Reklama

Za sebe mohu k zítřejšímu tématu, které strávíme spolu, směle říci, že při pohledu na slepou mapu slepnu rovněž, zeměpis mě spolehlivě minul a buzola ve mně vzbuzuje pocit absolutního zoufalství…

Odvezte za humna, dejte mi do ruky mapu a máte stoprocentní jistotu, že domů dorazím za rok, s okousaným zadkem od ledních medvědů a s alpskou protěží za kloboukem. Tak jsem schopná cestovatelka.

Ne, tak každý.

Někdo si doslova lebedí, v dlouhých debatách nad globusem a dle souřadnic nemá problém najít cestu a dorazit kamkoli. Mě Bůh v tomto směru, ne málo nadělil, mě rovnou vynechal.

Jen čtvrt hodiny mi trvalo, než jsem na globusu našla Evropu a vzpomínám na školní léta, když jsem nebyla ani schopna nalézt Sovětský svaz, což zemepisářka a zavilá rusofilka, soudružka Nejedlá, pokládala za politickou provokaci.

Jak jste na tom vy?

Od této chvíle můžete psát vaše vlastní cestovatelské příběhy a vaše zkušenosti. Pište, jak si rozumíte s mapou, a jestli jste rozený Emil Holub nebo také držíte buzolu jako vegetarián husí stehno.

Těším se zítra ráno, kdy vám nabídnu vzpomínku na hledání CCCP a také soutěž, Chcípáka a Borce a mnoho dalšího k tématu cestování a orientační smysl.

Pište na redakce@zena-in.cz.