Další příspěvek následuje i po poledni, tentokrát je od čtenářky Růži. Také se vracela do práce, ale měla štěstí, protože měli doma babičku, a tím pádem jistotu, že by jim pomohla.

Milá Růžo,

moc Vám děkuju za příspěvek, to jste měla opravdu štěstí, že Vám babička pomohla, když bylo potřeba. Přeju krásný den!


Dobrý den,

do práce jsem se těšila, bydlím na vesnici a tak jsem se těšila mezi lidi. Ovšem měla jsem štěstí, neboť máme doma babičku, která by  v případě nutnosti zaskočila, nemusela jsem řešit, když by děti onemocněly, to je velký plus. Jak jsem se moc těšila tak jsem se i zároveň bála neb jsem se nevracela do svojí práce, ale úplně někam jinam, jiné zaměření. Babičku  jsme sice měli doma, ale i tak to bylo znát, často jsem jezdívala domů až na 22 hod., manžel dělá na směny co si budeme povídat, měli jsme toho plné zuby a dětí jsem si moc neužila. Ještě že jsem nemusela dávat děti do jesliček někdy ve dvou letech, to musí být hrozný pro děti i rodiče.

Teď už jsem zase úplně někde jinde a můžu vám říci, že kolegyně co jsou na mateřské dovolené, tak obdivuji co se budou vracet to budou mít sakra těžký plno novinek, změn, vůbec jim to nezávidím, ale moc se na ně těším a doufám, že jim s návratem pomůžeme.

Růža

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou

Téma na dnešek zní: Návrat do práce

  • Vracely jste se do práce po mateřské dovolené?
  • Po kolika letech?
  • A jaké to bylo? Dalo Vám zabrat, abyste si znovu na všechno zvykla?
  • Zvládl to Váš partner v pohodě?
  • Nebo Vás dítě i návrat do práce teprve čeká? Dovedete si to představit?

Napište mi, těším se na Vaše příspěvky. Za odměnu jedné z vás pošlu opět knížku, ale tentokrát novinku od Jany Divišové: Kurz diskrétní samohany (nakl. Daranus). Těším se do dnešních 14.30 hodin na adrese redakce@zena-in.cz, heslo je Návrat do práce. Předem děkuju!

knihazombie

Reklama