Bulvár

Ten NEJ dárek

Určitě jste ho někdy už dostaly. Dárek. A nemuselo to být zrovna k Vánocům, svátku nebo k narozeninám. Možná vám někdo dal dárek jen tak. A nebo vám ho nadělil sám život...

Některé dárky jsou malé - vlastně jenom takové dárečky. Kytka od přítele, obrázek od dítěte, východ slunce nad přehradou... Jiné jsou velké - někdo dostane auto, jiný rovnou dům nebo byt. Velikost dárku ovšem nerozhoduje, který dárek je ten nejkrásnější. Jako například v tomhle příběhu naší čtenářky.

Já jsem zatím ten nejkrásnější dárek v životě dostala v únoru. Psal se rok dva tisíce a mně bylo pod psa. Škola mě přestávala bavit, žila jsem sama, „rodičovské“ hnízdo pro mě už přestalo být domovem a nový byt se jím nestal. Možná to byly, jak by řekla má babička, roupy z blahobytu - vlastně mi nic nescházelo, až... Až na někoho, o koho bych se mohla starat, kdo by mě potřeboval. A protože jsem člověk víc psí než kočičí, rozhodla jsem se, že si pořídím psa.

Že to bude pejsek z útulku bylo jasné od samého začátku - já potřebovala nebýt sama a v útulcích je vždycky dost chlupáčů, kteří touží po tomtéž. Takže jsem se vlastně jenom rozhodovala, jestli mám nějaké jiné požadavky. Protože jsem bydlela v panelákovém bytě, chtěla jsem pejska maximálně středního, raději krátkosrstého a kluka. Na barvě ani vzhledu nijak zvlášť nezáleželo a vlastně by mi nevadil ani pejsek povahově nějak problematičtější, měla jsem už v té době dostatek zkušeností s výcvikem nejrůznějších čtvernožců svých známých. Jen jsem nechtěla, aby byl příliš starý, a na druhou stranu, protože štěňátka si domov hledají nejsnáze, netrvala jsem ani na štěňátku. Tak od jednoho do čtyř let - to byl můj ideál.

Jakožto poučený a zkušený „pejskař“ jsem věděla, že vzít si pejska je rozhodnutí zásadní a že ho musím pořádně uvážit. Času jsem měla v té době jakožto student dost, cestování do ciziny už mě nelákalo - nacestovala jsem se až až a ani do budoucna jsem neplánovala opustit republiku, zkrátka byla jsem ochotna a schopna se na jeden psí život zavázat, že se o svého „svěřence“ postarám. Ba dokonce jsem takový závazek potřebovala.

Vydala jsem se tedy do psího útulku - nejdříve v nedalekých Kralupech nad Vltavou s tím, že v Praze je asi zájemců obecně víc. Předpokládala jsem, že když se mi nějaký pejsek bude líbit, zkusím si ho nejdřív vzít na procházku, uvidím, jakou bude mít povahu, věc si pořádně promyslím, připravím byt a pak si pejska vezmu. V Kralupech ještě všechno probíhalo podle plánu - jeden kandidát tam byl, čtyřletý kříženec střední velikosti, jenže byl zvyklý spíš na zahrádku než na byt, a tak jsem se po chvíli váhání rozhodla, že on to nebude.

Asi o týden později jsem se tedy vydala do Tróji. Tam člověka mezi pejsky nepustí, aby je zbytečně nerozrušoval. Dostanete do rukou karty s popisem psů a s jejich fotkami, několik si jich vyberete a zaměstnanci vám pejsky předvedou. Vybrala jsem si dva - u obou stálo velikost střední, oba byli shodou okolností černí, jeden dvouletý, jeden rok a půl starý.

Nejdřív přivedli toho dvouletého. Kříženec bulteriéra a kdoví čeho byl neuvěřitelně temperamentní. Vyskočil mi málem až na hlavu, pořád pobíhal kolem, poštěkával... Zkrátka do panelákového bytu psisko spíše nevhodné.
„Ukažte mi toho druhého,“ rozhodla jsem s těžkým srdcem. Je to vždycky nepříjemný pocit, posílat psíka zpátky „za mříže“. O kus dál někdo ze zaměstnanců vedl psa. Velikostí i vzhledem připomínal hodně hubeného labradora. „To nebude on,“ honilo se mi hlavou, já potřebuju středního psa. Jenže ten pán zamířil ke mně.
„Tak tady je,“ řekl a postrčil psíka před sebe. Doslova postrčil. Ten nešťastník měl uši přitisknuté k hlavě, lezla mu žebra a v očích měl strach.
„Ale ten není střední, ne?“ namítla jsem opatrně.
„Ono je to podle váhy. A on je děsně hubený.“
Byl. Opatrně jsem si dřepla a natáhla k němu ruku. „Tebe si nemůžu vzít,“ chtěla jsem mu říct, „jsi moc velký, víš, a já bydlím v paneláku...“
Zavrtěl ocasem. Ne moc, takové to nesmělé, opatrné mávnutí...
„Jaký je?“ zeptala jsem se napůl proti své vůli. „Povaha, myslím.“
„No, takový nijaký,“ pokrčil chlápek rameny. „Myslím, že na někoho vrčel při krmení. Je tady už dva měsíce.“
Polkla jsem. „Je moc velký,“ honilo se mi hlavou... „Moc velký...“ A pak se naše pohledy setkaly.

Nevěřím v lásku na první pohled. Ale tohle zkrátka bylo ono. V tu chvíli jsem už věděla, že bez něj neodejdu. Neměla jsem pro něj košík, jenom vodítko, ale košík jsme koupili cestou. Taky misky a první várku granulí. Jeli jsme MHD. Zvládl to.

Nakonec zvládl všechno, i když první rok nebyl vůbec lehký. Bál se prudkých pohybů, zvýšeného hlasu... Byl na mě strašlivě závislý - nemohla jsem ani zavřít dveře na záchod. Neuměl štěkat, aportovat, plavat, nevěděl, co je to hrát si. Skoro nežral - musela jsem ho krmit z ruky. Nikdy na mě nezavrčel.

Teď už je to důstojný a sebevědomý osmiletý pán a černá hlava mu začíná šedivět. Doufám ale, že nás ještě aspoň dalších osm společných let čeká. Je to ten nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy v životě dostala. Protože já si ho nevybrala, to vím. Našli jsme se navzájem. Je to zkrátka můj anděl strážný...

Jaký nejkrásnější dárek jste kdy dostala Vy?
Při jaké příležitosti?
Je to pro Vás nejkrásnější dárek dodnes?
Nebo jste později litovala?
Co by pro Vás bylo nejkrásnějším dárkem tyhle Vánoce?
Máte nějaké „vysněné“ přání?

Podělte se s námi o své příběhy a přání na redakce@zena-in.cz! Nejlepší vyprávění odměním!

   
12.12.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [67] Angel79 [*]

    To je krásnýýýýýýý!

    superkarma: 0 03.12.2007, 08:31:57
  2. avatar
    [66] Kofola [*]

    Opravdu moc pěkný příběh, málem mě to rozbrečelo.Kdo ví, co si pejsek všechno prožil a teď ho má konečně někdo rád.

    superkarma: 0 13.12.2006, 07:47:51
  3. avatar
    [64] danca79 [*]

    moc krasny pribeh...

    superkarma: 0 12.12.2006, 21:24:37
  4. avatar
    [63] Dudlajlama [*]

    "simpanu"

    superkarma: 0 12.12.2006, 19:38:06
  5. avatar
    [62] Dudlajlama [*]

    Drsnacka jsem, ale na lidi. Nakopat nektere soukmenovce do simpamu by mne delalo ten nejmensi problem. Do toho zvirete bych ale nekopla, ono prokazuje vic charakteru a inteligence nez mnozi z rodu Homo sapiens.

    superkarma: 0 12.12.2006, 19:35:19
  6. [61] free [*]

    skvělé... věřím na obrovskou psí lásku

    superkarma: 0 12.12.2006, 19:24:53
  7. avatar
    [59] Meander [*]

    alenivka: Spíš myslím, že někdo není hysterka. :-P

    superkarma: 0 12.12.2006, 18:51:26
  8. avatar
    [57] Lnička [*]

    jednoduše hrajou na city

    superkarma: 0 12.12.2006, 18:09:04
  9. avatar
    [56] Meander [*]

    Nyotaimori: Viď! Další! :-))))))

    superkarma: 0 12.12.2006, 17:59:19
  10. avatar
    [55] suzi.burger [*]

    moc krasny

    superkarma: 0 12.12.2006, 17:48:09
  11. avatar
    [53] sadab [*]

    skoro jak z románu, vehnalo mi to slzy do očí. Mám taky hafana 3-letou kolii Bellu a už bych si nedokázala představit život bez ní

    superkarma: 0 12.12.2006, 17:37:17
  12. avatar
    [52] Meander [*]

    Nemůžu uvěřit tomu, že to někoho dojme k slzám. 8-)

    superkarma: 0 12.12.2006, 17:34:27
  13. avatar
    [49] k@tchabinka [*]

    JasiS: tak ho vymen :)

    superkarma: 0 12.12.2006, 15:32:10
  14. avatar
    [48] Žábina [*]

    je to krásně napsáno, mám slzy v očích když to čtu...

    superkarma: 0 12.12.2006, 14:49:02
  15. avatar
    [47] vininka [*]

    až teď jsem si to celé pořádně přečetla....samozřejmě mám slzy v očích...Přeji vám ještě spoustu společně prožitých let...

    superkarma: 0 12.12.2006, 14:29:07
  16. avatar
    [46] Korina 1 [*]

    Mojim nejkrásnějším dárkem jsou mé děti a vnoučátka.

    superkarma: 0 12.12.2006, 14:11:30
  17. avatar
    [45] JasiS [*]

    Nejkrásnější dárek si už nevybavím. Pro mne by bylo nejkrásnější, kdyby se změnil můj muž. Myslím samozřejmě povahově. Je dost hrubý, protivný a chorobně žárlivý.

    superkarma: 0 12.12.2006, 14:08:28
  18. avatar
    [44] aiša [*]

    pěkný

    superkarma: 0 12.12.2006, 14:02:47
  19. avatar
    [43] renike [*]

    HOŠI: tak tak

    superkarma: 0 12.12.2006, 13:50:33
  20. [42] HOŠI [*]

    Pěkný příběh.Nejkrásnější dárek je dárek s láskou darovaný.

    superkarma: 0 12.12.2006, 13:32:35
  21. [41] Natálka73 [*]

    můj nejkrásnější dárek byl když syn začal chodit,bylo to přesně na Den matek 14 dní před jeho prvníma narozeninama

    superkarma: 0 12.12.2006, 13:10:49
  22. avatar
    [40] MEK [*]

    já pejska nemám,ale zato mám doma dva perfektní chlapy

    superkarma: 0 12.12.2006, 13:02:38
  23. avatar
    [39] Kikinka001 [*]

    já bych taky chtěla pejska

    superkarma: 0 12.12.2006, 12:39:52
  24. avatar
    [38] 801926027 [*]

    krásný, taky jsem jako dárek dostala pejska a bylo to nej.

    superkarma: 0 12.12.2006, 11:44:22
  25. avatar
    [36] Meander [*]

    Nejkrásnější dárek? Já ani nevím. To nejkrásnější je příliš intimní, abych o tom psala.
    A to, co bych si přála tyhle Vánoce, je taky příliš intimní, než abych o tom psala.

    superkarma: 0 12.12.2006, 11:24:17
  26. [35] standa1 [*]

    hezky napsaný ...

    superkarma: 0 12.12.2006, 11:24:06
  27. avatar
    [34] pupik paja [*]

    Krásný příběh

    superkarma: 0 12.12.2006, 10:49:10
  28. avatar
    [33] fodorka [*]

    ja moc na zviratka nejsem, ale je to hezky pribeh

    superkarma: 0 12.12.2006, 10:43:15

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [32] sweety77 [*]

    Krásný pejsek, ale jak říkáte, je to rozhodnutí na dlouhou dobu, vždycky jsem si psa přála, ale asi bych mu nemohla dát tolik času kolik potřebuje. Ať jste ještě dlouuuuho spolu :-))

    superkarma: 0 12.12.2006, 10:36:28
  2. avatar
    [31] miruša [*]

    Krásný příběh, ať se vám oběma dobře daří :-)

    superkarma: 0 12.12.2006, 10:36:26
  3. avatar
    [30] elfos [*]

    Ivano....... :-) krásné

    superkarma: 0 12.12.2006, 10:12:16
  4. [29] FAXÍK [*]

    Pejsek je moc hezký dárek.

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:59:34
  5. avatar
    [28] _zelvicka_ [*]

    Kadla: ty Kadlo jedna! U tvých článků vždycky brečím!
    Taky máme pejska, jeden nám před pár lety zemřel, teď se na mně dívá - je na stěně vedle monitoru. Krásný den :-)

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:47:37
  6. avatar
    [27] cibulicka [*]

    krásné,pes je nejlepší kamarád do nepohody,nikdy nezradí

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:38:37
  7. avatar
    [26] Ťapina [*]

    Já bych nedokázala poslat zpátky ani toho prvního, u nás návštěva útulku dopadla tak, že kterého nám nabídli, s tím jsme odešli. Taky to bylo torpédo, co skákalo dva metry a doma jsme konsternovaně seděli a hodinu čekali, jestli se to zvíře taky někdy zastaví, ale zastavilo se a do paneláku je nakonec naprosto ideální :o)

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:38:37
  8. [25] wej [*]

    psa jsem si vždycky přála

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:35:51
  9. avatar
    [24] vora [*]

    Dostat psa - tím by mě nenadchli.

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:05:43
  10. [23] jitkamarsalkova [*]

    je to krásný, taky mám doma takový dáreček

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:04:43
  11. [22] Daniela_ [*]

    Nebudu zastírat, že mi tenhle příběh dojal natolik, že jsem ani slzy neudržela. Je krásné číst, že se ještě najdou lidé, kteří pro psího kamaráda obětují vše.A dokonce ho dokážou vytrhnout ze spáru života za mřížemi.Ještě jednou velmi děkuji za ten krásný příběh a přeji hodně šťastných let s Vaším čtyřnohým přítelem. I já toho svého mám ;-)

    superkarma: 0 12.12.2006, 09:00:34
  12. avatar
    [21] Kadla [*]

    Ivana.Kuglerova: To je krásný příběh. Tu lásku na první pohled taky znám. To jsem si před lety brala v jednom útulku našeho kocoura Rikiho a strašně se mi tam líbila jedna kočička, ale nechtěli mi ji dát, že je agresívní a neumístitelná (byla tam už 4 roky), protože byla týraná. No co myslíte, za rok jsem se stavila v útulku popovídat o tom, jak se u nás Riky má, a odjela jsem domů s ní :-))) Celý rok jsem na ni totiž vzpomínala a když jsem ji tam pak za ten rok uviděla a koukla jsem jí do očí, taky jsem to v těch očích viděla. Natáhla jsem k ní ruku a ona se mi o ni otřela (prý jsem byla první člověk, kterému to dovolila). A za chvilku už jsme spolu jely domů :-)

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:56:51
  13. avatar
    [20] ivana.kuglerova [*]

    Věrulinka: Moc děkuju :) A Bragi taky (leží stočený do klubíčka mně za zády - naštěstí k nám do redekace můžou i psi, takže když mě nečeká nějaká "tiskovka", beru ho s sebou :)

    Delenka: Tak ten můj jenom trhal plyšáky - strašně na ně žárlil. Takže jsou plyšáci na skříni a pes mi spí v posteli :).

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:47:57
  14. avatar
    [19] veet [*]

    moc hezký příběh, pejsek vždy život velice obohatí

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:47:45
  15. avatar
    [18] Věrulinka [*]

    až mi slzy tečou,krásně jsi to napsala,pes je nejlepší přitel,vidím to doma,mám již 4 psa,fenku Besinku a neumím si představit život,bez pejska.Ta je již,díky mému pokročilému věku,pěkně rozmazlená,mám ji,jako dítě.Přeji Tobě a Tvému pejskovi dlouhý a krásný život ve dvou.

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:33:19
  16. avatar
    [17] LidusP [*]

    pěkné!!! Moc krásný pejsek

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:31:17
  17. avatar
    [16] Zuzana N. [*]

    Krásný příběh :-)

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:28:29
  18. avatar
    [15] Láska [*]

    pěkný příběh a krásný pes

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:16:02
  19. avatar
    [14] sobina [*]

    kouká jak člověk, jen promluvit

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:06:56
  20. avatar
    [13] venckulina [*]

    pěkné;o)

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:04:22
  21. [12] Delenka [*]

    U mě je to s takovým životním dárkem podobné, až na to, že mi ho v útulku vybrala rodina. Od dětství jsem chtěla psa a prvního jsem se dočkala až o 40 narozeninách. To k nám najednou přibylo takové chlupaté torpédo – 3letý kříženec teriéra. Jeden ze zasloužilých obyvatel útulku – až na krátkou dobu, kdy si ho někdo vzal a vzápětí vrátil - tam prožil celé 3 roky. Začátky byly krušné, oba (já i pes) bez jakýchkoli zkušeností... Postupně pejsek měnil jednotlivá má předsevzetí – když budeme v práci, bude (za dobrého počasí) pejsek na dvorku, pejsek bude spávat na chodbě, pejsek tedy nebude spávat na chodbě ale na dece na zemi..... Abych to zkrátila... po celou dobu co jsme v práci je doma v pokoji, spává na křesle(i když poslední dobou se snaží probojovat mezi psy postelové) , no prostě vzal to pevně do rukou. Ale jinak, když zvážím všechny okolnosti, tak jsme asi měli štěstí. I když mu to někdy chvíli trvá, tak na zavolání (opakované) přiběhne, doma vcelku nic neničí – až na pár tužek a mnohokrát vybrakovaný odpadkový koš, je přátelský ke všem zvířatům – se psa se nikdy nepere, pokud nejsou kamarádští, tak je ignoruje, na kočky je spíš zvědavý, bohužel na něj žádná nepočká, a pokud ano, tak zasyčí a náš pejsek opouští pole. S jelenem se očuchával přes ohradu tak říkajíc čumák na čumák – litovala jsem že nemám foťák.
    Někdy se mi hrozně nechce ven (a na procházku je náš pejsek nadupaný pořád), někdy mě naštve – když třeba sbírám odpadky pod stolem v kuchyni, pod pohovkou a na dalších hůře dostupných místech.... Jsem šťastná že ho mám a nebudu už znovu říkat proč, protože je to z toho mého psaní jasné. Prostě nejlepší narozeninový dárek.

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:03:52
  22. [11] hladomor [*]

    moc pěkné, taky mám pejska z útulku a chovala se stejně. Doteď (už ji máme 9 let), když se na ní někdo škaredě podívá, tak to těžce nese. Je tak hrozně hodná, až je to někdy "strašné" :-))

    superkarma: 0 12.12.2006, 08:03:45
  23. [10] helip [*]

    Taky jsem pejskařka, takže se mi tenhle příběh moc a moc líbil.

    superkarma: 0 12.12.2006, 07:59:39
  24. avatar
    [9] vininka [*]

    každý pes,který prošel nebo prochází mým životem byl pro mě tím nejkrásnějším dárkem.....i když ne vánočním.Ale úplně nejkrásnějším byla dcera Valentýnka,která se narodila 20.prosince 2002.

    superkarma: 0 12.12.2006, 07:59:30
  25. [7] Alena01 [*]

    pěkný příběh

    superkarma: 0 12.12.2006, 07:43:27
  26. [6] Inez1 [*]

    Je to dojemné..

    superkarma: 0 12.12.2006, 07:40:22
  27. avatar
    [5] kouzelnice [*]

    hezký příběh

    superkarma: 0 12.12.2006, 07:07:41
  28. avatar
    [4] monca13 [*]

    Jsem pejskař, takže příběh se mně samozřejmě líbil. Chudák pes asi musel zažít u předcházejících majitelů něco hodně špatného. Je dobře, že se ho ujala hodná panička, bohužel útulky jsou stále plné.

    superkarma: 0 12.12.2006, 03:34:07
  29. avatar
    [2] edith1975 [*]

    příběh se šťastným koncem, na fotkách vypadá dobrácky

    superkarma: 0 12.12.2006, 00:42:48
  30. [1] donny0007 [*]

    morčátkooo tak hrozně jsem ho chtěla..a nyní pár let po jeho smrti uvažuju že si koupím další..to je tak roztomilé zvířátko

    superkarma: 0 12.12.2006, 00:24:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme