Bulvár

Tchyně podruhé

Dobrý den, zasílám svůj příběh. Zdeničkaa

Tchyně podruhé...

Bohužel po přečtení jednoho dnešního příspěvku jsem si uvědomila, že jsme měli podobný „plavecký vztah“ s bývalou tchyní – ehm. maminkou chcete-li. Zkrátka a dobře přítel s ní také nevycházel, nicméně byla a je to jeho matka. Bydleli pod jednou střechou a tam se – chtě nechtě – denně potkávali. Když jsem k nim začala chodit, připadala mi jako ta nejlepší ženská pod sluncem. O jak jsem se jen mýlila.

Nejdříve vše začínalo neustálýma hloupýma poznámkama na mou osobu. Já mám gelové nehty a chci s nimi krájet cibuli? No to ne proboha, to ona ji nakrájí sama. Darmo jsem se jí snažila vysvětlit, že mám své nehty křehké a velmi se lámou, takže tři roky mám na rukou gelovky, na které jsem si skutečně dostatečně zvykla. Nakonec mi nůž a cibuli do rukou přeci jen svěřila, ovšem po uřezání pěti plátků bylo zase vše špatně! To tak přeci nemohu krájet, doma mě neučili krájet cibuli nebo co? Ona to dělá TAKHLE! To už přítel nevydržel a vyčinil ji. Daný den semnou již nepromluvila. Díky bohu za to....

Když mě přítel pozval na večeři (jeho maminka zásadně nevařila), na oplátku jsem po nás alespoň umyla nádobí. Když to „tchyně“ uviděla, s úsměvem na rtech se otázala, zda nechci přijít i zítra, že by potřebovala umýt chodbu a wc. Ne nebyl to vtip. Takové věci myslela vážně. A když jsem k nim zase zamířila, musela jsem pro ni cestou nakoupit – cigára, víno a občas nějakou polívku v sáčku.

Neměli jsme bohužel finance na odstěhování, takže jsem při každé jeho návštěvě trpěla jako pes. Vše však vyvrcholilo naplánovaným výletem do jednoho lázeňského městečka. Chtěli jsme navštívit přítelova bratra a „maminka“ se nabídla, že pojede s námi a bude nás navigovat. Sice jsem byla vzteky bez sebe, ale sami bychom asi nedojeli. Bohužel mě v den před plánovaným odjezdem zasáhla docela velká rána a to smrt mého dědečka, kterého jsem velmi milovala. Psala jsem proto příteli (dobře uznávám, bylo půl jedné ráno), zda by alespoň nepřišel a nepodpořil mě v této situaci.

Přišel. Domů sice odcházel ve dvě ráno, nicméně jsem mu byla za jeho návštěvu velmi vděčná.Ráno mě však čekal nepříjemný hovor. „Maminka“ se zdekovala a jela do lázní autobusem! Prý se nenechá zabít, když zamnou přítel byl a přišel ve dvě ráno! Přece bude nevyspaný a ona s ním nepojede. Nezajímalo ji, že přítel hraje do dvou, do tří do rána každý den hry na PC nebo kouká na TV. Mohla jsem za to já! Bylo mi jasné, že mě nesnáší.

 V maximální možné míře mě z čistého srdce nenáviděla. Proto jsem jí napsala sms, která byla poslední: Pokaždé, když jsi potřebovala pomoct, podpořit, nakoupit, uklidit, půjčit peníze, obejmout – byla jsem tu pro tebe! Když jsem však potřebovala jednou objetí tvého syna, nedokázala jsi to překousnout. Svůj boj o něj jsem s tebou prohrála. Doufám, že máš to, co jsi chtěla...

To byl poslední kontakt s „tchyní“. Když jsme se s bývalým přítelem rozešli, poslední kapkou bylo zjištění, že kryla jeho nevěry. Tahal si do bytu mě a dalších několik desítek slečen. Co k tomu říct. Jsem já to ale pěkný potápěč...

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Zdeničkoo, blahopřeji k rozchodu a už předem lituju další snachy. Buď ráda, že jste nebyli manželé. Simona

Co nedokážete vyřešit vy, milé čtenářky? Nebo ještě jinak: V čem jste plavaly a nakonec našly záchranný kruh? Pište na adresu:

redakce@zena-in.cz

   
07.06.2010 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. [3] Anime Otaku [*]

    Jak si tu čtu, tak moje skorotchýně je v podstatě zlatej člověk. Sice je to trošku teroristka, ale naštěstí je natolik líná, že když k ní nedojdeme, tak se nehne z domu. Takže jediné čemu musíme čelit je když díky pracovnímu nasazení zapomeneme zavolat, obdržíme vyčítavý hovor, že ani neví jestli žijeme.

    Ale dobré je, že můj přítel nechce abych byla jako jeho matka, tak mi se vším doma pomáhá, abych měla taky volný čas.

    Její největší neštěstí je, že kvůli muži nedodělala střední školu (myslím, že mu to doteď neodpustila, podle toho jak ho za všechno peskuje, cokoliv on udělá, je to špatně) a kvůli dětem opustila dobře placenou práci servírky, která ji bavila. Teď dělá uklízečku a je nespokojená. Její svět se scvrknul na cestu do práce, k rodičům a domů a na občasný výlet do nákupního centra. Teda v případě, že můj přítel, já nebo jeho sestra máme čas jí tam odvézt a přivézt. (Nejbližší nákupní centrum má od domu 20minut pohodové chůze).

    Ale nadruhou stranu je dobré, pro mě, že je taková. Díky ní jsem si uvědomila jak cennou výchovu-nevýchovu jsem odstala om mé mámy. Naučila mě samostatnosti. Naučila mě, že co si neudělám nikdo jiný za mě neudělá. Ale hlavně si uvědomuju jakou sílu má, když po dochodu dětí začala nový život. Našla si nové přátele a koníčky. Sportuje a vypadá teď kolem 55 líp něž ve třiceti.

    superkarma: 0 08.06.2010, 07:27:27
  2. avatar
    [2] Fazol [*]

    Tchýně,ta má je neskutečná,tak zlou ženskou jsem ještě neviděla.Vychovala si všechny členy rodiny na špičkové sloužící.Co řekne je zákon i když nemá pravdu.Tolerovala jsem to rok-přec jenom je to mamina mého přítele.Jenže když mi řekla,že jsem tak špatná takže můžu za mor ve středověku a druhou světovou válku-bohužel míněno vážně.Jsem s ní skončila.Nestýkám se s ní a velice se mi ulevilo,přítel tam chodí-nic proti tomu nemám.Moje první tchyně ať byla jaká byla,vždy byla spravedlivá a dokázala ocenit když pro ni někdo něco udělal.Dalo se s ní dobře vyjít.

    superkarma: 0 07.06.2010, 13:55:39
  3. [1] Evuska007 [*]

    Zdeničko, jak já Ti rozumím. Více než 20 let mne pravidelně deptá má "milovaná" tchýně, mnou nazývána megera. Jinak už o ní neumím mluvit. Celá léta jsem se snažila být manželovi oporou, tolerovala jsem napadání a pomlouvání mé tchýně, ale před pár týdny náš vztah dosáhl vrcholu. Vyzvedla mi dárek, který mi poslala jedna firma a zkrátka si ho přivlastnila - odvezla si ho domů, prý ho dostala ona, tak proč by mi měla něco dávat. Ona mne vlastně okradla. Celé roky se vše točilo okolo ní, jen ona dělala všechno dobře, já jsem špatně uklízela, vařila, vychovávala děti, špatně jsem se starala o jejího synáčka. A můj manžílek jen tupě přihlížel. Navíc vztah mne a mého manžela nedávno prošel velkou krizí, kdy jsem mu přišla na zálety. Tchýně jako obvykle podpořila jeho. Začala jsem stávkovat, vařila jsem jen občas, uklízela jen když se mi chtělo (ale trpěla jsem při pohledu na ten binec), chodila si za kamarádkami, kdy jsem chtěla a na nic se ho neptala. Najednou mi začal tolerovat věci, kvůli kterým jsme se léta hádali, dokonce mi i pomáhá s domácností. Ale moje tchýně i přesto, že by měla být ráda, že její syn má pevný vztah a dobré rodinné zázemí, prudí dál. Jsem ve stádiu, kdy ji pravděpodobně (až ji uvidím) pošlu do horoucích pekel. A kašlu na důsledky, protože naštěstí žiju s jejím synem a ne s ní. S manželem jsme si vše vyříkali, podpoří mne. Holky, jak já závidím těm, kteří mají skvělé tchýně. A to ta moje nehlídala děti, nedala nám ani korunu a nikdy pro nás nic neudělala. Přeji všem, které jsou v "mé kůži", pevné nervy a NEDEJTE SE!!! Však ona to každá tchýně pozná, až bude sama potřebovat pomoc a ono se jí to vrátí, věřte mi!Sml22Sml57 

    superkarma: 0 07.06.2010, 11:47:21

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme