O tom, jak umí těhotenské bříško bolet a také o novém přírůstku do rodiny (i když zatím né dvounožčím, ale čtyřnožčím), píše naše bloggerka Zuzka ve svém dnešním příspěvku...

zuzkaZuzka má nový přírůstek do rodiny. Nejde sice ještě o miminko lidské, ale přesto Zuzce a Honzovi udělal nový přírůstek do rodiny radost. Boxéřice Sofi je ze štěňátka také u vytržení, jen kočka Sára se malé čivavy Sissi zatím bojí...


Tak máme za sebou ultrazvukové vyšetření ve III. trimestru, v našem případě proběhl v 31. týdnu těhotenství. A zase jsem doma slyšela: „Hlavně nezapomeň na fotku!“ To víte, že jsem nezapomněla, jak bych mohla, ale nakonec jsem si z ordinace stejně žádnou neodnesla. Večer před ultrazvukem jsem si tipovala, že nám doktor řekne i to, kolik asi mrňous váží. V časopise psali, že by měl mít cca 1500 g, tak jsme doma uzavírali sázky, kolik bude mít ten náš. Ráno se mi nevstávalo zrovna zvesela. Už v noci mě bolelo nad a vedle pupíku, kdy i hlubší nádech rozhodně nepatřil k příjemným chvilkám dne. A nedej bože, když jsem břichem zavadila při nástupu či výstupu z auta. Uklidňovalo mě, že stejně jdu na kontrolu, tak mi doktor řekne, kdyby bylo něco špatně. Ultrazvuk proběhl dobře, jen jsem sebou vždycky škubla, když mi doktor přejel tím snímačem právě kolem pupíku. Na monitor jsem neviděla, tak jsem se snažila dešifrovat zkratky, které doktor hlásil sestřičce. Nic naplat, moudrá jsem z nich nebyla a i tentokrát jsem si je musela přeložit až doma. Verdikt doktora zněl, že je vše v normě, načež otočil monitor na mně a začal mi ukazovat, co kde je. „Tady má hlavičku, tělo, bránici, žaludek, páteř, stehenní kost. Víte, co čekáte?“ říká a po mé kladné odpovědi ukazuje na cosi na obrazovce. Škoda, nic jsem nerozeznávala. Upřímně, tohle bylo nejhorší ultrazvukové zobrazení, na kterém jsem zatím byla. Ultrazvuk ve 20. týdnu těhotenství na klinice Gennet v Praze i klasický ultrazvuk, který nám ukazovali v rámci následného 3D ultrazvuku v kladenské nemocnici před pár týdny, byly mnohem snadněji rozpoznatelné. Jediné, co jsem byla schopná na obrazovce vidět, byla bránice, páteř a stehenní kost. Ale asi to bylo tím, že Reacher nespolupracoval, na hlavě mu nebyl vidět ani nos. Takže jsme se s doktorem shodli, že dělat fotku absolutně nemá význam. O to jsem raději, že jsme byli na tom nadstandardním ultrazvuku v nemocnici. Ještě jsem dostala předpis na hořčík a šla jsem. Další kontrola za dva týdny.

Na internetu jsem pak zase našla seznam ultrazvukových zkratek a vím tedy, že máme:

  • Obvod hlavičky 28,4 cm
  • Obvod břicha 26,5 cm
  • Stehenní kost dlouhou 5,8 cm
  • Odhadovaná hmotnost 1641 g

Přes víkend jsme s Honzou o pořádný kus pokročili v přípravě dětského pokojíku. Nějakou fotku z něj udělám až na příští týden. Teď bych se s vámi chtěla podělit ještě o jednu novinku z uplynulého týdne, a tím je nový přírůstek do naší rodiny. Má čtyři nohy, vrčí, „štěká“ a musíme dávat pozor, abychom ho nezašlápli - zkrátka máme štěně čivavy. Kočka Sára před ním zdrhá, zvědavá boxerke Sofi by si tak moc chtěla přičichnout, jenže to jí malá čivaví princezna zatím nechce dovolit. Když vezmete v potaz jejich velikostní rozdíl, tak se ani nedivím. Takže teď má čivava se jménem Sissi dva měsíce na to, aby se adaptovala, než našI smečku rozšíří štěně nás dvounožců.

sissi

Zuzka


Ahoj Sissi, doufám, že ti nebude vadit mediální pozornost! Vypadáš krásně a ušlechtile, jsi čumáček ňufáček, doufám, že se někdy brzy potkáme a uděláme spolu pár fotek! Vlastně chci říct, Zuzko, máte krásný přírůstek do rodiny.

Čtěte Zuzčin blog

Reklama