Poslední dobou si můžete na mnoha stránkách a v mnoha časopisech i odborných, přečíst termín „naslouchat tělu“. Mnoho lékařů se dnes přiklání k tomu, že o podstatné věci, které člověk v tu kterou dobu potřebuje, si dokáže jeho tělo samo říci. Stačí se jeho volání naučit vnímat. Mnohdy prý doslova huláká.

telo

Umění naslouchat svému tělu není vůbec nic mystického ani nebezpečného. Každý člověk je originál, a jestli někdo po hrnečku mléka do pěti minut strhá záchod, druhý s ním v klidu zapije i kachnu. Ani jeden nedělá chybu, když se zařídí podle toho, co mu dělá dobře...

Nic není jen dobré, nebo jen špatné

Například ještě nedávno jsme ze všech stran slýchali, jak jsou vejce pomalu životu nebezpečná a jak nám po jejich časté konzumaci bude zabijácký cholesterol doslova betonovat cévy. V poslední době ovšem přišli tělozpytci s tím, že vejce v zásadě neškodí a jsou prospěšná.

Dnešní medicína už je opatrná i co do zobecňování stravitelnosti mléka dospělými lidmi. „Ne každý je schopen mléko strávit, ale je to dost individuální. Někomu dělá vyloženě dobře,“ říkají odborné články dnes.

Stejně tak se to má s ještě nedávno tak zpochybňovaným červeným masem, vnitřnostmi, solí, cukry, kávou, nasycenými mastnými kyselinami a donekonečna by se dalo pokračovat.

  • Sůl je vrahem ledvin. Solit málo!
  • Máte křeče v lýtkách? Více solte!
  • Cukry nejsou v pořádku, měli bychom se jich vyvarovat!
  • Sladké dodává tělu energii… Potřebuje ho!

Tělo ví, co právě chce a také kdy

Obecné rady jsou sice zajímavé, ale přece jen, každý člověk je originál. Co je dobré pro jednoho, nemusí dělat dobře druhému…

Stejně tak je to i denní dobou, když je „doporučeno“ jíst. Snad největší chybou je podle dnešních dietologů striktní dodržování nějakých pravidel, bez ohledu na potřeby, které má naše tělo a žaludek. Jestliže nemáme v poledne hlad, pak je to nejspíš proto, že naše tělo nevydalo tolik energie, aby prahlo po její dalším přísunu. Pakliže ve dvanáct nafutrujeme žaludek, který ještě nezpracoval snídani, dalším přísunem, zatížíme ho a naše si přebytek uloží na pak.

TLOUSTNEME ZE ŠPAJZU, KTERÝ SI TVOŘÍME! To říká dnešní moderní věda a rozhodně na tom něco bude.

„Jezte, když máte hlad, ne když máte povinnost, čas nebo chuť. Biorytmus každého člověk je nastaven jinak a stále se mění s ohledem na výdej a druh energie, ročním období, momentálním nastavení a mnoha dalších jevech", říká RNDr. Leona Issová. Bylo by složité najít pravidlo pro něco tak individuálního, jako je potřeba jednoho organismu v jednom období. Nejlepší je chovat se ke svému tělu jako k příteli, který umí komunikovat. Naše tělo mluví stejnou řečí jako náš mozek,“ dodává odbornice a pokračuje: „Pakliže nemáte hlad, odložte oběd, nebo ho úplně vynechejte. Jestli máte potřebu zkonzumovat cosi kyselého, slaného, nebo naopak sladkého, je to nejčastěji voláním těla po prvku, který mu schází. Dnes sníte pytlík oliv a zítra na ně chuť mít nebudete. Tělo má dost solí a stopových prvků v olivách obsažených. Proč myslíte, že těhotné ženy jsou vyhlášeny chutěmi? Protože živí dvě těla s různými potřebami,“ říká dietoložka.

Někteří ale tohle vědí už dávno

Odmalička zapíjím mlékem cokoli. I tu zmíněnou kachnu, a není mi vůbec nic. Naopak. Nemít dva dny mléko, trpěla bych abstinenčními příznaky a psychózou a nejspíš bych přepadla a oloupila nějakou krávu.

Ze zeleniny mám nejraději jitrnici a z ovoce jím jenom kaki a třešně. A to ještě v minimu.

Po sýrech bych se umlátila, zbožňuji moučníky, krvavé hovězí, játra, srdce, pravé máslo, vepřové koleno a podobné „sprosťárny“.

Můj krevní obraz je prima, cholesterol na minimu, chřipku jsem měla naposledy předloni, antibiotika jsem v životě brala dvakrát. Jsem zdravá (zaklepat!).

Když mě přepadne jednou za měsíc chuť na nějaké ovoce, dám si ho.

Nedávno mě tři dny pobolíval žaludek a v obchodě jsem počala podivně slintat u regálu s jogurty.

Dva jsem si koupila. Opravdu s chutí, ač právě jogurty moc nejím, jsem je snědla. A vida, žaludek byl v pohodě. Mám období, kdy se jednoho druhu potravin nedotknu, a pak se najednou můj jídelníček otočí o sto osmdesát stupňů.

Totéž platí o kyselém. Nevyhledávám ho, ale vodě ze zelí neodolám.

Dělám dobře, pane doktore, nebo se zvolna likviduju?

Já bych začal těmi jogurty, jak jste zmiňovala. Žaludek může bolet z mnoha příčin. Jednou z nich je nedostatek mléčných bakterií, tolik oblíbených v reklamách, což způsobí zvýšenou citlivost žaludečních stěn. Tím, že jste poslechla signál svého těla, jste jednoduše dodala vašemu tělu přesně to, co potřebovalo,“vysvětlil mi pro změnu internista Pavel Zlámal z FN na Františku v Praze 1.

„Každopádně je dobré se vnímat. Pacient, který je dobrém kontaktu se svým tělem, také může lékaři zcela mimoděk a mezi řečí naznačit i diagnózu. Proto je třeba mu pozorně naslouchat,“ dodal lékař.

Neznásilňujme svůj vlastní organismus. Naslouchejme mu

Ať jsou vlákniny sebepotřebnější, jestliže vám po nich není dobře, vykašlete se na ně. Jestli v rámci škodlivosti vnitřností jíte ryby, a přesto slintáte při slově játro, dejte si ho. Přestaňte přežvykovat šnitlik a ohlodávat natě jenom proto, že „tudle psali“, jak je zelenina zdravá, když byste si nejraději dali pečené kuře nebo chleba s máslem.

Vaše tělo má třeba právě vitaminů dost a potřebuje jiné prvky. A křičí na vás. Třeba za pár dnů bude chtít zase zeleninu. A nebo třeba ne. Zkuste počkat, až si tělo řekne.

A ono si řekne.

Ještě jsem pro vás závěrem vybrala ze slov paní doktorky Issové jedno, a to mně přišlo moc zajímavé…

…nedojídejte to, co je na talíři, ač už nemůžete, jenom proto, že by to zbylo. Vaše tělo má dost. Má přesně tolik, co je schopné zpracovat, a pocit plnosti není zanedbatelným, ale naopak základním signálem. Kde myslíte, že se objeví onen knedlík, který jste do sebe nakonec natlačili? Ano, správně, je stavebním kamenem onoho špeku kolem horní části kalhot!“

Reklama