Reklama

Jak vzniklo jméno Libeň?
Libeň patřila svoji romantickou kopcovitou scenérií ještě v 19. století k nejhezčím místům v okolí Prahy. Že by krásný – libý jí dala i jméno?
Pravděpodobnější bude, že kdysi toto zboží, panství, osadu či tvrz vlastnil nějaký rytíř L´uben či Liben. Doloženo to ovšem nemáme.
První zmínka se podle Hájka z Libočan objevuje už v r. 720, kdy zde stála tvrz na březích Rokytky.
R. 1039 zde tábořilo vojsko knížete Břetislava II. při svém návratu z vítězné výpravy do Polska a přinášející ostatky sv. Vojtěcha.


Kosmas říká: “...tábor blíže hlavního sídla Prahy při potoku Rokytnici. Tam jim za úsvitu přišlo naproti duchovenstvo a všechen lid v procesí, jehož dlouhá řada mohla se jen stěží na širokém tom poli rozestavěti…“
Podle Kosmy se zde v r. 1091 utábořilo i vojsko kralevice Břetislava, který vedl odboj proti svému otci Vratislavu II., a do třetice tábor vojska olomouckého údělného knížete Oty, který se snažil o český trůn v r. 1109.
O Rokytnici = Rokytce, která se zde vlévá do Vltavy,  tedy zprávy máme, ale o osadě Libeň až v r. 1363.
Předpokládáme, že osada vznikla ve 13.-14. století v okolí dvou tvrzí. První stála zhruba v místě dnešního libeňského zámečku a druhá v Podvinní, na rozhraní dnešní Libně a Vysočan.

Od r. 1363 byla obec v majetku bohaté pražské rodiny Rotlevů. Ta zde zřídila hojně vinic.
R. 1424 zde tábořili husité, táhnoucí na proradnou Prahu. Ale Žižka sjednal mír na Špitálském poli/ = Invalidovna/ s Janem z Rokycan a Prahu ušetřil.

Od 2. pol. 15. století zdejší pozemky vlastnili pražští měšťané. Nejzajímavější byla Eliška Hoffmanová, provdaná za Bedřicha z Černohausů, která zde v roce 1595 dala postavit zámeček. Na něm byl v r. 1608 uzavřený tzv. Libeňský mír mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Rudolf II. postoupil Matyášovi Uhry a Rakousy a zajistil mu nástupnictví v Čechách.
Po roce 1634 majetek konfiskací přešel na Albrechta z Valdštejna, ale ten byl toho roku zavražděn.
R. 1662 koupilo panství Staré Město Pražské a ze zámečku učinilo letní sídlo pražských primátorů. V okolí vznikly usedlosti pražských měšťanů.

Dodnes zde žijí jejich jména – Palmovka, Rokoska, Kolčavka, Pekařka, Vlachovka, Pelc–Tyrolka.

V letech 1741-44 zde tábořilo rakouské vojsko ve válce s Francouzi, 1757 tu došlo ke srážce s Prusy.
V letech 1770-3 sídlila na zámečku Marie Terezie, v r. 1803 při vojenských manévrech se tu ubytoval císař František I.

Na konci 17. století se do Libně stěhovali Židé, hlavně v době moru 1680 a po roce 1744, kdy byli vykázáni z vnitřní Prahy. Sbírali staré hadry jako surovinu pro výrobu papíru  ve zdejších dvou mlýnech. Postavili si tady malé ghetto se hřbitovem a synagogou. Tu najdete u vchodu do metra B Palmovka.

Příště si povíme něco o jednotlivých usedlostech, Bulovce a taky trochu o průmyslu.