Bulvár

Teta Hyena

Zdravím redakci a všechny čtenářky. Myslela jsem, že při dnešním tématu budu hrát mrtvého brouka. Ale už jsem si přečetla několik příspěvků a rozhodla se, že napíšu i ten svůj.

Nevím proč ale myslela jsem, že když někoho opustí milovaná či jinak srdci blízká osoba, bude mu její přítomnost chybět. V rodinném kruhu na ni zavzpomínají a důstojně se rozloučí. Jaké bylo ale mé zklamání když v den pohřbu mé babičky probíhalo vše úplně jinak. Už při příjezdu do jejího bytu, kde se sešla celá naše rodina, jsem viděla, že něco není v pořádku. Její syn, můj otec, seděl v křesle a kolem pobíhala ( do té doby jsme si všichni mysleli že chatrného zdraví ) tetička - babiččina sestra a rozdělovala pozůstalost. Stála jsem u dveří a nevěřila svým očím. Abych odpoutala svou pozornost od řádící tetičky, začala jsem si prohlížet babiččiny knihy, a to jsem neměla dělat. Dozvěděla jsem se, že na ty už má zájemce. Ale jedna mi ponechána přece jen byla, na památku.

Tetička rozdělovala vše opravdu spravedlivě, veškeré zařízení bytu si odvezli její synové a nebudete mi asi věřit, patřily k tomu i zavařovací sklenice a co mě nejvíc překvapilo i záchodové prkýnko. Doufám, že bylo tak kvalitní, že ho mají dodnes.

Krátce před odjezdem do krematoria, kde jsme měli poslední rozloučení s babičkou, se část naší rodiny docela pobavila. Bylo to ve chvíli, kdy tetě padly do oka krásné, zcela nové péřové spacáky, položené vedle postele. Vrhla se na ně a podávajíc je synovi povídá " ty se ti budou určitě hodit" To už ale můj bratr nevydržel a klidným leč trochu zvýšeným hlasem řekl": "Teto, ty spacáky jsou moje, přivezli jsme si je se ženou, abychom měli dnes pod čím spát!" Odhodila je zpět a jako by nic pokračovala v dělení. To už ale zbytek rodiny, držel své svlečené oblečení, kabelky a ostatní věci, pevně v rukou. Co kdyby se náhodou některému ze synů hodily? Po obřadu, většina z nás raději odjela a přiznám se, že i po letech mě svírá u srdce, když si na ten den vzpomenu.

Vím, že babička měla svou sestru moc ráda a její chování by jí určitě překvapilo, tak jako nás, kteří jsme byli jeho svědky. S tetou jsme se od té doby neviděli, nepřišla ani našemu otci, který před dvěma lety zemřel, na pohřeb. Možná proto, že jedinou dědičkou byla jeho žena. 

Karlak

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Tak to se hodně podobá mému vlastnímu zážitku. Jak se jedná o majetek, má někdo temno před očima. Smutné, ale je to život. Simona

Jaké máte zážitky s dělením pozůstalosti vy, milé čtenářky? Veselé, nebo smutné? Pište ještě dvě hodinky na adresu:

redakce@zena-in.cz

   
18.01.2010 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] átéčko [*]

    Myškomedvídek — #7 já taky

    superkarma: 0 18.01.2010, 19:32:59
  2. avatar
    [7] Myškomedvídek [*]

    prožila jsem něco podobného,nechci o tom psát a ani mysletSml57

    1. na komentář reaguje átéčko — #8
    superkarma: 0 18.01.2010, 15:10:55
  3. [6] Králíček4 [*]

    Hrůza.

    superkarma: 0 18.01.2010, 14:18:26
  4. avatar
    [5] karinečka [*]

    Loni v létě mi zemřela babička ¨.Se svým manželem spolu sive bydleli v jednom bytě,ale minimálně 15 let spolu nekomunikovali/probíhalo tam i nějaké domácí násilí/Sml15.Jaký byl můj údiv,když můj vlastní otec/jeho nevlastní syn/ vyžadoval po mně ,abych tomuto"dědovi"vyjádřila upřímnou soustrast jenom proto,aby někdo neřekl,že se nechovám slušně, i když věděl,že mám velice závažný důvod pro to,abych to neudělala.Přišlo mi to absurdní a pohřeb jsem zvládla relativně v klidu jenom díky manželovi,který mi byl velikou oporou.

    superkarma: 0 18.01.2010, 14:17:57
  5. [4] dadma [*]

    Já jsem se ani do dnešního psaní raději nezapojila.

    superkarma: 0 18.01.2010, 14:09:06
  6. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Sml15 jímá mi hrůza, ano jsou lidi doslova hyeny.Jednu má manžel v rodině, nejmladší sestru Sml68

    Po pohřbu manželovi maminky, zněla dohoda, že se pojede do již zamluvené kavárny na kávu a vzpomínku jejich maminky.

    Všichni souhlasili, jenom tato, jmenuje se Ivana, ne já nejedu, já něco mám.

    Všechny nás to zarazilo, no jeli jsme sami.

    Další den se rodina dohodla, že zajedeme do bytu  a každý kdo co měl rád u maminky si odveze domů.

    Jediná Ivana řekla do telefonu, ne já nic nechci.

    Opět jsme se divili, telefony vyzváněly vzájemně, proč Ivana nechce přijet.

    jj bylo jasno, přijeli jsme do bytu a nestačili jsme se divit, byt vybrakovaný a sousedka říká.

    No ona tady byla Ivanka po pohřbu hned, přijela taxíkem a už tahala věci Sml15

    Hnus, hnus, škoda slov.Sml68

    superkarma: 0 18.01.2010, 14:02:12
  7. avatar
    [2] *modrá [*]

    no, to se milá tetička teda projevila Sml15

    superkarma: 0 18.01.2010, 14:02:05
  8. avatar
    [1] ToraToraTora [*]

    ...Ani jsem nečekala, že by dnes bylo téma nějak zvlášť humorné. Dědictví bolí. Jedny proto, že nstalo smrtí někoho milovaného, druhého protože neurval, na co měl záluskSml80

    superkarma: 0 18.01.2010, 13:54:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme