Reklama

Herečku Terezu Kostkovou můžete aktuálně vidět v novém seriálu televize Prima Vinaři nebo v zábavné show Muži proti ženám, kterou po boku Dalibora Gondíka moderuje. Jak se právě má, na čem pracuje a co plánuje, se dozvíte z našeho rozhovoru.

Jste krásná žena a vaše podoba po mamince je markantní. Co jste zdědila po tatínkovi?
Máma říká, ze jsem cely táta... :) Temperamentem prý a otevřeností, zájmem o věci. Asi ano, a přidala bych nezlomnou touhu po pravdě, snad doufám i sklon dívat se na věci s humorem...

Tereza Kostková

Máte tři sestry, kde berete inspiraci pro výchovu syna? Není vám díky tomu ženskému světu z dětství vzdálený klučičí svět?
Víte, jsem v podstatě jedináček. :-) V době mého dětství byly holky už na Prahu dospělosti. Byla jsem věkové blíž k jejich dětem, tedy coby mladá tetička. I tam byla vždycky a stále je převaha holek, ale klučičí svět mi cizi není. Jednak jsem se v dětstvi vykazovala hojným kamarádství spíše s kluky, a ostatní objevuji „za pochodu“. Právě s Toníkem.

Už chodí do školy?
Ano, do druhé třídy.

Často se stáváte i modelkou některým návrhářkám, například Táně Kovaříkové, značce Infinite. Sledujete módní trendy, nebo máte svůj vlastní styl? Jak byste ho popsala?
Sleduji trendy, abych se orientovala, ale beru to jako proud, který určuje momentální módní scénu, nikoli jednotlivé osobnosti, a ty se tedy po pochopení toho umělého proudu skoro „musí“ vymezit a odklonit ke svému vlastnímu stylu. I za cenu kritiky. Žádná módnost by neměla zastínil individualitu (tu vnitřní i vnější), náladu, stav a okolnost. Ja osobně se inspiruji a současně hned módnímu trendu vymezuji. Prostě musím to být vždycky já, ať už je to z hlediska kohokoli in či out. Spolupráce s českými návrháři mi přijde skvělá pravé proto, ze se povětšinou o výrazné a osobité lidi jedná a ještě jsou v oboru zasvěceným profesionálem.

Vystupujete v reklamě spojené s parfémy. Jsou pro vás vůně důležité?
Nejsou důležité, jsou „pouze“ krásné, někdy omamné, prchavé, a současně tak schopné zachytit a evokovat životní okamžiky i dlouho po vyvonění...

Jaké máte ráda?
Silné, orientální, nebo květinové...

Máte jich víc a střídáte je podle nálady?
Ano... mám takový harémek: favoritku a pár v záloze. :-)

Na svých stránkách píšete, že máte ráda štrúdl, ledovou sprchu a hvězdnou oblohu, ráda stojíte na břehu moře a líbí se vám, když se lidé kolem vás usmívají... vše kromě té sprchy mám ráda také... jak to máte s tou sprchou?
Zkuste vydržet a pochopíte... :-) Na závěr po horké sprše... nádhera (rano ideál).

Jako pro většinu hereček a moderátorek je pro vás profesionální líčení téměř denním chlebem - líčíte se i v soukromí?
V Praze lehce ano, takové to denní líčení, ne tuny make-upu. Ty v podstatě se stoupajícím věkem omezuji i na fotky. Tučný make-up neschová tolik, jako ukáže... :-) O prázdninách se pak nelíčím vůbec, moc mi to k přírodě nebo moři nepasuje.

Mluvíte do líčení vizážistkám? Stalo se vám někdy, že jste to nebyla vy, jak vás nalíčily?
Často, ale jako herečku mě baví se s momentální obličejem ztotožnit. :-) Líčení je také součást prezentovaného modelu či akce. Někde je výrazné či atypické přímo nutností k dotvoření celku. Jindy je stejně efektní jen lehká nenápadnost. Je třeba brát to v kontextu, oblečení i konkrétní společenské události.

V sobotu odstartoval první díl zábavné show Muži proti ženám. Jak jste se k moderování tohoto pořadu dostala?
Nabídli mi to!

Oddělujete sama mužský a ženský svět? Přijde vám, že by měli muži a ženy soupeřit?
Neodděluji a nesoupeřím, ona ta přirozená rozdílnost vydá sama za sebe. Je roztomilé to sledovat... někdy... někdy děsivé... jako vždy i zde je důležité zapojit inteligenci, humor a lásku... pak je to božské!

Kdo to soupeření podle vás bere vážněji - muži, nebo ženy?
V životě vlastně nevím. V naší soutěži sice chlapi tvrdili, jak jsou nad věcí, ale soupeřili pěkně. :-)

Promítá se to, co právě prožíváte v civilním životě, do divadelních a filmových rolí? Nebo uděláte tlustou čáru, než vstoupíte na jeviště nebo před kameru?
Tlustá čára je podle mě nesmysl. Je to jen touha člověka zapomenout, škrtnout, oddělit. Jenže život plyne a prolíná se. Já už dnes po mnoha zkušenost nechávám také plynout a prolínat. Tedy i profesi s běžným životem. Chvíle na jevišti či před kamerou je jen jeden z dalších specifických přítomných okamžiku. Nic víc s tím nedělám.

Pojďme k Vinařům... Aktuálně excelujete v seriálu Vinaři. Takže se nabízí otázka, jaký máte sama vztah k vínu?
Pokládám ho za jednu z možných voňavých a dokonce v přiměřené míře i tělu prospěšných tekutin, která se podle chutí a situace objevuje v mém jídelníčku. O poznání více než tvrdý alkohol, ale o poznání méně než čistá voda.

Máte o víně trochu přehled, nebo by vás mohli označit za „tu z Prahy“, co přijela na Moravu na víno?
Našli by se jistě jedinci, kteří by mě tak označili, i kdyby většího experta nebylo. Ale ne, nejsem expert. A ne proto, že jsem „ta z Prahy“, ale protože mám jiné zájmy, než je vinařství.

Dovedla byste popsat víno tak, jak to dělá vaše postava Kateřina? Pohled na převalující se víno, nasátí vůně a ochutnání. Následně charakteristika o vlastnostech, barvě a chuti, o kyselinkách a jiskře, kterou víno má?
Ne, neuměla bych to. :-) Poznám, jestli mi chutná a jestli si chci dát ještě skleničku. Je pro mě rovnocenně důležité i to, v jaké společnosti víno piju.

Dovedete si představit, že by vaše rodina vlastnila vinohrad a víno pro vás znamenalo to, co dnes herectví a divadlo? Přece jen vinařství je zrovna řemeslo, které je většinou postaveno na rodinných vazbách, už od pradávna.
Všechno, co má mít kvalitu, musí stát na dobrých vazbách. Nepředstavuji si to, ale pokud bychom se stejnou tradicí a respektem měli vinařství, jako máme divadelnictví, bylo by naše víno - věřím - lahodné. :-)

Vinaři vzbudili velké emoce, seriál má sledovanost. Moravané, zejména někteří, se ale zlobí, že z nich dělá seriál něco, co se jim nelíbí - jen popíjí víno, promlouvají o životě a moc nepracují. Co si o tom myslíte?
Je třeba upřesnit, že se zlobí anonymní lide na různých internetových diskuzích. V osobním kontaktu jsem nic takového nezaznamenala. To je dost podstatná determinace negativního hodnocení, na které má každý divák jinak jistě právo. Každý si může vybrat, a většinou to tak dělá, aniž se to člověk dozví, protože ri, co nechtějí, se prostě nedívají, takže ani nekritizují. Je přirozené, že každá práce ma fanoušky i odpůrce. Opozice a kritika je dokonce nutná a správná pro růst a tvorbu. Já jen anonymní, ne vždy fundované soudy na netu neberu jako tvůrčí opozici... u ničeho. Sama jsem dostatečně kritická, jsem schopna chyby postřehnout, a co lze i zlepšovat, ale za všechny, kteří 5 měsíců na Moravě žijeme ve velmi vlídném přijetí, mohu říct, že není nikdo, kdo by tím nádherným koutem naši země pohrdal a kdo by ho chtěl zesměšnit. Pokud tak na někoho působí komediální až crazy žánr, je to možné. A prostě si to s takovým divákem nepadlo do noty. Dehonestace rozhodně není nutná.

Brzy skončí natáčení, bude se vám po Moravě stýskat?
Já cestuji s divadlem tak často a na tak různorodá místa, že Čechy i Moravu navštěvuji v podstatě nepřetržitě. Bude se mi stýskat spíš po báječném a pracovitém štábu a kolezích.

Máte tady svého oblíbeného vinaře?
Mám tu svůj oblíbený pálavský západ slunce...

Čtěte také: