Alena tento týden podstoupila nový ultrazvuk a krevní odběry kvůli kontrole protilátek, které musí absolvovat každý měsíc. Největší problémy jí ale dělá nemohoucnost a neohrabanost, kterou s sebou rostoucí bříško přináší.

Tento týden to je již 29 tt, strašně to letí. Byla jsem na dalším UZ, který je v pořádku. Miminku se daří moc dobře a za 14 dní přibralo 380 g, takže už má 1380 g. Jen maminka zůstává na své váze, což taky není špatné. Jím celkem pravidelně, někdy mě chytnou takové ty nezřízené chutě a sním, na co přijdu, ale asi si to miminko stačí vzít samo, než se mi to uloží jako tuk.

Podstoupila jsem další krevní náběry mimo jiné také znovu kontrola protilátek. Poslední odběry ukázaly, že jsou pozitivní, ale to také důsledkem aplikace injekce antiD po amniocentéze. Ale zatím to je stále pozitivita nespecifická, a ta neubližuje miminku, ale přesto mám, alespoň jednou do měsíce, odběry.

Poslední dobou je pro mě nejhorší doba, kdy si jdu lehnout, to mě totiž začne všechno bolet. Páteř, kostrč, nohy nemůžu najít tu správnou polohu, aby se mi dobře dýchalo a aby se neozývalo miminko, že takhle tedy ne. Ty poslední měsíce při mém prvním těhotenství jsem říkala, že už kvůli tomu nechci být znova těhotná, a vida, užívám si to znova. Nesnáším ten pocit, když mám problém vstát z postele, připadám si jak hrošice, funím, vzdychám a pokouším se sednout si na posteli. Nic proti hrochům, ty miluji, jsou to moje nejoblíbenější zvířátka, ale ten pocit ne.

U nás teď probíhá zazimování chaty. Snad v prosinci nebude taková zima a my se tam ještě dostaneme. Celý listopad strávíme v lázních, takže nadcházející víkend je poslední. A v prosinci uvidíme, jak mi bude. Ještě jsme zvládly s dcerou dojít na houby, bylo krásný počasí a my zvládly nasbírat košík a půl hub. A protože chodíme s kočárkem, tak sbíráme jen u cesty a všichni se diví, kudy to chodíme, že oni nic a my spoustu. No prostě umíme hledat.

Zapomněla jsem je vyfotit, než jsem je zpracovala.

eliška

Tak posílám fotku dcery, jak unavená usnula na sluníčku. Ještě jsme stačily dojít na dříví, aby bylo teplo. Když jdeme na procházku, tak se vracíme s kládou přehozenou přes kočárek, přece to tam nenechám jen tak ležet, že? Náš táta se nám směje, že vypadáme strašně legračně. Pro rodinný krb cokoliv.

Teď hlavně připravuji všechny věci do lázní, abychom měli všechno, já ještě prošla nutným vyšetřením, abych něco nezanedbala. Jedu poprvé a vím, že to není na konec světa, ale radši mít všechno s sebou, než to někde shánět.

Přidávám fotku z kuchyňského okna na chatě, i ten podzim po ránu má něco do sebe, co? 

les

Hezký víkend všem přeje Alena

Čtěte další Aleniny týdeníčky

Reklama