Reklama

Piknikářští pionýři to v Čechách šedesátých let neměli lehké. Jako bych tu scénku viděla ve filmu té doby. Přečtěte si vtipný příspěvek od naší čtenářky Dimsy.

Naše rodina vyrážela na pikniky luxusním vozem značky Spartak už v šedesátých letech minulého století. Vždycky jsme navštívili nějakou památku a pak uprostřed přírody táta rozdělal oheň, maminka nad něj na trojnožku zavěsila kotlík a ohřála něco k snědku. Měli jsme i cestovní kufřík s plastovým nádobím. Usedli jsme na deku, nebo do trávy a poobědvali.

 Jednou nás sledovala jakási ženština pracující nedaleko na poli a po čase jí to nedalo a přišla blíž.
„Tak vás tak pozoruju,“ pravila „jste z Prahy, že?“ usoudila podle espézetky.
„Ano, z Prahy,“ polkla maminka sousto.
„A to tu jíte?“
„Ano, obědváme.“
„Tady?!?!“
kroutila hlavou ta bodrá žena. „To jedete z Prahy až sem, abyste se tu najedli? Proč jste se nenajedli doma?“
„Nám se to takhle líbí.“
„Aha,“
pravila a odkráčela zpět ke své práci s pocitem, že ti Pražáci opravdu už roupama nevědí, co by.

Dimsy

Také jste se pobavili? Nemáte podobnoéu vtipnou příhodu? Pokud ano, máte nejvyšší čas ji poslat a zařadit se o klání o pěkné dárky.