Proč odcházela budoucí mladá maminka Pavla z nemocnice hladová a protivná? To a mnohé další se dozvíte v dalším těhotenském týdeníčku. A opět si prohlédnete i pár pěkných fotografií.

Tento týden jsem podstoupila vyšetření na těhotenskou cukrovku a byl to pro mě ne moc příjemný zážitek. Ráno o půl sedmé jsem nastoupila do čekárny v nemocnici, musí se tam jít na lačno, takže žádná snídaně atd., což je pro mě velké utrpení, protože pak nemám žádnou energii a je mi zle. Zhruba ve tři čtvrtě na sedm mi vzali poprvé krev a následovalo asi hodinové čekání, poté jsme dostali na vypití asi půllitrový nápoj, který měl strašnou nechutnou chuť, a navíc jsem měla hrozný hlad, tak se mi po vypití udělalo okamžitě špatně. Nemohli jsme ho ani ničím zapít. Však se také všechny maminy v čekárně pořádně šklebily. A pak nastalo další dvouhodinové čekání na další poslední odběr krve. Podotýkám, že celou dobu jsme museli sedět v čekárně a nic nejíst, a dokonce ani nepít. Po posledním odběru jsem čekala ještě půl hodinky na výsledky, takže z nemocnice jsem odcházela o půl jedenácté hladová a protivná. Testy dopadly dobře, cukr mám v normálních hodnotách a mezích.

Když už jsem byla v té nemocnici, tak jsem se šla i poptat do porodnice na otázky ohledně porodu a pobytu v porodnici. Byla to zrovna ta nemocnice, kde chci rodit, protože má nejlepší reference a spousta mých známých a kamarádek si ji nemůže vynachválit. Zastavila jsem se teda na informacích a poptala se, jestli se pobyt musí nějak rezervovat a jak je to s tatínkem u porodu. Kdysi totiž v této nemocnici existovala karta, kterou jste si zaplatili a měli jste jistý pobyt v oné konkrétní nemocnici. Teď mě paní z informací ujistila, že kartu zrušili a že nemocnice nesmí odmítnout pacientku, pokud přijede rodit. Kdysi se totiž mohlo (alespoň tady u nás) stát, že jste přijeli a odvezli vás jinam, protože měli plnou kapacitu. To se může stát samozřejmě i dnes, ale ujistili mě, že se to nestává, že porodů je o dost méně. Tak se mi ulevilo, až přijedu do porodnice, všechno se zařizuje automaticky. Jak nadstandardní pobyty, tak i přítomnost tatínka u porodu. Později ještě s Tomášem plánujeme, že si půjdeme porodnici prohlédnout blíž, ať poznáme prostředí, kde přijde naše miminko na svět. Tato porodnice totiž pořádá prohlídky pro budoucí maminky.

Poslední dobou mě taky opustila chuť na mé oblíbené řízky, na které jsem měla chuť ze začátku těhotenství, a přešla jsem na čokolády. Na ty mám chuť skoro pořád, ale snažím se držet a moc si je nedopřávat, jinak bych se neunesla. Začala jsem jíst téměř všechno, co jsem dřív nejedla: ryby, hřiby, a dokonce i rozinky, prostě všechno možné.

Nedávno jsem také četla v jednom článku, že už jsou v tomto týdnu plně rozvinuté oči miminka a že zanedlouho je otevře a podívá se kolem sebe.

Mám už vytvořený seznam, co musím dokoupit do dětské výbavičky, ale spoustu věcí už máme. Ten zbytek se budeme snažit dokoupit během září. Nejdůležitější je kočárek, postýlka a monitor dechu. Malinkého oblečení si myslím mám dost, podle mě stačí pár kousků. Miminko stejně rychle roste. A také už mám nakoupenou nějakou kosmetiku pro miminko.

Přikládám další fotečky z procházek z tohoto týdne. Zase mám nachozeno několik dalších kilometrů. A protože je těhotenství také o jídle :), tak i fotku nové buchty, kterou jsem zkoušela podle receptu kamarádky – Albánské řezy s kokosovým pudingem. Poslední fotka je ze Zoo Brno, kde jsme byli minulý rok. Je u koně, ke kterému jsem se bála jít.

Pěkný víkend všem čtenářkám Žena-in
Pavla

pole

splav

cesta

buchta

sponikem

Související články

Reklama