Bulvár

Terezie Měchurová, manželka Otce národa

Možná vám jméno Terezie Měchurové nebude příliš známé. Ona sama se vlastně ničím neproslavila. Ovšem bez ní by se životní osudy Františka Palackého, historika a politika, jednoho z nejvýznamnějších Čechů (vlastně Moravanů) 19. století, nejspíš ubíraly jiným směrem.

K osudnému setkání došlo 16. června 1825. Tehdy hezký sedmadvacetiletý mladík zazvonil u dveří starobylého Mac Nevenova paláce v Pasířské, dnes Palackého ulici. Dveře otevřela osmnáctiletá dcera bohatého pražského advokáta a velkostatkáře Jana Měchury a stroze se zeptala: „Was wünschen Sie?“ František Palacký přišel navštívit Tereziina bratra Leopolda, mladého hudebního skladatele, s nímž se seznámil o několik měsíců dříve. Díky lásce k hudbě se František rychle sblížil i s Leopoldovými sestrami – Terezií i mladší Antonií. Brzy prý začal Měchurovy navštěvovat záměrně v době, aby se mohl setkat ne s Leopoldem, ale právě s Terezií, do níž se zamiloval.

Terezie PalackáTerezie byla výborná harfenistka, zde s dětmi Janem a Marií

Mezi mladými lidmi byl propastný společenský i majetkový rozdíl, ostatně i rozdíl ve víře. Terezie Měchurová bývá popisována jako vzdělaná drobná štíhlá dívka milující literaturu a hudbu. V salonu jejího otce, který proslul jako advokát předních pražských šlechtických rodů a sám mezi nižší šlechtu patřil, se scházela opravdová intelektuální smetánka, což ji samozřejmě také ovlivnilo. Terezie se ale dokonale vyznala i v domácích pracích, šití, vyšívání i vaření – to prostě tatínek Měchura svým dcerám neodpustil, i když to samozřejmě umět neměly zapotřebí.

Bylo troufalé, aby František Palacký, bez stálého zaměstnání i vyhlídek na skvělou budoucnost, pomýšlel na sňatek s dívkou z těch nejlepších pražských kruhů? Zpočátku určitě.

Navíc Terezie měla jiného nápadníka, na nějž Palacký ukrutně žárlil. Ale nevzdal se a nakonec Terezii získal, i když zpočátku ho rozmarná dívka nechávala v nejistotě a často ho i „trápila“. Brzy ale zjistila, že její nový nápadník je milý, příjemný a empatický člověk, byť nemajetný. Překonat předsudky u Tereziina konzervativního otce, poněkud namyšleného muže velkopanských manýr, se nakonec podařilo díky Palackého přátelům. Hlavní roli sehrál doktor Jan Theobald Held, rodinný lékař Měchurových a zároveň dobrý Františkův přítel. Zpočátku se snažil Palackému dívku vymluvit s poukazem na její chatrné zdraví. Jenže Palacký mu vysvětlil, že je tedy o důvod víc, aby si ji vzal, a Terezie tak dostala muže, který by s ní celý život dobře zacházel. Held poznal, že František dívku skutečně miluje, ale na druhé straně pochopil i to, že by mu sňatek umožnil v klidu se věnovat vědecké práci, aniž by se musel starat o hmotné zabezpečení rodiny, a tak mu pomohl. Vymyslel tedy na starého pana doktora Měchuru malou lest. Když byla zrovna Terezie nemocná, upozornil ho na to, že asi dlouho živa nebude, pokud nedostane takového něžného, obětavého a chápajícího manžela, jako je právě František Palacký. A tento pádný důvod u otce Měchury zabral! Teď už nic Palackému nebránilo, aby získal Tereziino srdce.

Jen pro představu: brzy se sice slavilo zasnoubení, ale teprve potom nastalo jemné sbližování, tak odlišné od dnešní doby. Až osm týdnů po zasnoubení Palacký Terezii poprvé políbil a čtyři týdny poté si nabídli tykání. Nicméně v dopisech si dál vykali. A pro zajímavost – dopisy si psali německy, a to i později, Terezie se nikdy pořádně nenaučila psané češtině.

Ke sňatku došlo 16. září 1827 na rodinném statku Měchurových v Otíně na Klatovsku. Advokát Jan Měchura miloval nejen svoji dvacetiletou dceru, ale také úspěch a slávu, a tak se musel ukázat! Proto si na otínské panství sezval asi stovku oficiálních hostů z řad pražské honorace i okolní šlechtické velkostatkáře. Přihlížejícím vesničanům pak byly rozdávány koláče, pálenka i pivo. Svatební veselí bylo završeno nočním ohňostrojem. Palacký tento luxus kritizoval, ale jako chudý vědec se vůli Tereziina otce podřizoval.

Palacký byl za tento sňatek v českých vlasteneckých kruzích dost kritizován, svým kolegům majícím hluboko do kapsy jím doslova vyrazil dech. Bylo mu vyčítáno, že si sedl do teplého hnízdečka. Jeho tchán, přísný katolík, si ještě před svatbou na Palackém vymínil, že budoucí děti budou vychovávány v katolickém duchu a výhradně německy. Čeština, které v podstatě všichni v domě Měchurových rozuměli, zůstávala omezena na styk s domácím služebnictvem a s řemeslníky, kteří přicházeli do domu. Vlastenci později Palackému vyčítali, že se u nich doma „vlastenčí německy!“

Takto to vypadá, že se Palacký oženil výhradně pro peníze, ale asi to pravda nebyla. Jeho manželství bylo mimořádně šťastné, žádná dramata se zde neodehrávala. Zásluhu na tom měli oba manželé, nejenže se milovali, ale také si sebe vzájemně vážili. Jediným stínem bylo chatrné zdraví paní Palacké, kterému nepřidala její dvě těhotenství. Nejdříve se v roce 1830 narodil syn Jan, známý geograf a univerzitní profesor, a o tři roky později dcera Marie, která se provdala za Františka Ladislava Riegra, blízkého spolupracovníka a následovníka Františka Palackého ve staročeské straně. Marie se proslavila jako průkopnice českého mateřského školství.

Mac Nevenův palác Mac Nevenův palác v dnešní Palackého ulici, kde bydlel František Palacký s Terezií. Dům koupil jeho tchán, po svatbě jim přenechal svůj velký byt a sám se přestěhoval do zadního traktu. Dnes je zde Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra.

Paní Terezie Palacká na doporučení lékařů trávila zimní období v lázeňských přímořských letoviscích na Riviéře, v Gmundu nebo také v Římě. Vše pochopitelně financoval její otec. Pravidelně ji tam doprovázela právě její dcera Marie. S tou německou výchovou dětí to také nebylo, zejména v pozdějších letech, tak horké. Palacký si českou výchovu postupně prosazoval, takže například právě Palackého dcera Marie po svých osmnáctých narozeninách komunikovala se svými příbuznými výhradně česky. Pravdou ale je, že otec Měchura všem svým příbuzným vyplácel apanáže. Nestrpěl totiž, aby někdo i z jeho vzdálenější rodiny živořil, a tak si osoboval až do své smrti v roce 1852 právo mít rozhodující vliv na život svých provdaných dcer (synům se podařilo jeho vlivu uniknout). Palackému se to pochopitelně nelíbilo, ale díky své nekonfliktní povaze raději rezignoval. „Brblal“ jen někdy.

Byl si vědom, že by neshodami nejvíce trpěla jeho nemocná žena, která přes veškerou péči neustále chřadla. Raději ji tedy šetřil.

Terezie Palacká nakonec zemřela v pouhých 53 letech v roce 1860. Manžel na ni stále vzpomínal a až do své smrti za ni nechával v den výročí její smrti sloužit zádušní mši. Společně s ní pak spočinul v rodinné hrobce v Lobkovicích, které si velice oblíbil a kam občas jezdil na letní byt za Terezií a dětmi…

Můžete si také přečíst:

   
06.05.2013 - Historie - autor: Jana Ládyová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] RosaGloriaDei [*]

    Sml67 poutavě napsáno

    superkarma: 0 06.05.2013, 21:37:36
  2. avatar
    [7] Jindriska8 [*]

    Pěkné čtení o Terezii,manželce Františka Palackého.Sml59

    superkarma: 0 06.05.2013, 20:07:44
  3. avatar
    [6] Gloria [*]

    Jana Ládyová — #5 Zde je dukaz ze clanky cteme pozorne Sml30 a vseho si vsimneme, musim se ale priznat, ze jsem clanek nedocetla ani do konce, bylo uz dost pozde a dnes uz je to opravene, no nevadiSml30

    superkarma: 0 06.05.2013, 13:18:40
  4. [5] Jana Ládyová [*]

    Gloria — #2 enka1 — #3 lidicka — #4 Milé pozorné ženySml16Sml16Sml16!

    Děkuji za upozornění, máte samozřejmě pravdu.

    Redakční megašotek se vloudil. Nezkoušela jsem vaši pozornost, ale toto mi uteklo, takže jsem data již v textu opravila. DíkySml22!

    1. na komentář reaguje Gloria — #6
    superkarma: 0 06.05.2013, 09:10:40
  5. [4] lidicka [*]

    Nějak mi tam nesedí ty datumy sňatku a narození syna nar. v r. 1930, Terezie však zemřela v r. 1860....Sml30Sml80

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #5
    superkarma: 0 06.05.2013, 07:44:11
  6. avatar
    [3] enka1 [*]

    Gloria — #2 Sml16 a narození syna 1930

    Nějak se místo na 8 ťuklo na 9Sml58.

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #5
    superkarma: 0 06.05.2013, 06:52:59
  7. avatar
    [2] Gloria [*]

    V clanku je mensi chyba, zrejme je to preklep, snatek jiste nebyl v 1927Sml30

    1. na komentář reaguje enka1 — #3
    2. na komentář reaguje Jana Ládyová — #5
    superkarma: 0 06.05.2013, 04:53:36
  8. avatar
    [1] peetrax [*]

    Opět moc povedený článek! Sml67 O Terezii jsem vůbec nevěděla!

    superkarma: 0 06.05.2013, 00:45:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme