O jménech vašich, o spokojenosti s nimi i tom, jak byste například nikdy nepojmenovali své dítě a také jaké jméno byste vybrali a ještě o spoustě dalšího, co vás k tomuto širokému tématu napadá, si budeme povídat v zítřejším tématu… já měla být Karin, ale…

...zvláštní slabost mám pro jméno Ráchel.

Když jsem před lety přišla za svojí matkou s tím, že své dítě pojmenuji Ráchel, málem mě svrhla ze schodů.

„Blbe, Ráchel Sýkorová, jo?“ osopila se na mě.

„No jo, jenže k tak pitomýmu jménu se hodí tak leda Pepina,“ povídám, „a mami, mezi náma, Michaela Kudláčková je taky spíš sranda než jméno.“

„Buď ráda, tvůj otec chtěl, abys byla Karin.“

Nemyslím, že by se tím mnoho změnilo, a navíc s ohledem na fakt, že jsem se narodila vlastně jako Stiborová, což je jméno podstatně poetičtější, bych se klidně mohla jmenovat i Angelika.

Tu Angeliku jsem nezmínila jen tak.

O tom, jak mohou být někteří rodiče zbaveni soudnosti, se rozepíšu v zítřejším vydání…

Teď ponechám iniciativu na vás.

Své názory, příběhy, postřehy a všechno k tomuto tématu posílejte už od této chvíle na redakce@zena-in.cz. Téma je to v zásadě veselé a lehké, takže budeme míst snad příjemný pátek.

Krásný den!


P.S.: Co bych nikdy nedala? IRENA! Všem Irenám se omlouvám, ale zítra vám řeknu, proč ve mně tohle jméno probouzí jen samé ošklivé asociace...

Reklama