"Podívej! Ta vypadá jako náš Bárny..a my to máme tolik místa!.." rozněžnila jsem se na přítele při prohlížení internetu.. "Třetího pejska snad ještě zvládnem, ne?"..zaškemrala jsem.. "No jo no.." zamumlal přítel a my si za několik dnů jeli pro "útulkáče" Meggie, jak jsme jí následovně pojmenovali. Do českobudějovického útulku jsem šla poprvé v životě. A doufám, že naposled. Pokud někdy od nich budu chtít dalšího pejska, bude ho muset vyzvednout přítel sám - já bych na to už neměla.

Obdrzlá paní z města nás ani nepozdravila, když na nás začala hulákat " co tu chceme". Řekli jsme jí o našem zájmu - to vyštěkla "hmm" a na půl hodiny kamsi zmizela. "Běžte si vybrat" odsekla, když vykoukla z kanceláře. Dobrá..vím, že je to jistě namáhavá práce, ale veřejně říkám, že pokud to paní nebaví, tak si její místo klidně a doborvolně zabírám. Snad by se měli i ti hafíci líp... Starý statek plný štěkotu a sípavého kňučení. Dřevěné kotce kde byl stále cítit pach po prasatech. Žádné místo na schování, jen cosi co připomínalo deku.Úzká cesta mezi tolika kotci plných zlomených osudů. Převrácené misky.. prý jsou před ranním krmení.. Několik hafíků beznadějně štěkalo, jiní se třásli v rohu kotců..jiní už dávno rezignovali..

Meggie tam naštěstí byla "jen" 14 dnů.. o týden víc a už by nikdy nebyla taková, jaká nakonec je. Rychle jsme jí vzali,podepsali papíry a utekli pryč. Byla jsme z toho dost v šoku, jelikož pokud je toto městský útulek, je to hamba města Českých Budějovic. Místo jednoho parkoviště u obchodního centra by mohli věnovat částku na nutně potřebnou renovaci...ale raději zpět k Meggie..

S ostatními psími kamarády se seznámila skvěle. Stala se z nich nerozlučná trojka :o) Co se týká šrámů na duši, musejí být jistě veliké. Chybí jí kousek levého ucha, pravé má natržené, má několik jizev.. jakmile se zachuchlá pod deku a vy s ní jen malinkato hnete, je schopná vás pokousat, dokud si neuvědomí, že jste to vy. Od toho usuzujeme, že jí někdo musel dát do pytle, jistojistě zkopat a vyhodit v lese.

Stříhání drápků, vyndání klíštěte je nad lidské síly. Je to boj - přesvědčit jí, že jí nechceme ublížit, ale pomoci.. je u nás více jak dva roky. Naučila si hrát, naučila se dělit o misku..je to prostě naše bublinka a kobliha Meggie. Její kamarádka, malá JRT Nikki na tom mohla být stejně. Chtěli jí též dát do útulku. Její majitelce se narodilo dítě a pejsek byl najednou navíc. Jakmile jsme se o tom pomocí inzerátu dozvěděli, jeli jsme si pro ní. To jsme se dozvěděli ještě děsivější minulost. Měli jí na hraní dva rozmachanci, co jí jen mučili a trápili. Sebrali jim jí, vzala si jí tato paní a teď je naštěstí u nás...

A poučení?..težké tresty za týrání zvířat, vyšší podpora městských útulků, nedávejte zvířata malým nerozumným dětěm neboli mučitelům a hlavně - milujte své hafíky, ať už jsou, jací jsou :o)

Hezký slunečný den milá Ženo -in, čtenářka Tee..

tee

Text nebyl redakcí upraven.

Až mě z toho mrazí :(

Dnes si povídáme o opuštěných zvířátkách.

  • Vodila jste si v dětství domů psy a kočky z ulice?
  • Máte doma nějakého nalezence?
  • Musela jste i vy sama svého mazlíčka opustit?
  • Pomáháte útulkům?

Stále ještě můžete psát na adresu

redakce@zena-in.cz

Reklama