokním lékárníkem byl Jan Jiří Helly, u kterého známe alespoň rok úmrtí - 1778. Byl irského původu, šlechtic. Do lékárny se přiženil r. 1765.
V r. 1887 koupil lékárnu PhMr. František Schoebling a přenesl ji do svého domu čp. 457. Nádherný barokní interier lékárny byl vystaven na Všeobecné jubilejní výstavě v Praze r. 1891 a posléze ji věnoval Národnímu muzeu, kde je umístěna v depositáři.

Dále už je to vlastně doma moderní – lékárna se zapojila mezi výrobce hromadně vyráběných léčivých přípravků, jejichž rozvoj se datuje po první světové válce.
Později je převzala Spofa, která vznikla v letech 1946/7.
Je zajímavé, že do dnešní doby se zachoval Aviril H mast a čípky, Ga-Fo kloktadlo a Stopangin.
Tato lékárna také vyráběla očkovací látky a séra. V té době se každé látce dal speciální název, aby při telegrafickém objednání nedošlo k omylu. Vyráběly se zde i Thymolin a Stoma.

A řeklo by se – malé náměstí.

Literatura:
Froelichová: Kronika rynečku na Starém městě pražském
Teige: Základy starého místopisu pražského
Z. H. Sukl: článek Z dějin lékařství v Lékařských listech 3/92    

       
Reklama