Rodina

Těhotná? Už nikdy více!

Ono se totiž moc nenosí přiznat, že vás těhotenství vůbec, ale vůbec nebavilo a porod nebyl taková brnkačka ani taková tragédie, jak vídáme ve filmech. Všude se mluví jen o tom, co prospívá dítěti, matka má prostě “jen” povinnost si to užívat. A běda jí, když si to neužívá.

Vlastin příběh

“Vlastně jsem si byla odporná, tohle nebylo moje tělo. Vyčistila se mi sice pleť, ale začaly mi padat vlasy a u zubaře jsem byla častěji než v náručí svého manžela. Téměř cizí lidé měli tendenci sahat mi na břicho nebo (a to mě dohánělo k zuřivosti) mi vrazili ucho do pupíku, aby mimi slyšeli. A já jen poníženě stála s čísi hlavou téměř v klíně a tupě se usmívala.

Poblázněné chuťové buňky
"
Od čtrnácti let jsem vegetariánka, ale když jsem tehdy prošla kolem stánku s klobásami, bylo to horší, než odolat tabulce čokolády. Jednou jsem se přistihla, jak rozřezávám kyselou rybičku, vkládám do ní nakládanou papričku, to vše pocukrovávám a dávám do pusy. Fuj!
Naštěstí jsem nezvracela, ale těhotenstvím jsem se “pročurala”. Pro tyto účely jsem si ušila speciální „záchodový polštářek“, abych si v noci mohla alespoň opřít znavenou hlavu."

Porod „za rohlík“
"
Sestra v porodnici mě vybízela, abych skákala na gumovém míči a já přitom nemohla ani pořádně stát. Zato jsem si vyslechla drbání porodních asistentek, které chválily cikánské matky, že prý “rodí za rohlík”, neřvou a nehrajou na porodním sále divadýlko. Umínila jsem si, že ze mě nevyjde ani hlásek.
Ve výsledku jsem se kousala do rtů a zarývala nehty do manželovy pomocné ruky. Sestře to bylo divné, a proto mě vybídla: “Klidně si zakřičte, maminko, uleví se vám.” A mně se spustila stavidla a začala jsem hystericky ječet. Manžel pak říkal, že to bylo fakt nesnesitelné a že mě sestřička musela proplesknout. To si ale moc nevybavuju."

Pomeranč uchem jehly
"
Nemám ráda, když muži zlehčují menstruační bolesti a porodní teprve. Jak by jim asi bylo, kdyby měli prostrčit pomeranč špendlíkovou hlavičkou? Taky muž u porodu je sice hezký nápad, ale já ho v tu chvíli tak nenáviděla! On za to přece mohl, že mi tu rvou vnitřnosti! I když se dojemně snažil, přiznávám, že moc milá jsem na něj nebyla.
Myslím, že se personál musel docela bavit. Když mi muž radil, abych tlačila, dýchala a podobně, začala jsem na něj řvát, ať si to jde dělat sám, když je tak chytrý! No ne? Pod dohleden primáře mě zašíval nějaký mladinký, evidentně nervózní doktůrek. No a ten primář pořád: “Píchněte sem a píchněte tam.” Tak jsem se zeptala, jestli tam vyšívají, nebo co. Mladému doktůrkovi se tak rozklepaly ruce, že to musel dodělat primář. Bylo mi toho zajíčka líto, vlastně jsem byla jeho první, že jo?"

Bolest, na kterou se zapomíná?
"
Když sestra důležitě oznámila, že máme dceru, bylo mi to od srdce jedno. Byla jsem jen vděčná, že to mám za sebou. Když mě pak chválila, že se mi opravdu povedla a je moc krásná, pomyslela jsem si: “To teda nevím, co na ní vidíš krásného.” Byla prostě ošklivá jako každé právě narozené dítě. A manžel? Dal si tři kafe, tak ho to zmohlo, chudáčka. Myslíte, že mě pochválil? Ne, jen mě uklidňoval, že příště to bude lepší.
Jaké sakra „příště“?! "

 
   
29.06.2004 - Těhotenství a porod - autor: Herta

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [164] Florencie [*]

    Abych se přiznala, děti ještě nemám a ani je neplánuju, ale z porodu mám panickou hrůzu už teď... Autorce článku se vůbec nedivím, že byla naštvaná na svého muže...vždyť tam jen stál a kybicoval! Hlavně že se to dítko narodilo zdravý!

    superkarma: 0 21.07.2004, 14:02:38
  2. avatar
    [163] Dudlajlama [*]

    Pekny clanek, skoda, ze jsem ho objevila az po sezone . Sveho syna miluju jako nikoho na svete a presto jsem si tehotenstvi nijak neuzivala .

    superkarma: 0 06.07.2004, 19:16:30
  3. avatar
    [159] risina [*]

    vždyť je to legrace a nadsázka (myslém ten článek). A ruku na srdce - neměly jste v těhotenství ani NÁZNAK takových pocitů? Já jo, víc než náznak - a to říkám jako zasloužilá trojásobná matka...

    superkarma: 0 04.07.2004, 10:27:10
  4. avatar
    [150] Terezulinka [*]

    Mně se to taky moc líbilo a pochopila jsem, co tím chtěla pisatelka říct. Kdo z toho pochopil, že snad nemá ráda svoje dítě, tak je asi uplně blbej.
    Eleno Benešová prosím napiš ještě další článek o tom, jak to bylo dál, ať se všechny ty vzorný maminy uklidněj.

    superkarma: 0 30.06.2004, 14:44:42
  5. avatar
    [145] Nanet [*]

    super článek pro maminky které okamžitě po porodu, nezahltil nával mateřské lásky a přesto své novorozence neodvrhly a stejně je mají rádi .
    Pozdě, vzhledem k příspěvkům, ale podotknu, zatím jsem se nesetkala s nikým kdo , by se na základě nějakého článku rozhodl , že děti chce, či ne a nebo si raději koupí křečka .
    To jako příjde chlap domů a žena mu řekne, dneska v blesku psali, že porod bolí, tak nebudem mít děti.
    Tímto chci říct, že ani miliony negativních článků, ať jsou kdekoliv, nezabrání nikomu v , hlavně , že ty mrňata jsou , že
    Všem toužícím hodně a nadhledu, ono tak vážně nechodí

    superkarma: 0 29.06.2004, 22:58:38
  6. avatar
    [143] peguša [*]

    Když jsem rodila poprvé, bylo to dost drsný. Dcera měla skoro pět kilo a tak jsem toho měla plný zuby. Moje první reakce po porodu byla: "Druhé dítě? NIKDY! Ani omylem." No a když jsem po deseti dnech odcházela z porodnice, věděla jsem, že druhé dítě určitě ano. Nějak jsem zapomněla ty strasti a bolesti při porodu. Myslím, že když žena dítě opravdu chce a těší se na něj, snáší se všechno líp. A taky bolest snáší každý jinak. Navíc jsem měla to štěstí, že mi v tehotenství nebylo nic, co by mi znepříjemňovalo život. Jen ke konci pálení žáhy.

    superkarma: 0 29.06.2004, 21:33:37
  7. avatar
    [140] buny [*]


    moc hezký článek...

    superkarma: 0 29.06.2004, 18:28:20
  8. avatar
    [139] Tanzi [*]

    Myslím že na porodní bolesti každá maminka zapomene, když si nese domů svoje
    Já při prvním porodu to štěstí neměla..postýlka zůstala prázdná. A i když ten porod byl opravdu ošklivý /dramatický/ tak fyzickou bolest přehlušila bolest psychická.
    Při druhém porodu už jsem měla hotové předoperační vyšetření, měla jsem pro sichr jít rodit císařem ...a stačila menší bouřka a Péťa byl se vším všudy na světě asi za 1-2 hodiny.
    Jestli to bolelo?..jestli byl krásnej?..já fakt nevím! Já si jenom pamatuju jak jsme byli všichni šťastný /včetně doktorů/, že to dobře dopadlo.

    superkarma: 0 29.06.2004, 18:26:31
  9. avatar
    [137] Vivian [*]

    Ev: no, to možná na chvíli... člověka to sice na nějaký čas vyděsí a on nechce o těhotenství a porodu ani slyšet, ale čas to trošku obrousí a biologické hodiny se opět roztikají...

    Pokud rozumný člověk opravdu chce mít děti a rodinu, nemůže ho od toho přece odradit školní výuka Já jsem se na škole taky dozvěděla ledacos, brr... ale umím si to přebrat

    superkarma: 0 29.06.2004, 16:59:43
  10. avatar
    [136] SARI [*]

    lucka_p: třeba mě epidurál pomohl jen na chvilku, ale u každýho je to jiný ......

    superkarma: 0 29.06.2004, 16:57:10
  11. avatar
    [135] SARI [*]

    Amalka: No, někdy toho moc je, ale zvládnout se to musí.Však nikdo to určitě nemá jednoduchý .....

    superkarma: 0 29.06.2004, 16:55:24
  12. avatar
    [131] Ladia [*]

    lucka_p: bolest vnímá každý jinak

    superkarma: 0 29.06.2004, 16:01:31
  13. avatar
    [127] Vivian [*]

    Ev: pokud tohle někoho odradí, pak ať radši snad ani o dítěti neuvažuje .

    superkarma: 0 29.06.2004, 15:40:59
  14. avatar
    [126] SARI [*]

    sarah: Díky, už je mi líp!Ještě jsem zapomněla, že porod byl taky úžasnej, jediný dobrý, super a bezva byla ta malinká!Ale 2 měsíce jsem si nesedla.Ještě teď, když si na to vzpomenu, naskakuje mě husí kůže!Všichni pak tvrdí: počkej, na to za chvíli zapomeneš.Myslím, že nezapomenu .........

    superkarma: 0 29.06.2004, 15:20:33
  15. avatar
    [125] SARI [*]

    Zdeňka: Musím říct, ýe jsme na naši malou s mužem sami, takže o rozmazlování nemůže být zatím řeč.Oba jsme OSVČ, takže jezdíme do kanclu s malou i se psem a tak jsme rádi, že stíháme žít.Někdy jsou to fakt fofry a ještě když do toho "prudí", protože neví co by momentálně chtěla, mám mrtvicové stavy.Obvykle to bývá, když něco musím udělat a nutně.

    superkarma: 0 29.06.2004, 15:17:51
  16. avatar
    [122] sunnynka [*]

    Eleno, taky jsem se úžasně pobavila. Takhle nějak to probíhalo? Už si to ani nepamatuju...takže PŘÍŠTĚ

    superkarma: 0 29.06.2004, 14:40:03
  17. avatar
    [121] Clerenc [*]

    evusche to vis nase porodnice je siroko daleko vyhlasena Doufam, ze do te doby, nez jejich sluzeb vyuziju se pristup, krapet zmeni

    superkarma: 0 29.06.2004, 14:38:59
  18. avatar
    [120] Veruška [*]

    konečně něco pro zasmání

    superkarma: 0 29.06.2004, 13:47:49
  19. avatar
    [119] Aka [*]

    Vsadím se, že kdyby měli rodit chlapi, tak víc než jedno dítě v rodině nebude

    superkarma: 0 29.06.2004, 13:42:50
  20. avatar
    [117] evusche [*]

    Clerenc: fakt jo?? No to je průser porodníků, že to nechali dojít takhle daleko...

    superkarma: 0 29.06.2004, 13:18:04
  21. avatar
    [115] Vivian [*]

    ClarCa, *Kotě*:
    Mě se to taky moc líbilo a vůbec mě to neodradilo

    superkarma: 0 29.06.2004, 12:53:28
  22. avatar
    [114] Clerenc [*]

    Evusche jedna moje znama porodila uplne sama, nikde nikdo, nebo spis vsichni na kavicce a ona sama nekde na pokoji zavrena Co by asi dala źa vykulence s tahakem v kapse

    superkarma: 0 29.06.2004, 12:46:01
  23. avatar
    [113] SARI [*]

    Milá Eleno, mluvíš mi přímo z duše.To těhotenství bylo hodně příšerný, i když jsem žádný problémy typu, že bych musela lěžet v nemocnici a tak, neměla, tak jsem se cítila hrozně.Opuchlá, tlustá, tváře jak Marfuša, ohnout jsem se nemohla, dech popadnout jsem nemohla, z vany jsem vstát nemohla no děs.Konečně článek, který mě částečně zbavil výčitek svědomí.Už jsem myslela, že jsem špatná matka, která si to těhotenství "řádně neužila".Zato teď si taky někdy užívám.Dcera bude mít rok a když má svůj "prudící" den spojený s výkřiky, tak mě to nervuje, že mě oblívá pot až na ....Pak jsem totálně vyřízená - psychicky-Kolikrát přemýšlím, jestli jsem normální a jestli nemám vyhledat pomoc nějakýho psychologa.Manžel mě taky nadává, že jsem nervák.Možná si to moc beru, to nevím, ale někdy mi přijde, že jsem tak unavená po všech stránkách, že asi do pěti minut umřu.A přitom, když to vezmu z druhé stránky, tak naše malá je relativně moc hodné dítě.Tak já nevím, co se mnou.....

    superkarma: 0 29.06.2004, 12:44:09
  24. avatar
    [112] evusche [*]

    šája: no já si to nedovedu přestavit, asi proto, že jsem ještě nerodila, ale možná bych zareagovala trochu zmatkařsky, vidět tohle... ještě že tam byly porodní asistentky nebo jedna asistentka

    superkarma: 0 29.06.2004, 12:23:09

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [108] šája [*]

    evusche: Ještě že měl aspoň ten tahák a nehledal to ve skriptech ...no ale lepší, než kdyby na něco zapomněl, ne? třeba vyndat dítě

    superkarma: 0 29.06.2004, 11:58:10
  2. avatar
    [106] evusche [*]

    teď jsem si vzpomněla...včera u nás byl můj bývalý, který před třemy týdny byl u porodu své přítelkyně a tak vyprávěl zážitky. Říkal, že by za litr dělal klidně falešnýho fotříka, držet za ručičku a uklidňovat prej zvládnul na jedničku, ale byli u toho porodu hotoví z mladičkýho doktora, který prý po každém stahu vytáhl z kapsy "tahák" a četl si, co má přijít dál Už se rozhodovali zavolat svému známemu gynekologovi, aby to přijel odrodit, ale ta jeho přítelkyně mu řekla, ať ho neotravuje, že to s tím mladičkým porodníkem nějak zvládnou

    superkarma: 0 29.06.2004, 11:55:58
  3. avatar
    [103] abru [*]

    mně se ten článek moc líbil, konečně zas jednou něco napsané s vtipnou nadsázkou, vždyť trochu zdravého cynismu v životě neuškodí, naopak

    superkarma: 0 29.06.2004, 11:26:59
  4. avatar
    [102] Daduna [*]

    Juana:

    superkarma: 0 29.06.2004, 11:20:28
  5. avatar
    [100] šája [*]

    Žábina: V tu chvíli se mi dělaly mžitky před očima a manžel mohl za všechno - i za to, že dejchá...protože si mohl dejchat jak chtěl Každá ženská napětí u porodu ventiluje jinak, já nadávala Ve stavu "střízlivém" by mě to ani nenapadlo

    superkarma: 0 29.06.2004, 11:18:53
  6. avatar
    [94] k@tchabinka [*]

    reakce jsem zatím necetla, ale myslim,ze emmy nazor jsem někde cetla ... lesba.cz, feminismus.cz a femina.sk? v nějakém podobném "nefeministickém" plátku...

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:46:21
  7. avatar
    [93] Kocicka [*]

    tak tohle nějak to občas vidím i já! Hlavně když vidím jak se chlapy chovají!

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:45:55
  8. avatar
    [91] Žábina [*]

    ano, je to určitě myšleno jako nadsázka, ale stejně se mi nelíbí /a i pod článekem se několikrát objevuje/ reakce žen jako že manžel může za bolest při porodu? to mě teda přijde dost ujetý ....

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:35:56
  9. avatar
    [90] Juana [*]

    Daduno, já psala, že to hlavní pouto vytváří až hormon, ne že to nemůže vzniknout mnohem dřív. Jen tím chci vysvětlit, že jsou i případy, kdy matka těhotenství odmítala, chtěla dát třeba dítě k adopci a až když ho viděla, tak automaticky mezi nimi vznikla vazba. Prostě to tak příroda zařídila, aby bylo zajištěno, že dítě po porodu matka neopustí a bude se o něj starat. To je prostě vědecky dokázaný fakt.

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:33:03
  10. avatar
    [89] Denča [*]

    Fiona: To je moc fajn!

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:29:15
  11. avatar
    [87] Clerenc [*]

    Maminka moji kamaradky vypravela, jak se stydela sni jezdit na prochazky, protoze byla strasne oskliva. Maji ale uzasnej vztah
    Jine kamardce se pred mesicem narodil nadherny chlapecek a ona mu tyden rikala," tak pojd k tete" poste si nak neuvedomovala ze je jeji. proste to jeste tak necejtila, ale ted nam ho skoro nechtela ani pujcit do ruky
    Clanek je hezky napsanej, myslim si ze to takhle proziva spousta zenskejch, jenom se to bojej priznat, aby je nekdo za to neukamenoval......

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:22:58
  12. avatar
    [86] Daduna [*]

    Juana: myslím, že nemáš pravdu. Cit mezi dítětem a matkou je spolu svázán už když je v bříšku. Je to má zkušnost a zkušenosti matek z okolí. A i to, že něco dítě prožije u tebe v břiše může ovlivnit psychiku v pozdějším věku. Znám chlapce, který trpěl depresemi a pomočováním - a to mu bylo 12 let. Nikdo si s ním nevěděl rady. Pod hypnouzou vypověděl, že cítí bolest, osamocení.... Matka později řekla, že prodělala potrat jednoho ze zárodku (snad jsem to napsala srozumitelně..) Ten kluk pocházel z dvojčat.

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:21:02
  13. avatar
    [85] Daduna [*]

    Juana: myslím, že nemáš pravdu. Cit mezi dítětem a matkou je spolu svázán už když je v bříšku. Je to má zkušnost a zkušenosti matek z okolí. A i to, že něco dítě prožije u tebe v břiše může ovlivnit psychiku v pozdějším věku. Znám chlapce, který trpěl depresemi a pomočováním - a to mu bylo 12 let. Nikdo si s ním nevěděl rady. Pod hypnouzou vypověděl, že cítí bolest, osamocení.... Matka později řekla, že prodělala potrat jednoho ze zárodku (snad jsem to napsala srozumitelně..) Ten kluk pocházel z dvojčat.

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:19:16
  14. avatar
    [83] Toniniella [*]

    Storpo souhlasím, je to bezva článek. Byla sem na tom podobně, akorát, že tehdá ještě chlapi u porodu nebyli. Rodila sem prvního kluka 11 hodin a kdyby tam ten strůjce byl, tak určitě nějakou koupil A navíc sem se těhotenstvím dost intenzivně problila. ALe mám dva chlapečky (20 a 21) a sou přenádherní a pusinky moje a nedala bych je, pazgřivce jedny, ani za nic

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:15:25
  15. avatar
    [80] marcellina* [*]

    mne se ten clanek taky libi deti nemam a popsalo mi to realisticko katastrofickou situaci, jak by se to taky mohlo vyvijet :-)

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:09:33
  16. avatar
    [76] Juana [*]

    No teda jestli "psycholog" je opravdu psycholog, tak nás teda před takovými odborníky chraňte všichni svatí, jako že na ně nevěřím. Taky se hlásím k těm egoistickým ženám, co nenávidí své děti, neboť při porodu prvního jsem si nadávala, proč jsem si ditě tak přála a u druhého jsem též jako autorka konstatovala, že je dítko ošklivé. Holčička byla červená, hubeňoučká a opravdu se mi ihned po porodu nelíbila! Za půl hodiny už vypadala mnohem lépe.
    Jo, a k tomu poutu mezi matkou a dítětem. Ten hlavní vztah se opravdu vytváří až po porodu a může za to hormon oxytocin (nejsem si jistá, jak se píšou i/y), který rovněž spouští tvorbu mateřského mléka.

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:06:14
  17. avatar
    [74] Luciš [*]

    A takovy keci jsem už někde slyšela. Jsou to ty mámy "s posláním", které nasekají čtyři děti a pak se nechají všichni živit od státu, žijou z ruky do huby, nemají na vzdělání pro děti. Výše uvedený přístup je mnohem racionálnější, aspoň pro mě.

    superkarma: 0 29.06.2004, 10:01:53
  18. avatar
    [73] evusche [*]

    Marmel: to je hezký jsi první, o kom vím, že mu bříško scházelo to jsi to těhotenství měla asi doslova vymodlené, žejo? Přeju hodně a ať to roste a je to zdravé

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:59:37
  19. avatar
    [71] Luciš [*]

    Já ještě nerodila, ale rozhodně se mi líbí článek s takovýmto ironickým přístupem než nějaké keci o poslání
    Pisatelky kritických příspěvků asi nemají smysl pro humor a neumí si ze sebe udělat srandu

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:58:23
  20. avatar
    [70] medved [*]

    moc pekny clanek dobre jsem se pobavila, konecne nekdo napise, ze tehotenstvi neni jen prochazka ruzovym sadem a porod pohodicka nejvetsi...ale to jeste neznamena, ze pisatelka je spatna matka ja myslim, ze je naopak velmi racionalni osoba, ktera se dovede humorne podivat i na tezke chvile v zivote a to je prece super

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:55:29
  21. [68] Zuzanicka [*]

    Psycholog: k tobě bych teda pro radu nešla

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:45:35
  22. avatar
    [67] šája [*]

    Psycholog: S tak úžasným a bystrým psychologem se člověk taky nesetkává každý den zdraví egoistická žena

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:44:17
  23. avatar
    [66] evusche [*]

    Pavluska: vždyť já vím, však taky píšu, že nevím, jaká budu já, jestli taky náhodou nebudu takový to BEBÍČKO, jak tady napsala Zdeňka . Já jen doufám, že NE.

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:43:32
  24. [65] xenie [*]

    já teda děti zatím nemám, ale takto nějak si to představuji... btw."Psychologu", kde vidíš nenávist k dítěti ? já vidím jen realistický popis že porod asi žádná sranda není...

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:41:10
  25. avatar
    [64] evusche [*]

    a mluvím o těch jejích porodních bolestech...nemluvím o tom, jak prožívala těhotneství atd. Z toho možná "vyroste" a bude se těšit na další mimi spíš mluvím o tom, že pro něco co chceme, se asi bude muset něco vytrpět

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:40:23
  26. avatar
    [63] jankucharo [*]

    Víte kolik ženských je shcopno na porodním sále autora porodních bolestí - tedy chlapa? Víte kolik ženských v porodnicích odhodlaně prohlašuje, že už nikdy více? spousta...a výsledek - za dva tři roky další mimi..jsou to hormony, emoce, nápor na tělíčko i psychiku... vždyť bychom za chvíli vymřeli

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:40:16
  27. avatar
    [60] emma [*]

    reakce jsem zatím nečetla, ale myslím, že tohle jsem někde četla... Elle, Bazaar, Cosmopolitan? v nějakém podobném "feministickém" plátku...

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:38:46
  28. avatar
    [57] evusche [*]

    jéje, to je nějaká paní, která se lituje, že jo?
    Když chci jít za svým cílem - mít děti - tak snad přetrpím to negativní a budu se těšit, až to bude za mnou a budeme všichni šťastní a celí pokakaný z toho malinkýho uzlíčku ne? Přiznám se, že se taky občas lituju, ale takhle se strááášně moc litovat...no nevím, možná že tak taky jednou budu reagovat ale já doufám, že raději ne

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:35:14
  29. [56] Zuzanicka [*]

    Misell: jedině vlastní zkušeností ale z vlastní zkušeností vím,že po druhé bych se porodu bála zas a možná ještě víc než po prvé,už bych totiž věděla co mně čeká

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:35:08
  30. [55] Zuzanicka [*]

    Pája: prosim tě v tom případě by byla histerka témeř každá druhá máma já si poslední měsíc těhotenství lezla děsně na nervy,velký pupek,který mi ve všem překážel,boleli mně záda,všechno jsem chtěla mít už za sebou porodila jsem sice za 1hod a 30 min od příjezdu do porodnice,ale před tim jsem se stihla pozvracet a doktorovi jsem snad 3x říkala,ať už konečně něco děláme,ať to mám za sebou můj syn mi sice připadal krásný ale byla jsem ráda,že mi ho nosili jenom na kojení a pak jsem mohla klidně spát,přezto všechno jsem svého syna milovala od první minuty a miluju ho pořád,dala bych za něj život kdyby to bylo potřeba
    Ten článek je nadsázka,proč ho berete tak vážně,přečtěte si ho s humorem

    superkarma: 0 29.06.2004, 09:31:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme