píše ve svém příspěvku čtenářka s nickem Kopretina3. Řeč je o hračkách, které kdysi koupili rodiče jí, a pak je pečlivě schovali pro další dítě. To však nepřišlo, ale přišla vnučka, která se s nimi opět hraje

Krásný den, milé čtenářky a redakce.

Mé hračky je pro mě mimořádně aktuální téma, protože mí rodiče většinu mých hraček pečlivě schovali s plánem pro druhé dítě, na které bohužel nedošlo.

Teď když mám sama malou dceru, jako když je najdu. Je s podivem, že hračky přežily téměř 30 let bez jakýchkoliv známek poničení, snad jen barvy na oblečení panenek jsou zašedlé a asi 2 plyšáčci se rozpadli, ale jinak jsou opravdu velmi zachovalé.

Moje dcera si aktuálně hraje s panenkami po mně a těším se, až bude větší a dám ji i velkou chodící a mluvící panenku. Pak má po mě krásné dřevěné kostky, jejichž cena dnes není zrovna nejmenší. Nádhernou dřevěnou postýlku, kterou jsme jen přebrousili a přetřeli.

Nejvíce si asi vyhraje právě s těmi panenkami a se stavebnicemi, nevím, jak se jmenují, ale jsou to taková barevná zubatá kolečka, nebo plastové domino se zvířátky.

A aby toho nebylo málo, tak má i pár kousků oblečení po mně, nevěřili byste, jak jsou teď aktuální, dokonalý retro styl. Nádherný svetřík, nebo oranžové manšestráky s laclem a s puntíky. Všichni to obdivují a ptají se mně, kde jsem je pořídila. Když je zkombinujete se současnými věcmi, tak jsou ty modýlky opravdu kouzelné.

Já si nejraději hrála s panenkami, se sestřenicí na obchod a vařila jsem nepřekonatelné moučníky z písku, bláta a pampelišek. Myslím si, že dědeček, který je nejčastěji „ochutnával“, se nad nimi někde tam nahoře olizuje ještě teď.

Na půdě po mně čeká ještě spoustu hraček a stejně jako já se už určitě nemohou dočkat, až moje dcera doroste do věku, kdy si bude moct hrát i s nimi.

Kopretina3

Milá Kopretino3, tak to je krásný koloběh života

Text nebyl redakčně upraven

 

Reklama