Děkuji za první a rovnou vtipný příspěvek na dnešní téma. Jako vždy svérázně se ho zhostila čtenářka s nickem TTT

Podle témat se mi zdá, že se redakce rozhodla probrat naše těla pohledem řezníka, tedy pěkně kousek po kousku. Alespoň je za námi plecko, bůček i pupek jakožto tři nejožehavější oblasti. Vůbec bych se nebránila ovárku, svíčkové nebo roštěnci. Nejsem fajnšmekr a klidně můžem probrat drůbky.....myslím, že na téma játra, by se psalo jedna báseň. Tedy pokud by byla hlavní cenou flaška Silanu nebo něčeho ostřejšího. Ostatně ani srdíčko není k zahození, ale to si tu vyléváme dnes a denně bezohledu na zvolené téma. Ovšem Daně se zachtělo při pondělku kýty či kolínka. Dobrá...

Pokud měl ten nahoře při pohledu na mě špatné svědomí z odflinknuté směny, vrátil mi to na nohách. Pěkné odškodné. No co co co, nikdo vás tak pěkně nepoplácá po zádech jako když to uděláte sami, že?

Babička říká:"Samochvála smrdí." Moudrá to žena. Ale zpátky od pasu dolů....

Nohy mám rovné a dlouhé....až na zem. Díky své alergii na sport jsem si je nikdy nezlomila ani nijak nezranila. nehyzdí je jizvy ani křečové žíly. Miluji vysoké podpatky, elegantní lodičky, stylové kozačky a vůbec všechno sexy, co kdy ševci vymysleli. Tak co, pořád čekáte, kde bude zakopaný pes ? Potěším vás. Jeden čoklík by tu byl...

Měřím 175cm, což s výše popsaným může být pro nějakého dolňáka nabídka jak pro důchodce koblížek za korunu v Lidlu. Jenže vždycky jsem tak vysoká nebyla. Vlastně jsem byla vždycky ta  menší, vykrmenější, a mladší. A pak jsem to za jedno léto dohnala....tedy ten růst. Jenže kolena to nějak nepobrala. Když je mi na ně zima, bolí. Čekat v mini a kozačkách  za říjnového rána na zastávce na autobus, koukalo by se na to možná pěkně. Ale  poslouchalo též, protože bych při chůzi vrzala jak gauč z bazaru o svatební noci. Takže nevystavuji své chůdy v ničem, co nechrání má kolena před průvanem či větrem.

V kraťasech však pravidelně vysedávám do noci u počítače. Jako právě teď. Dojde mi to až v posteli, kdy se pod dekou zkouším schoulit za hranice mých fyziologických možností při pokusu dodat kloubům teplo. Jenže vypadám spíš jak veterán první světové, který i po použití opodeldoku neomylně vycítí v kolenou bouřku. Nebo spíš hurikán. Takže končím, jdu si prohřát ovarová kolínka.

TTT

Vy jste mi to v úvodu ale pěkně nandala. No vidíte, to by mě nenapadlo, že jsem redaktorka řeznice

Doufám, že vás vtipný příspěvek čtenářky TTT inspiroval k psaní. Venku prší, tak zasedněte k PC a napište nám něco o svých nohách. Jak jste se svýma nohama spokojená vy? Děkujete tomu nahoře, nebo mu v duchu spíláte?

Na vaše příspěvky se budeme těšit na adrese redakce@zena-in.cz

 

Reklama