Bulvár

Thomas Enger: Zajímám se o temné stránky života

Stahují se mraky tajemné krimi noir. I vás zastihnou. Přichází Kamenný déšť.  Světový bestseller Thomase Engera. Přečtěte si rozhovor s jedním z nejtalentovanějších autorů posledních let.

Thomas EngerJaké bylo vaše dětství? Protože pokud bychom soudili podle vašich knih, tak nic moc idylického...
Narodil jsem se v Oslu roku 1973 do rodiny fyzioterapeutky a učitele francouzštiny a angličtiny (když bylo třeba, i němčiny). Vyrostl jsem v normální rodině, kde se kladl velký důraz na vzdělání a udržování těla v dobré fyzické kondici – což s ohledem na zaměstnání rodičů je dost zřejmé. Takže jsem poměrně hodně času trávil hraním fotbalu a snil jsem o tom, že se stanu profesionálním hráčem za Manchester United. Ale nikdy jsem to nedotáhl dál než do klubu Ull/Kisa, což je třetí nejvyšší liga v Norsku. Také jsem hodně běhal za děvčaty a sledoval filmy. Takže nic neobvyklého, troufám si říct. Myslím, že jsem měl povedené dětství.

Jak jste se dostal ke psaní knih?
Byla to dlouhá cesta… Mým prvním placeným zaměstnáním (pokud nepočítám málo lukrativní a navíc dost útrpné sekání trávy sousedovi – protože jsem alergický na trávu) bylo místo popeláře na letišti v Oslu. Také jsem si vydělával jako číšník v blízkém hotelu. Ale to byla práce na celý den! Takže nic pro mne. Ten letní prázdninový job na letišti netrval dlouho, a tak jsem se přesunul ke „větším“ věcem. Vzal jsem si pěkné tričko a začal pracovat v kiosku v nákupním centru Lorenskog. Pak jsem si oblékl dobře vypadající uniformu a přesunul se na devět měsíců na vojnu (poslední tři měsíce trávil posloucháním skladeb skupiny Metallica). Odtud jsem si zamířil zpět do Osla a vystudoval sport. Byla to zábava. Hodně jsme cvičili. Následoval rok ve škole v Jessheimu, kde jsem vyučoval tělocvik a kde jsem také dospěl. A přese všechno, co říkají všichni spisovatelé (a i já jsem jedním z nich, když dojde na psaní), praxe není všechno. A tak jsem se rozhodl ještě studovat a zjistit, jestli ještě probudím intelektuální část svého mozku. Nevěděl jsem, jestli to zafunguje, či ne, ale přinejmenším jsem odešel do Stavangeru, abych se naučil základy businessu zvaného žurnalismus. A pak to zase přišlo – Oslo bylo mojí další (znovu) destinací. Tentokrát byla středem mého zájmu historie. Musíte přece znát svoji minulost, abyste mohli psát o současnosti, ne? Ovšem ve chvíli, kdy už jsem byl na dně  a nikdo mi nechtěl půjčit na drahé pivo, nastal čas být zodpovědným dospělým a najít si zaměstnání. V internetových novinách Nettavisen jsem strávil devět let, posledních pět jako sportovní šéfredaktor (konečně se mi vyplatilo sportovní vzdělání).

Kdy tedy přišla první detektivka?
Vždycky jsem toužil psát fikci. Zkoušel jsem to celých patnáct let (asi musím být hodně odolný bastard!) a nakonec uspěl. Můj první román Kamenný déšť (Skinndød) vyšel v lednu 2010 u norského nakladatele Gyldendal. Byl rychle prodán do velkého množství zemí včetně Anglie a USA. Byl také nominován na britskou cenu eDunnit award (vydaná současně v pevné vazbě i jako e-kniha) v roce 2011. Práva na zfilmování knihy koupila norská produkční společnost 4 ½. Ale pokud by se mi ozvali z Dreamworks... :-)... nikdy nevíte.

Jak píšete?
Nejlepší čas je pro mne ráno, hned jak vstanu. Dám si kávu a začnu. Moje mysl pracuje nejlépe, když ještě není poškozená všedností dne. Poměrně rád brzy vstávám, ale také rád spím. Ale vážně... můj obyčejný pracovní den začíná, když doprovodím dceru do školy. Pak jdu do pracovny (mám něco jako kancelář) a zavřu se tam tak na šest, sedm hodin. Pak zase domů a dělám takové ty věci, co každý manžel a otec. Když mám nad sebou hrozbu uzávěrky, vezmu si s sebou počítač a pracuji, až děti usnou. Ale ne moc často. Vlastně mohu pracovat kdekoliv a kdykoliv. Také mi přijde občas osvěžující psát na letišti, v letadle, když se nudím čekáním... Pokud mám u sebe sluchátka, pracuji doslova kdekoliv. I kdyby kolem mne běhaly děti.

Thomas EngerVycházejí některé postavy z lidí, co znáte?
Ano i ne. Objevil jsem v sobě jako autor jednu věc. Nepíšu exaktně o ničem a nikom, koho znám. Když mne napadl Henning Juul, rozhodl jsem se, že jeho život udělám blízký tomu svému. Takže Henning je novinář (tím jsem také byl). Rád se dívá na fotbal (jako já). Hraje na piano (já taky). Občasně skládá písně (tak jako já - poslechnout lze na mých stránkách thomasenger.net ). Žije v bytě podobném tomu mému. Zajímá se o temné stránky života, k čemuž bych se také mohl přiznat. Smutná hudba mne třeba činí šťastným, a neptejte se mne proč.

Jací autoři měli na vás největší vliv?
Ach, mnoho. Když mi bylo 13–14, četl jsem téměř nepřetržitě. Jsem seveřan, takže mnoho spisovatelů skandinávských kriminálních románů samozřejmě. Ale Henning Mankell vyčnívá. Pamatuji si, jak jsem si vybral jeho román One Step Behing na cestu do letadla z Heathrow do Mexika. Nepřestal jsem číst, dokud jsem nedočetl do konce – tedy skoro celý let. Má úžasný způsob, jak vás chytí a už nepustí. Je to něco, co bych také chtěl mít. Hned jak jsem dočetl, běžel jsem si koupit další. Ovšem v mé knihovně je v dobré společnosti, řekl bych. Jsou tam knihy od Johna Grishama, Jamese Pattersona, Michaela Chrichtona, Dana Browna, Joa Nesbøho, Harlana Cobena a Johna Harta. Výborní autoři, výborní.

Je ještě něco, co byste dodal?
Dobře. Žiju v Oslu se svojí ženou a dvěma dětmi a také mám sestru, která je lékařka. Ta má tři děti. A to znamená, že jsem také strýček. A taky rád hraju golf. Pořád se snažím přijít na to, jak ten malý – potvora – míček funguje... nebo také zkouším nové způsoby, jak posekat trávu.


Informace k tvorbě autora

Knihy s Henningem Juulem v hlavní roli:

  • Burned, 2010 ( orig.Skinndod) – právě vychází u nás pod názvem Kamenný déšť
  • Phantom Pain, 2011 (orig. Fantomsmerte), vyjde u nás na podzim 20132  pod názvem Fantomová bolest
  • Blood Mist, 2012 ( orig. Blodtåke) –vyšla v Norsku 1/2013, u nás naplánována na první pol. 2014 s názvem Instinkt dravce
  • Killer Ants , 2013
  • Quick Sand, 2014
  • The Revelation, 2015

Thomas Enger – Kamenný déšť (Henning Juul 1)

Novinář Henning Juul se po dvou letech od tragické události, kdy při požáru v jeho bytě v Oslu zahynul jeho šestiletý syn Jonas, vrací znovu do práce, do redakce internetových novin. Od této tragédie má Henning nejen viditelné jizvy po popáleninách ve tváři, ale i ty neviditelné – skryté v sobě. Jen obtížně se adaptuje na prostředí, ve kterém se znovu setkává se svými starými kolegy, ale také se svojí bývalou ženou, matkou Jonase. Jeho první pracovní den začne tiskovou konferencí, na které policie oznámí nález mrtvoly mladé ženy ve stanu na Ekebergské pláni. Žena byla ukamenována, její záda nesou stopy po bičování a jednu ruku má useknutou. Henninga hrůzný případ zaujme a začíná s nasazením života pátrat na vlastní pěst.

Thomas Enger – Fantomová bolest (Henning Juul 2)

Přestože vždy trval na své nevině, byl Tore Pulli, svého času silný hráč zločineckého podsvětí v Oslu, shledán vinným z vraždy. Zjizvený reportér Henning Juul je kontaktován Pullim, který mu učiní zajímavou nabídku: pokud Henning pomůže očistit jeho jméno, může mu dát informace o tom, kdo byl zodpovědný za požár, při kterém zemřel jeho šestiletý syn Jonas. Henning se zoufale snaží za každou cenu pokračovat ve vlastním hledání spravedlnosti, ale brzy si uvědomí, že informace, kterou mu Pulli slibuje, může ohrozit život Pulliho, jeho samotného i ostatních lidí kolem nich. Zatímco události nabírají smrtící otáčky, Henning se ocitne na stopě vrahům, pro které nikdy nebylo v sázce tolik jako právě teď...

Thomas Enger – Krvavá mlha (Henning Juul 3)

Pečovatelský dům v Oslu: stará žena je brutálně zavražděna jejími vlastními pletacími jehlicemi.

Tentýž den ministryně spravedlnosti Trine Juulová-Osmundsenová, sestra Henninga Juula, je svým stálým tajemníkem obviněna ze sexuálního obtěžování. Oba případy vyvolají mediální šílenství. Henning Juul dostane na starost vraždu pletacími jehlicemi, zabití, které se stává ještě nepochopitelnějším, když je stejnou zbraní zavražděna další žena. Juul si uvědomuje, že se někdo snaží zdiskreditovat jeho sestru, a postupně mu dochází, že také obě vraždy souvisejí s volbou, pro kterou se jeho sestra před mnoha lety rozhodla. Henning pochopí, že je jediný, kdo může zachránit politickou budoucnost své sestry. Jenže vrah si mezitím vybral svou příští oběť…

Zdroj: tisková zpráva

   
06.02.2013 - Knihy - autor: (red)

Komentáře:

  1. avatar
    [5] ifulinkaa [*]

    kobližka — #4 za to, že umí číst evidentně... ne!

    superkarma: 0 10.02.2013, 00:20:18
  2. avatar
    [4] kobližka [*]

    lidicka — #1 Nechápu,za co máš ten top Sml80

    1. na komentář reaguje ifulinkaa — #5
    superkarma: 0 06.02.2013, 20:59:23
  3. [3] Trefa [*]

    Trefa:tohoto spisovatele neznam.i kdyz si nejakou tu detektivku prectu.

    superkarma: 0 06.02.2013, 14:31:32
  4. avatar
    [2] monkee [*]

    lidicka — #1 Sml80 A nebude to třeba tím, že u nás první jeho dílo teprve VYJDE?

    superkarma: 1 06.02.2013, 13:33:44
  5. [1] lidicka [*]

    Detektivky mám ráda, ale od T. Engera jsem ještě žádnou nečetla....Sml23

    1. na komentář reaguje monkee — #2
    2. na komentář reaguje kobližka — #4
    superkarma: 1 06.02.2013, 06:31:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme