Bulvár

Tiché svědectví Lidic


Lidická tragédie začala jedním banálním ukončením milostného poměru. Ženatý Václav Říha napsal své milé Anně Maruščákové dopis. V něm jí sdělil, že po atentátu na říšského protektora Heydricha se nějakou dobu nemohou vidět. Už předtím jí lživě naznačoval své spojení s odbojem. 

Dopis otevřel její nadřízený a předal jej gestapu. Vyděšená Anna při následném výslechu vypověděla, že právě Říha jí uložil vyřídit pozdrav rodině Horákových z Lidic od jejich syna Josefa. Ten byl spolu se svým kamarádem Josefem Stříbrným od roku 1939 nezvěstný a existovalo důvodné podezření, že vstoupil do zahraniční armády (skutečně oba byli u 311. bombardovací perutě RAF). Příslušníci gestapa měli pocit, že padli na stopu atentátníků. To rozhodlo o tragickém údělu Lidic. Ačkoli se krátce poté ukázala její nepodloženost.

Sám Hitler vydal svým pochopům následující rozkaz – všechny dospělé muže zastřelit, ženy poslat do koncentračního tábora, vybrané děti dodat k poněmčení do Říše, zbytek vychovat jinak. Samotnou obec vypálit a srovnat se zemí. Jeho kruté rozkazy došly naplnění 10. června 1942. V prostorách Horákova statku gestapáci a příslušníci Schutzpolizei (Schupo – policejní jednotky, které si gestapo přibíralo na “hrubou “ práci) zavraždili bez jakéhokoli rozsudku 173 lidických mužů.

Ženy a děti prozatím umístili do lidické školy, následně převezli do kladenské reálky. Tady se většina maminek a dětí viděla naposledy. Gestapáci děti podrobili důkladné prohlídce, zajímali se o barvu očí, vlasů a také jim přeměřovali hlavičky. Nakonec na převýchovu vybrali 3 – Dášu Veselou, Vašíka Zelenku a teprve dvouletou Haničku Špotovou. Podle dochovaných svědectví se při odebírání dětí ozývaly výkřiky jako “Maminko, nedej mě!” nebo “Maminko, já se ti vrátím!” Lidické matky mohly ale jen bezmocně přihlížet…

Osmaosmdesát dětí nastoupilo do transportu a po dlouhé nabázi skončilo v polské Lodži. Tady jich vybrali na poněmčení dalších sedm – Marii Doležalovou, Emilii Frejovou, Evu Kubíkovou, Věru Vokatou, Marii a Annu Hanfovy. Těmhle dvěma slečnám se povedl husarský a skoro neuvěřitelný kousek. Plakaly a naříkaly tak usedavě, že jejich věznitelé zařadili na převýchovu i jejich bratra Václava!

Samotnou vísku už mezitím likvidovaly pracovní jednotky RAD, neušetřily ani lidický hřbitov. Celou akci řídil šéf kladenského gestapa Harald Wiesman, proslulý svou brutalitou a hrabivostí. O jeho vskutku zářných lidských kvalitách a silném žaludku svědčí i to, že přímo v Lidicích ukradl opuštěný dětský kočárek, ten pak používala jeho manželka.

Děti vybrané na převýchovu našly útočiště v dětském domově v Puschkau. Sem přicházeli pravidelně němečtí manželé a vybírali si tu mezi nimi vhodné k osvojení. Lidická děvčata našla své rodiny poměrně rychle. Ale chlapci Václavové Hanf a Zelenka museli odjet do tábora v Oberweisu, tady je vychovávali podle pedagogických zásad Hitlerjugend. Jejich 81 kamarádů mezitím odvezli do vyhlazovacího tábora v Chelmnu. Tady po nich mizí veškeré stopy. Je takřka jisté, že je ihned po příjezdu nacisté zavraždili. Pár dní poté sem následoval transport dětí z Ležáků. Spolu s nimi přijela i Dáša Veselá z Lidic (dívenka byla původně vybrána k poněmčení, ale pak za nejasných okolností byla tého výsady zbavena). Ani oni nepřežili.

Mezi zadrženými lidickými ženami byly čtyři ve vysokém stupni těhotenství. Nakonec skončily v  ústavu v Dykově ulici na pražských Vinohradech. Tady se Anně Kohlíčkové narodila dcera Věnceslava a následoval ji Karlík Marie Hanžlové. Obě maminky nedlouho po porodu uvěznili v koncentračním táboře Ravensbruck. V září se ve zmíněném zařízení  narodily ještě holčičky Věrka Mullerová a Maruška Pešková. Jejich matky měly stejný osud jako jejich předchůdkyně. Děti úředně předali pod německými jmény do nalezince na Karlově. Kromě Věrky Mullerové nalezené po válce, údajně všechny zemřely. Zázračné štěstí měla lidická batolata, kterým v době vyhlazení jejich rodné vsi nebyl ještě ani jeden rok. Kromě malého Františka Černého (zemřel v červenci 1942), všechna přečkala válečné roky v sirotčinci na místě dnešní Thomayerovy nemocnice.

U dalších  dvou lidických  žen – Anny Korecké a Anny Strakové - jejich věznitelé dodatečně zjistili těhotenství, a tak je z  Ravensbrucku převezli rovněž  do ústavu v Dykově ulici. Holčička Anička přišla na svět 5. prosince, zemřela již v březnu 1943, chlapeček Jaroslav Korecký se konce války dožil, a dokonce byl i nalezen. Přímo v Ravensbrucku porodila své už desáté dítě Františka Hroníková. Ihned po narození ale zdravého chlapečka zavraždily dozorkyně. Stejně přízračně skončilo i těhotenství Libuše Zbrojkové, té provedli v pátém měsíci nacisté potrat.

Pracovní povinnosti vězenkyň v Ravensbrucku byly tvrdé, nejdříve je nasadili na noční směny na výrobu teplých vložek do vojenských kabátů. Ty sešívaly ze stovek kousíčků kůže a v případě nesplnění normy (1 vložka za směnu) je tvrdě trestali. Dále pracovaly například na stavbě komunikací, v tkalcovnách, v muničních továrnácch. Dozorkyně jejich pracovní morálku upevňovaly nelidskými tresty: například ponořování do ledové vody nebo je prostě jen nechaly stát dlouhé hodiny bez jídla a pití. Z hladu se pak jedla tajně i tráva… Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, mučení, bití a absenci lékařské péče ze z 203 žen vrátilo do Lidic 143. Teprve po návratu se mnohé z nich dozvěděly pravdu o smrti mužů a především o zmizení dětí. Nikdo si neuměl ani představit, že by nacisté mohli být tak krutí, aby ublížili i nevinným dětem...

Domů do Čech se jako první v září 1945 vrátila Anna Hanfová, následovali ji její sestra Marie a bratr Václav. Celkem se přes veškeré úsilí podařilo nalézt jen 17 lidických dětí… Většina nacistů, kteří se podíleli na vyhlazení Lidic, se po válce musela zodpovídat ze svých zrůdných činů před československými soudy. Šest příslušníků kladenského gestapa, které sehrálo klíčovou roli při likvidaci Lidic (mezi nimi i Harald Wiesmann), skončilo na popravišti, další byli odsouzeni k doživotí.

Na místě starých Lidic je dnes údolí, kříž s trnovou korunou a Růžový sad. I přes ticho a klid, jež tu panují, se při pohledu na sochy lidických dětí člověk neubrání dojetí…  

   
10.06.2005 - Společnost - autor: Eva Rajlichová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [123] Kacka Havlik [*]

    Já byla v Terezíně a opravdu od začátku do konce jsem to tam měla "pod kůží". Teď to vnímám mnohem intenzivněji, protože sama mám dítě a ani nedokážu domyslet jak se asi musely matky s dětmi cítit tam ...... v tom peklu. Každopádně každému doporučuji navštívit alespoň jeden z koncentračních táborů, poctivě si ho projít a vnímat co se tam dělo. Možná bych tam dnešní zastánce fašismu a podobné skupiny radikálů zavírala na tzv. zkušební dobu ..... podle mne je holokaust jedna z největších tragédií .... možná o to víc, že to dělal člověk člověku, dětem a ženám ..prostě lidem, kteří se ničím neprovinili.

    superkarma: 0 10.05.2010, 11:23:14
  2. [120] cvachova [*]

    Přála bych nám všem abychom to nikdy nezažili.Byli jsme v Chorvatsku chvíli po tom co tam skončila válka, a bylo to dost děsivé.Mám tam pár přátel kteří vyprávěli...Bylo to čerstvé a hmatatelné,a o to víc děsivé.
    Když čtu nebo koukám na dokument o Lidicích nebo jiných podobně postižených vesnicích, nedokážu se ovládnout.

    superkarma: 0 11.06.2005, 22:11:59
  3. avatar
    [119] Galina [*]

    ti nacisti byli hrozně krutí.Jako maminka si nedokážu představit ten pocit,že mi vezmou dítě...kéž by se to už nikdy neopakovalo,ale takové věci se dějí i v dnešní době,o tom nepochybuju

    superkarma: 0 11.06.2005, 18:48:02
  4. avatar
    [118] Kimmy [*]

    da-da- 88: ja som tu knizku citala (maju ju tuna v jednej pobocke verejnej kniznice, kde maju ceske a slovenske knihy), ale meno autorky ani meno knizky si uz nepamatam. Ale spominam si odtial na viacere detaily, napr. ze ked uz boli na pochode smrti, tak spali jednu noc v nejakej mastali, ona sa tam zahrabala do slamy a rano ked sa zobudila tak uz vsetci boli prec (zabudli na nu, alebo mozno ju tam ostatne vezenkyne naschval zahrabali este viac, aby si to ich dozorcovia nevsimli, ze chyba). A potom ju zachranila jedna ceska rodina v nejakej dedinke. Je to to iste...?

    superkarma: 0 11.06.2005, 07:47:33
  5. avatar
    [117] Libča [*]

    moje rodice maji doma knihu o LIdicich ty fotky tech deti... porad placu kdyz je vidim, mam doma ctyrleteho klucinu a ctyrmesicniho predstava ze tohle by se mohlo stat nam? me?? nechapu fakt...

    superkarma: 0 10.06.2005, 19:51:31
  6. avatar
    [116] Kekka [*]

    Běhá mi mráz po zádech, jen si to představím. Jak je možné, že se něco takového mohlo stát ve 20. století?

    superkarma: 0 10.06.2005, 18:47:24
  7. avatar
    [115] Gwendylon [*]

    Doma mám knížku z roku 1947, po dědovi... Je tam seznam, kde jsou vypsaní lidé k poněmčení, zastřelení atd... a článek o návratu dětí, u kterého jsem brečela jak želva...

    superkarma: 0 10.06.2005, 18:31:31
  8. avatar
    [114] hary [*]

    Tváří v tvář téhlé nevinné vesnici v srdci naší země by všichni ti Posseltové a Stoibrové už konečně měli držet huby...přece oni si začali..ta dožívající generace,lezli do země kde neměli co pohledávat.Faktem je,že jsou stále na světě nové a nové Lidice.Dokud lidstvo nepochopí a nezničí všechno zlo jeho zbraněmi,tedy jeho likvidováním.

    superkarma: 0 10.06.2005, 18:30:38
  9. avatar
    [113] Vivian [*]

    Cobbie: (42) myslím, že bychom měli znát i věci, které jsou "ošklivé na vzpomínání" (jak píšeš ty). Egypt je sice fajn, ale měli bychom se především umět poučit z vlastní historie a to i z těch méně příjemných věcí... Jak vidím, pořád to neumíme a například opět vesele volíme komunisty (Teda já osobně ne, chraň Bůh )

    superkarma: 0 10.06.2005, 17:14:17
  10. avatar
    [107] Veruška [*]

    superkarma: 0 10.06.2005, 15:14:06
  11. avatar
    [106] Libča [*]

    tak ja se nezmuzu na nic nez na tohle

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:47:00
  12. [105] atelak [*]

    Lilinka: já se právě pro ty pocity zrovna s nadšením na tyto dokumenty nedívám

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:43:15
  13. [104] jana.johana [*]

    Zedík: to máš pravdu, mi je hrozně líto dětí

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:41:04
  14. [103] jana.johana [*]

    Zedík: to máš pravdu, mi je hrozně líto dětí

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:35:37
  15. avatar
    [102] Chicita [*]

    Ano chudí lidé trpěli nejvíc. Takové nehoráznosti, kdo to mohl dopustit!!!

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:35:05
  16. avatar
    [101] Lilinka [*]

    Karol: souhlsím, mě se ty dokumenty taky líbí a snad právě proto, že se mi líbí, ve mě zanechávají hrozný pocity

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:34:49
  17. [100] Zedík [*]

    Nejhorší je, že to vždycky odserou obyčejní lidi, kteří za nic nemůžou

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:28:10
  18. avatar
    [96] rystupije [*]

    *Kotě*: ono se to musí tlouct do hlavy pořád.Myslím,že dětem to tolik nedochází.My jsme se školou taky byli v Lidicích i Ležákách.A člověk si to dokáže uvědomit,až když má svoji rodinu.Brečím teď jak želva.

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:21:43
  19. avatar
    [95] Lilinka [*]

    Z toho článku mi šel mráz po zádech. Já se tam snad radši ani na výlet nevydám...jsem děsná citlivka atyhle věci na mě nesmírně působí. Stačilo mi vidět několik dokumentů a rozdýchávala jsem to dost dlouhou dobu.

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:21:30
  20. avatar
    [92] Žábina [*]

    to místo vyzařuje takovou zvláštní atmosféru...a co teprve koncentrační tábory, nevím asi bych to nechtěla vidět na vlastní oči...stačí mi o tom číst a jde mi mráz po zádech

    superkarma: 0 10.06.2005, 14:00:07

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [87] Lhasa [*]

    *Kotě*:

    superkarma: 0 10.06.2005, 12:40:09
  2. avatar
    [85] Kacule [*]

    Přiznám se, že jsem v Lidicích nebyla, ale návštěva Terezína ve mě zanechala taky spoustu emocí. Shodou okolností tam mezi námi procházelo několik německých turistů - v té chvíli, mezi těmi fotkami a dokumenty, jsem je chtěla nakopat do zadku a říct jim, že jsou ta největší hovada - jenže tihleti už za to nemůžou....ani nevím, kde se to ve mě vzalo . Párkrát jsem mohla jet do Osvětimi - nevím jestli bych to vydržela. Při dokumentech nebo filmech na tohleto téma brečím jako želva a je mi hrozně. Jinak kdo nečetl Sophiinu volbu, vřele doporučuji.

    superkarma: 0 10.06.2005, 12:17:28
  3. avatar
    [83] Happines [*]

    Hezký a smutný článek, běhá mi mráz po zádech. Takových článků a nejenom článků by mělo být víc, aby lidi nezapoměli v čem žili jejich rodiče, prarodiče, příbuzní... Dnes si těžko dokážeme vůbec představit jakou hrůzu museli tito lidé prožít. Nikdy nepochopím, jak může někdo páchat násilí na dětech a taky nikdy úplně nepochopím, co prožívali lidé v Lidicích. Dnes žijeme jinak, ale neměly bychom zapomínat.

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:33:14
  4. avatar
    [82] Channah [*]

    *Kotě*: máš pravdu - už nevímkdo nedávno v novinách zpochybňoval, jestli vůbec nějaký holokaust byl a jestli to nebyl jen výmysl protinacistické propagandy. Z toho je fakt na Ale on je takový názor velice pohodlný

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:28:17
  5. avatar
    [80] *Kotě* [*]

    Víte, co je smutné? Že pamětníci holocaustu a dalších zvěrstev pomalu všichni vymírají... za chvíli už nebude nikdo, kdo by to na vlastní kůži zažil a mohl o tom vyprávět... chodit do škol a učit o tom děti... a potom budou ještě více bujet různé neonacistické bojůvky složené z lidí, kteří o nacistických zvěrstvech ví prd, ale ideologie hitlerovského Německa je jim náramně sympatická

    Myslím, že Steven Spielberg udělal mnohem záslužnější věc, než že natočil Schindlerův seznam - a to když natáčel zpovědi pamětníků holocaustu, aby se zachovaly pro další generace to by měla být povinná součást školních osnov dějepisu, ten film shlédnout.

    Jinak si myslím, že u nás na tom nejsme s povědomím o historii až tak špatně - nebo aspoň ne hůř než jinde. Nedávno například dělali průzkum u britských dětí a co to byl holocaust, netušila drtivá většina

    Je chyba, že se na školách učí dějepis od nejstarších dějin k nejnovějším, já bych to dělala obráceně. Starý Egypt je jistě zajímavý, ale pro nás jsou dějiny druhé světové války a dějiny komunismu mnohem relevantnější.

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:15:05
  6. avatar
    [79] sue [*]

    Ja mam vzpominku na Lidice pouze takovou, ze jako mala holka jsem dostala od sve stejne stare kamaradky pohlednici Lidic (jeste nevyplenenych), protoze jsem jako mala sbirala rada pohlednice mest. Bylo to za totace a kamaradka rikala,at ji nikde neukazuji. Tenkrat uz jsem vedela, jak to s Lidicemi bylo a protoze jsem mela tuseni i jake komunistcke pomery v zemi jsou, mela jsem strach a tak jsem ji opravdu nikomu neukazala

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:12:05
  7. avatar
    [78] *Kotě* [*]

    Lidický památník jsem, přiznám se, nikdy nenavštívila Dvakrát jsem byla v koncentračním táboře Osvětim a stačilo mi to na celý život

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:10:22
  8. avatar
    [76] ad.astra [*]

    V Lidicích jsem byla se školou na školním zájezdě a potom jednou s pionýrským oddílem, naše skupina se jmenovala "Lidická růže" a u památníku jsme ještě jednou skládali pionýrský slib, byly u toho i nějaké noviny a byl o nás článek....jéžiš, to už je ale let....
    Takové články by měly více vycházet, mnohdy už madá generace neví a nepochopí, jaké dřív byly časy, co se dělo, jak se to později překrucovalo a znovu se potom později pokoušelo pravdivě předkládat. nejde jen o hrůzy válek, fašismu, aale z nedávné doby i komunismu a co vše bylo proti lidem použito, pokud nešli s tím, kdo vládnul

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:09:17
  9. avatar
    [75] sara.l [*]

    Tady kde žiju tak jsou hřbitovy plné sudetů,pořád tady jezdí a starají se,vesnice..kde žila moje rodina..byla celá obydlená a potom vystěhovaná..jednou se taky rodina,která žila v domě mé domy..přijela podívat a dovzli spoustu dárečků,ale jsou šťastní,že už tady nemusí žít..určitě by se jim nevedlo tak dobře jako tam

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:09:00
  10. avatar
    [74] *Kotě* [*]

    Jadwiga: Cobbie: Polanského Pianista - jednoznačně nejlepší film o holocaustu, který jsem viděla. Schindlerův seznam je proti tomu červená knihovna idealizovaná pro Američany.

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:08:43
  11. avatar
    [72] Pala [*]

    Zajímavý článek. A smutný.Doufám, že taková doba už nikdy nepřijde.

    superkarma: 0 10.06.2005, 11:01:07
  12. avatar
    [71] Lhasa [*]

    My jsme se o tom v dějepisu učili. Jak o vyvraždění mužů, tak o poslání žen do KT a dětí na převýchovu. Ale to bylo dohromady všechno. Jo, pak jsme měli ve škole jednu přeživší lidickou ženu, která o Lidicích řekla jen to, že díky tomu, že přežila, pochopila úlohu KSČ

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:50:55
  13. avatar
    [70] kvalen [*]

    Nikdy jsem v Lidicích nebyla a článek je pro mě šok. Nikdy jsem si nedokázala představit, co za hrůzu to muselo být. Navíc od té doby opravdu neuplynulo ještě tak dlouho aby se dalo zapomenout.

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:49:20
  14. avatar
    [69] Haňulinka [*]

    To muselo být šílené. Vůbec si tu dobu nedokážu představit a vlastně ani nechci. Kdyby se mi tohle stalo(zabítí manžela a pak i dětí), nemělo by pro mě smysl dále už žít. Mám z toho mráz po zádech.

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:48:44
  15. avatar
    [68] tvrdaska [*]

    Velmi smutná vzpomínka,ještě dnes mi při zmínce obce Lidice naskakuje husí kůže.Ještě že jsem válku nezažila,ale moje maminka byla jako 5letá vyhnána ze Sudet spolu se svými 4 sourozenci a mohli si vzít jen to co unesli.Když mi to vypráví tak mi z toho není moc dobře.Nedávno se jí pravnučka/9 let/ ptala:stará babičko ty jsi zažila válku a jaké to bylo.Zvláštní otázka,dnešní děti tu dobu berou jako dobrodružství,alespoň podle reakce té malé.

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:47:34
  16. [66] Angel79 [*]

    Oxy: máš pravdu. Nám asi před dvěma lety pouštěli ve škole záběry z Afgánistánu, a myslím, že se to Lidicím může rovnat.

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:45:35
  17. avatar
    [65] sara.l [*]

    Oxy: všechny válka jsou hrozné a navíc zbytečné a je to přesně jak říkáš jenom se posunujou jiným směrem nejhorší na tom všem je,že to odnesou nevinní lidé a kapsy si namastí ti nahoře,protože obyčejný človíček určitě ¨válku nechce..všechno je to o penězích

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:43:12
  18. avatar
    [64] Mici [*]

    Takové podrobnosti jsem o Lidicích nevěděla Je šílené, co všechno páchali na dětech

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:41:50
  19. avatar
    [63] renike [*]

    Oxy: hmmm,asi mas pravdu

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:35:25
  20. avatar
    [62] sara.l [*]

    Jsem ráda,že válka skončila i naši rodinu to poznamenalo,strýc byl nuceně nasazený a musím říct,že je poznamený do konce života,žije pořád o chlebu ani dnešní doba ho nenaučila rozhazovat a přejídat se,druhý strýc byl ve válce a zasáhla ho střepina,takže zemřel a je pochovaný ve Vídni...Lidice musely být velkou tragédií a myslím,že tiché nebyly vůbec...snad až po vyhlazení... to ticho a hrůza,která se tam odehrála tam určitě je ještě teď a celá půda musí být nasáklá beznadějí

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:32:40
  21. avatar
    [60] marcellina* [*]

    v Lidicich jsme byli povinne jako deti základni školy na vylete. Ten osud je fakt strasnej

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:23:31
  22. avatar
    [59] Kacule [*]

    Pěkně napsáno, díky za vzpomínku. Tohle by mělo být v každé učebnici dějepisu, aby se nezapomnělo...

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:21:45
  23. avatar
    [56] renike [*]

    jsem rada ze jsem te dobe jeste nezila

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:10:27
  24. avatar
    [55] liman [*]

    Žádný článek, žádné vzpomínky asi nemohou zobrazit tu hrůzu, co děla v koncentrácích. Moje babička byla v Ravensbrucku a děda v Osvětimi - oba tak nějak nemohli mluvit o tom, co vše zažili, vzpomínky je vždy strašně bolely a vlastně nikdy ty jednotlivé příběhy, o nichž začali vyprávět nedokončili. Dnes už se bohužel nemám koho zeptat..

    superkarma: 0 10.06.2005, 10:07:26
  25. avatar
    [54] Ryta [*]

    Jezdím do Lidic poměrně často, bydlím nedaleko. Pokaždé, když se tam procházím je tam cítít ta bolest a smutek. A nejvíc to podtrhuje to zvláštní ticho..
    I když v dnešní době to taky není jednoduché, vždycky děkuju za to, že jsem v té době nebyla na světě, protože všechny problémy, které se mi zdají naprosto šílené jsou naprosté nic proti tomu co se dělo za války.

    superkarma: 0 10.06.2005, 09:59:44
  26. avatar
    [53] nagy [*]

    Viděla jsem ten dokument v televizi, ještě teď mě mrazí z té hrůzy, beznaděje a smutku.

    superkarma: 0 10.06.2005, 09:45:21
  27. avatar
    [52] Lhasa [*]

    superkarma: 0 10.06.2005, 09:42:47
  28. avatar
    [50] Tesay [*]

    je mi líto všech kteří nepřežili válku, a nedokážu pochopit jak se něco takového mohlo dít, jak to že tomu nikdo nezabránil. je mi z toho smutno . doufám že se už nic takového nebude opakovat.
    děkuji redakci za takový článek

    superkarma: 0 10.06.2005, 09:40:35
  29. avatar
    [49] monuška [*]

    Mně je nejvíc smutno z toho, že zabíjeli i děti.

    superkarma: 0 10.06.2005, 09:40:01
  30. avatar
    [47] Terunka [*]

    Cobbie: Schindleruv seznam je opravdu jeden z nejlepsich filmu, i kdyz bohuzel o smutnem tematu

    superkarma: 0 10.06.2005, 09:37:19

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme