Každý člověk je jiný. A chová se tak, jak ho utvořila genetika, povaha, výchova i prostředí. I proto si myslím, že dospělý člověk se těžko nějak výrazně změní. Může se chvíli snažit, ale nakonec se zase začne chovat jako dřív.

Je to jen můj názor, takže s ním samozřejmě nemusíte souhlasit, ale něco na tom bude. Když se chlap chová čtyřicet let jako sobec, určitě se najednou nezačne chovat úplně jinak. Nebo třeba lakomý člověk určitě nezačne být štědrý. Ano, chvíli se mohou snažit, ale ta podstata se nezmění, nadlouho z nich nebudou ohleduplní altruisté či štědří mecenáši.

woman

Přečtěte si také:

Znám pár žen, které by se pod tento názor podepsaly. Jednou z nich je taky Helena, třicetiletá maminka malého synka, která žije pět let s Milanem. Ten je o patnáct let starší, už má za sebou dvacetileté manželství s dvěma dětmi a kvůli Heleně se rozvedl.

„Kdybych tehdy věřila jeho bývalé ženě, mohla jsem si odpustit poslední rok plný trápení a hádek. Naše manželství stojí za houby, už se nedivím, že se s ním jeho bývalá žena rozvedla. Jenže zamilovaný člověk žádným řečem nevěří a pochybnosti nebere v úvahu. Bohužel...

Přitom tehdy jsem si myslela, jak je jeho žena hloupá, že se tak lehce vzdá skvělého chlapa. Mně připadal skvělý a dokonalý, samozřejmě. Byla jsem polichocená, že si vybral mě, takový úspěšný a přitažlivý chlap. A teď bych ho nejradši poslala do háje za to, jak se chová.

Varovala mě, že ji podváděl

Jeho první žena se mi snažila naznačit, no vlastně to řekla i přímo, že Milan není takový ideál, za jaký ho považuju, říkala mi, abych nespěchala s manželstvím a nejdřív ho pořádně poznala. Tvrdila, že ji Milan během manželství ponižoval a podváděl, že ji měl doma jen jako kus nábytku, který tam vždycky byl, zatímco jinde si užíval a hledal zábavu a povyražení. Což ona dlouho netušila.

To já jsem to poznala dost brzy. Je to i tím, že Milan je starší, takže už se nevydržel tak dlouho přetvařovat, navíc mě asi tolik nemiloval jako svou první ženu, takže neměl potřebu se snažit dlouho. Už asi po třech letech vztahu jsem zjistila, že se chová dost důvěrně i k jiným ženám, přesně jak o tom mluvila jeho žena. Pak se mi začaly donášet takové ty „zaručené“ zvěsti, např. kde obvykle tráví polední pauzu (u kolegyně v kanceláři), začaly mi vadit jeho ironické a urážlivé poznámky v jakékoliv situaci i narážky na to, že bych se někdy mohla víc upravit.

Jenže já byla v té době na mateřské s malým Honzíkem a na takové věci jsem neměla čas. Bylo mi jasné, že nevypadám zrovna elegantně a přitažlivě, ale nestíhala jsem to řešit. No a není to tak dlouho, co jsem přijela domů od rodičů dřív, než bylo v plánu... A měl tu milenku. Ani mě to nepřekvapilo. Vymlouval se, sliboval, že už to neudělá... Ale už mu nevěřím.

Myslím, že ho brzy čeká druhý rozvod. A mě mrzí, že jsem byla slepá a dělala si iluze. Vždycky takový byl. Ten se nikdy nezmění!“

Další články v našem magazínu:

Reklama