Pot z vás jenom lije, ten obtloustlý chlápek, který se na vás zezadu lepí se zřejmě už týden nemyl, slečinka vpravo si musela na hlavu vyklopit celou láhev nějaké laciné voňavky, kočárek se řvoucím dítkem se vám zarývá do levého boku a čundrák před vámi vám neustále shazuje brýle zabláceným baťohem, který si neráčil sundat ze zad.

Utrpení v MHD
Že podobnou situaci znáte, nebo dokonce denně prožíváte? Jak by ne, jedná se přece o cestování MHD. Obzvláště v letních měsících se tento druh dopravy stává pro mnohé z nás hotovým utrpením. Ne všechny se samozřejmě stáváme obětmi hromadné dopravy, ale většina z nás se s ní alespoň čas od času setká. A ani v zimě nejsme z namačkaných tramvají a autobusů zrovna nadšení. Ale proč nám vlastně těsná blízkost jiných lidí tolik vadí?

Neruš mi moje kruhy!
Každý člověk má několik takzvaných vzdálenostních zón - jakýchsi kruhů kolem sebe. Máme zónu veřejnou - tedy vzdálenost, kterou udržujeme od naprosto cizích lidí se kterými nehodláme komunikovat, zónu komunikační, tedy vzdálenost, kterou zaujímáme vůči lidem se kterými nějak navazujeme kontakt, na něco se jich ptáme a podobně, ale kteří nám nejsou nijak zvlášť blízcí, zónu blízkou - tedy oblast, do níž vpouštíme své přátele, a zónu intimní - vyhrazenou obvykle partnerům a dětem - do určitého věku také rodičům a někdy i velmi blízkým přátelům. Každý z nás má tyto vzdálenosti - jakési vnitřní mety - nastaveny trochu jinak.

Taneční pro Araby
Šířka výše zmíněných zón se ovšem výrazně liší také podle kultury - národy slunného jihu, Japonci, nebo třeba Arabové mají ony zóny obvykle mnohem menší, než Evropané - takže pokud si pustíme zrychleně video z nějakého diplomatického večírku, na němž jsou tyto národy přítomny, spatříme to, čemu se říká proxemické tance: Arabové (Japonci, Řekové a pod.) neustále přistupují blíže a blíže ke svým evropským protějškům a ty před nimi pomalu couvají. Celá scéna pak působí dojmem jakéhosi podivného společenského tance, při němž Evropané procouvávají prostorem tlačeni svými komunikačními partnery, kteří se naopak snaží neustále přistoupit blíž.

Brownův pohyb emocí
Důležitost zón se samozřejmě projeví i v situacích, kdy si jaksi nemůžeme udržet přirozenou vzdálenost od druhých lidí - například na některých koncertech nebo třeba v MHD. Ale zatímco lidi na koncertu obvykle spojuje jakási jednotná atmosféra kterou nepřirozeně vyvolané sdílení intimního prostoru ještě posílí, je nám situace v MHD spíše nepříjemná a celkově špatná nálada se přenáší z člověka na člověka. Emoce se tak šíří jakýmsi Brownovým pohybem jako molekuly celým na sebe namačkaným davem, čehož samozřejmě leckdy využívají nejrůznější mistři manipulace, ať už se jedná o zpěváky, politiky nebo třeba náboženské vůdce.

Vysílejte pozitivno
A přece nejsme tomuto instinktivnímu tlaku vydáni napospas - možná že někteří z vás pamatují, jak se změnila nálada v nacpaných dopravních prostředcích třeba po povodních, nebo po vítězství Čechů v hokeji - blízkost najednou nebyla vnímána jako negativní, lidé na sebe byli milí a zdvořilí a celkový pocit z překročení hranice intimní vzdálenosti nebyl zdaleka tak negativní. A možná jste už některé zažily i situaci, kdy dobrá nálada a zdvořilé chování jednoho člověka dokázalo jaksi "prozářit" celé jeho okolí a lidé se najednou tomu, jak jsou na sebe namačkáni, dokázali uvolněně zasmát.

Uvolněte se, prosím
V tom je vlastně celé tajemství snížení stresu z cestování dopravními prostředky - nesnažit se křečovitě uzavírat do své už i tak násilně narušované intimní zóny, ale pokusit se přijmout určitou atmosféru sounáležitosti - jsme všichni vězni stejných okolností, donuceni se mačkat tělo na tělo, tak proč v tom nezkusit najít když už ne zrovna potěšení, tak určitý soucit a empatii. Zkuste to, pokuste se na lidi kolem sebe usmívat a být k nim zdvořilí a uvidíte, že se vám bude cestovat o něco lépe.

Jaké zkušenosti s cestováním MHD máte Vy? Líbí se Vám nebo ho nenávidíte? Zažily jste někdy v MHD něco příjemného či nepříjemného? Máte zkušenost s příjemným "mačkáním se v davu" na nějakých akcích? Nebo prostě nedokážete vystát, když vám někdo cizí leze do vaší "intimní zóny"?

Reklama