Bulvár

Tina5: Život je trošku o něčem jiném

Velmi zajímavý příspěvek k dnešnímu tématu poslala čtenářka s nickem Tina5. Nevím, jak bych ho shrnula jednou větou, a tak nejlépe uděláte, když kliknete a celý si ho přečtete samy.

Milá redakce, tak na toto téma bych asi psát neměla, jen sedět tiše a šoupat nohama. U nás je televize věčně přikrytá ubrusem. Ale pár příhod mám, chtěla bych se podělit a zajímá mě názor ostatních..

Jednou v létě u rodičů na vesnici jsme seděli venku, opravdu bylo krásně, teta bydlící přes silnici přišla popřát komusi k svátku. Seděli jsme, bavili se, najednou teta vyskočila jako když do ni píchne roj sršáňů, to zahlédla strejdovi hodinky a řekla: „Jejda, to už je tolik hodin? Musím domů, dávají mi Ulici.“ Já ani netušila, co to ta Ulice vlastně je.  Když jsem si to zjistila, přemýšlela jsem o tetě, o Ulici, o tom, zda je to nebo není závislost.

Druhý příběh je našich známých. Ona je starší než on, nevím, zda měla pocit, že ji začíná ujíždět vlak nebo co se najednou stalo, ale vrátila se z velkého města do rodné vísky a chtěla se vdát a mít děti, tak nějak se dali do kupy oni dva, i když tam byl rozdíl přes 10 let, přišlo dítko, za ním druhé a najednou si nebylo co říct. Jen výčitky nebo ticho. Nouzi neměli, dvě auta a stále dost peněz na účtech, hlídací babičky a přesto měli doma nějaký problém. Začali ho řešit seriálem. Já to nechápala, ale celá rodina zasedla v přesný čas k tv obrazovce a oni pak byli nadšení, protože spolu měli o čem hovořit.. rozebírali seriál, proč udělal ten to a ne zas ono atd a měli pocit, že i mezi nimi se zlepšují vztahy, že se mají o čem bavit. Já to nějak nechápala, jen jsem jim přála, aby spolu mohli mluvit o skutečném životě, aby se to mezi nimi spravilo a v seriálu jsem naději nějak neviděla, ale nechtěla jsem ho odsuzovat, nedívala jsem se na něj a nevěděla o čem vlastně je.

A pak jsem se dozvěděla, že on a ona jsou od sebe. Bylo mi to moc líto, přála jsem jim, aby spolu byli, aby dokázali hovořit nejen o seriálech, ale aby spolu dokázali skutečně žít.

S původními majiteli našeho domu máme hezký vztah, občas se navštívíme, zavoláme si, popovídáme atd. Jednou jsem takhle navečer volala paní a povídaly jsme si spolu, co kde kvete na zahrádce a najednou paní začala o nějakém seriálu. Skoro jsem nevěděla o čem mluví. „Ty vážně nesleduješ...?“ „Opravdu ne, paní J.“ „Víš, on právě začíná“ „Tak to vás nebudu zdržovat“ „ Dobře, zavoláme si jindy.“ „ Ať se daří“ Teď už vím, že nemohu navečer volat. Ale nedávno jsem volala ovdovělé tetě odpoledne a sice jsme nemluvily o zahrádce, teta žije v Praze v paneláku, ale rozhovor byl stejný.. nesleduju, víš, on právě začíná.. zavolej později.. tak nevím, kdy mohu volat

Nedávno jsem četla nějaký průzkum, že zkoumali dvě skupiny dobrovolníků, jedna skupina sledovala romantické filmy, druhá jen zpravodajství, žádná romantika. V první skupině bylo dost rozchodů, v druhé ne. Prý romantika ničí vztahy. Ta televizní. Věřila bych tomu. Je to krásné, když slečna krásná potká pana bohatého, zamilují se do sebe a on ji snese modré z nebe.. ale obávám se, že život je trošku o něčem jiném.

Když to beru jako oddychovku k pletení, budiž, ikdyž si raději pustím nějaké audio, klasiku, co jsem zanedbala v povinné školní četbě a dodnes mě to mrzí, ale pokud se k tomu lidé upínají a televize jim řídí život, prostě teď, TEĎ všichni usednete k tv a budete koukat, to si myslím, že správné není.

Co dělali lidé dřív? Vzpomínám si, když jsem jako dítě marodila a zkusila si pustit tv, byly tam samé zprávy a pak taky přestávka ve vysílání. Tak jsem si vzala knihu nebo poslouchala rádio. Měli jsme doma i několik pohádek na kotoučáku než přišla éra kazeťáků. Ale nedělní dopoledne, když z kuchyně krásně voněl nedělní oběd, už muselo být vše hotovo, protože běžela Nemocnice na kraji města a maminka se chtěla dívat, i když už ji viděla tolikrát. Stejně tak, když jsme víkendovali u babičky, byl úplně stejný scénář, oběd už byl hotový a ještě sednout k Nemocnici..

Dnes mohu porovnávat jen s manželovou maminkou. Když k nám babička přijede, nemáme potřebu pouštět tv, stále si máme o čem povídat..

Ještě mám jeden dotaz, jaký je rozdíl mezi seriálem a telenovelou? Když občas zahlédnu, že dávají dvoutisící díl, přemýšlím, jak dlouho to běží a zda si někdo pamatuje, co vlastně bylo na začátku..

Neodsuzuji seriály ani jejich konzumenty, možná, kdybych nebyla na dovolené - té mateřské, měla více času, že bych se taky nechala vtáhnout do děje a den co den usedala ve stejný čas ke kouzelné bedýnce a na chvíli mohla odložit starosti své a řešit starosti druhých.. nevím. Za pár let vám dám vědět.

Krásný den

Tina5

Pozn.red. : Text nebyl redakčně upraven

___________

Děkuji za tento obsáhlý příspěvek, za názornou ukázku, jak silnou drogou mohou být u některých jedinců televizní seriály.
Tiše závidím tu přikrytou televizi, to chce pevnou vůli... ale zase - takový dobrý seriál někdy příjemně rozptýlí :)
Pěkný den a pozdrav všem
Saša

 

Tématem dnešního dne 16. listopadu jsou: Televizní seriály
Téma pro dlouhé podzimní a zimní večery jako stvořené.

  • Který televizní seriál patří k vašim nejoblíbenějším?
  • Srovnáváte kvalitu současných seriálů s těmi minulými?
  • Máte radši naše televizní seriály nebo zahraniční?
  • Sledujete i animované seriály?
  • Vzpomene si ještě některá z vás na Majku z Gurunu :)
  • A co takový F. L. Věk?
  • Anebo Okresní přebor anebo Comeback?
  • Jé, a teď jsem si vzpomněla i na moji milovanou Takovou normální rodinku, podle mě pokračování po x letech už byl pěkný prů…
  • Mělo by se vůbec pokračovat v natáčení dalších sérií?
  • Nemusíme chodit daleko, např. taková Nemocnice na kraji města.

Na mysl se mi derou desítky, ba stovky seriálů.

Nenechávejte mě v tom a pište.
Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z vás odměním malým dárkem. Co si dáme k televizi? Kávičku v hrníčku. A když nás nebude seriál bavit, vypneme ho a přečteme si knížku. Pro jistotu posílám dvě.

darecekk

   
16.11.2011 - Příběhy - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [15] krokodylice [*]

    Sml67

    superkarma: 0 16.11.2011, 16:34:40
  2. [14] Karo Líná [*]

    Jak píše Suzanne, i čtení knih je vlastně "řešení problémů jiných" Sml80 Ať si každý tráví svůj volný čas po svém, ne? I kdyby prokoukal na televizi celý den. Jeho věc. Já třeba zase nechápu, jak může někdo třeba chodit na zumbu nebo na koncerty vážné hudby, ale uznávám, že když ho to baví.....

    U nás je puštěná televize pořád, stejně jako počítače. Každý si dělá, co ho baví.

    superkarma: 2 16.11.2011, 13:46:35
  3. avatar
    [13] Ja1na [*]

    Sml80co na to říct, Bohunka ví, že já jsem "večerníčková", ale přitom nemusím vidět každý díl. Je to pro mě zvuková kulisa a důvod zasednout k pletení. jinak třeba o dovolené televizi nevidím celou dobu, když kdysi synek učinil pokus vzít si televizi na dovču s sebou, se zlou se potázal. Tak nevím, jsem závislák? Asi ano, na pletení se zvukovou kulisou v podobě seriálů Sml80

    superkarma: 0 16.11.2011, 13:40:24
  4. avatar
    [12] mineralka7 [*]

    Tina5 — #8 Přesně proto používám seriály jako kulisu. Občas zahlédnu koutkem oka aspoň co tam hraje za herce, abych byla kapku v obraze, děj mě absolutně míjí, ale i tak mi to bohatě stačí.

    superkarma: 0 16.11.2011, 13:21:53
  5. avatar
    [11] JanaVi [*]

    Suzanne — #10 mě se tenkrát zdálo, že by těch 5 minut mohla oželet v těch mnoha desítkách dílech by se to ztratilo. Sml30 A sice píšu babička, jenže ona tenkrát byla čerstvě v důchodu, je to babička našich dětí, takže z mého dnešního pohledu docela mladá.

    superkarma: 0 16.11.2011, 13:09:34
  6. avatar
    [10] Suzanne [*]

    JanaVi — #7 No jo, babi měla svůj večerníčekSml30 Znám spoustu lidí, kteří by zase nepřepnuli třeba fotbal, to je to samé.

    Koneckonců i u knížek člověk přestává řešit starosti své a řeší problémy druhých.Sml80 Nesleduju seriály pravidelně, ale u druhých mi to nevadí.

    1. na komentář reaguje JanaVi — #11
    superkarma: 2 16.11.2011, 12:58:02
  7. avatar
    [9] Tina5 [*]

    JanaVi — #7 myslím, že Nova je Nova od začátku, ale mám tu porcelánovou nemoc, tak nevím přesně, Jani. To řeší u sousedů, kdy se Tom(6let) chce denně dívat na  animáček na Barandově a Petr(tatínek) má sport, fakt drsné boje..

    naše holky koukají v neděli na pohádku po obědě, pokud za něco stojí a pokud nedojde Helča nebo ony nejdou k ní, jinak pravidelnost u tv nemají. Ale u mých rodičů i při oslavě tatínkových narozenin měli puštěnou tv, aby jim něco neuteklo.. což mi tedy silně vadilo..

    superkarma: 0 16.11.2011, 12:52:11
  8. avatar
    [8] Tina5 [*]

    mineralka7 — #5 No, já si začínám připadat jako nevzdělanec neb občas fakt netuším, o čem mluví

    1. na komentář reaguje mineralka7 — #12
    superkarma: 0 16.11.2011, 12:48:15
  9. avatar
    [7] JanaVi [*]

    Tina5 — #4 svým příspěvkem jsi mi připomněla dobu, kdy byly děti ještě malé. Byli jsme na pár dní u babičky na chatě, byl deštivý červenec a v sedm večer byl Večerníček. Ale zároveň byl seriál na Nově (nebo se ta stanice jmenovala dřív jinak?) Každý večer babička bojovala s dětmi, aby se mohla nerušeně dívat na seriál a oni nechtěli přepnout televizi na 5 minut na Večerníček. Sml30 Tenkrát mi to ale legrační nepřipadalo. Děti to nechápaly a já jsem měla dojem, že by babička mohla mít už trochu víc rozumu.

    1. na komentář reaguje Tina5 — #9
    2. na komentář reaguje Suzanne — #10
    superkarma: 0 16.11.2011, 12:47:36
  10. avatar
    [6] Tina5 [*]

    Věrulinka — #1 Věrulinko, přes léto, když jsi na zahrádce, koukáš denně na seriály? Nebo když k vám někdo přijde, musí u návštěvy běžet tvůj oblíbený seriál? Nebo běžíš domů z oslavy dřív, aby ti neutekl sedmistýpadesátýosmý díl nekonečného seriálu? Připadá ti takové chování normální? Nikoho neodsuzuju, bála jsem se, že mě tady ukamenujete, ale snad mohu vyjádřit svůj názor a jak tam čtu, nejsem sama. Taky se ráda někdy na něco kouknu, ale kde je klasika. Teď mám dojem, že kvantita převážila nad kvalitouSml15 ale třeba odsuzuju něco kvalitního, nevím. Nesleduju. A dotáčení je kapitola sama pro sebe. Jako kdybych po nedělní svíčkové, která byla skvělá, měla špinavý hrnec, naházela tam úplně jiné suroviny a čekala stejně skvělou svíčkovou.. z jiných surovin přece bude něco jinéhoSml80

    superkarma: 1 16.11.2011, 12:45:47
  11. avatar
    [5] mineralka7 [*]

    Televizi mám doma většinou puštěnou jako zvukovou kulisu. Dělám si při tom svoje, ale zároveň nejsem úplně mimo, když se pak kamarádky o nějakém seriálu nebo filmu baví, i když z něj vidím tak 2-3 minuty, většinou to úplně stačí Sml52. Skutečně se dívám snad jen na jeden - Sex ve městě. Mám ho jako takový večerníček po celodenní honičce, chvilku si sednu a bavím se nad tím, co všechno jsou bláznivé američanky schopné řešit. Ale rozhodně tím seriálem nežiju, je pro mě jednoduchým vypínačem mozku před usnutím.

    1. na komentář reaguje Tina5 — #8
    superkarma: 0 16.11.2011, 12:42:48
  12. avatar
    [4] Tina5 [*]

    Krysa — #3 Jé, my taky byli docela dlouho bez tv a život mi připadal svobodnější. teď už tv máme, ale je přikrytá, občas na něco kouknem, někdy děti v neděli po o na pohádku, ale záleží na počasí a spoustě dalších věcí. Spíš dají přednost kamarádkám..

    1. na komentář reaguje JanaVi — #7
    superkarma: 0 16.11.2011, 12:38:54
  13. avatar
    [3] Krysa [*]

    ...já nevlastním ani tu televizi. Nemyslím, že měla "tolik" času, abych ho zabíjela sledováním nesmyslných seriálů "ze života", který nikdy životem nebude!

    1. na komentář reaguje Tina5 — #4
    superkarma: 0 16.11.2011, 12:33:48
  14. avatar
    [2] kobližka [*]

    Taky nechápu tu šílenou potřebu den co den vysedávat u seriálu.Lidi místo toho,aby si žili svůj vlastní život,se dobrovolně přikovají k TV a "žijí" životy jiných.....Sml80

    superkarma: 0 16.11.2011, 12:25:18
  15. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml52tak jsem jasnej závislák na seriálech podle tebe Sml22Sml52

    1. na komentář reaguje Tina5 — #6
    superkarma: 0 16.11.2011, 11:53:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme