Reklama

Původně jsem se vůbec do tohoto tématu nechtěla zapojit, ale jsem na nemocenské, tak mám čas a zrovna ráno, když jsem hledala nějaké lejstra, se mi podařilo shodit a vysypat krabici s fotkami, včetně svatebních. Když už jsem ty fotky sbírala, tak jsem si je samozřejmě prohlédla a zjistila jsem, že fotograf jakoby přesně věděl, kteří hosté jsou moji příbuzní a kteří mého exmanžela, takže je klidně můžu roztřídit a poslat bývalému fotky s jeho příbuznými, pózujícími za našimi figurkami, ať si s nimi udělá, co chce (s fotkami, příbuzní většinou už nežijí).

Už na té svatbě před 23 lety totiž vyšlo najevo, jak byl bývalý nespolehlivý, jak nedokázal dodržet žádný bod v organizačním plánu, podcenil řádnou domluvu s příbuznými, které jsem já vůbec neznala. Oni se taky dost brzo opili (jak příznačné, mohla jsem tušit, že se i z mého manžílka stane alkoholik), protože místo dovezeného vína a slivovice si začali objednávat gruzíňák a mého otce to stálo dost peněz, naštěstí nemusel zaplatit nevyužité noclehy, které měl v tom hotelu objednané, protože exmanželovi hosté se zvedli v deset večer a odjeli, no nikdo je nezdržoval.

Na těch fotkách vypadám krásně a šťastně, byla jsem mladá a blbá, to nebylo nic nacvičeného, jednoduché šaty a boty mě sice vyšly jen na tisíc korun, odtučňovací dovolená s Čedokem taky za tisíc, ale bylo to na mě krásně znát, účes za stovku, kytici orchidejí někde bývalý splašil od známých, však na ty exotické potvory mě tenkrát sbalil. Netuším, kolik stálo jídlo, ale na tom bývalém zámečku v jedné vesnici nebylo nic moc předražené. Velice drahé byly barevné fotky, tenkrát to byla novinka.

Muzikanti si vzali každý stovku. Obrovský dort pro maminku ženicha, který byl přeplácaný ozdobami, nechala moje tchýně po svatbě shnít, jako výraz její nenávisti k nevěstě. Svatební dary od exmanželových známých byly vesměs nepraktické, od mých jsme využili deky, robot ETA mám dodnes a příbory taky. A taky jsme dostali celkem 6 tisíc jako dary a koupili jsme pračku Tatramatku. Naštvalo mě, že hned druhý den, kdy jsme si ji pyšně dovezli domů, oznámila vláda, že pračky budou levnější o tisícovku kvůli mladým novomanželům. To byl skoro celý můj plat! Tchýně se šla demonstrativně věšet na hřbitov poprvé, když jsme pračku dovezli, podruhé, když nám ji technik zapojil, potřetí, když jsem v ní vyprala za dvě hodiny tolik prádla, které ona vyvařovala v prádelně ve sklepě celý den...

No nic, to je prostě život. Dnešním nevěstám radím, aby do toho nešly bez řádné předsvatební smlouvy, když se mu to nebude líbit, tak raději zařaďte zpátečku. Dokud si toho člověka nevezmete, tak ho nepoznáte, někdy ho úplně poznáte až po mnoha letech. Ať je vaší jedinou nepříjemnou vzpomínkou jen to, jak jste se nemohly dočkat, až si večer vyzujete boty!
Bonda


Bondo, vy tomu teda nasazujete korunu. Ta věšející se tchýně… Já nevím, co k tomu říct!:) Asi že je dobře, že už s manželem nejste. A stovka za jednoho muzikanta… To zní vesele.:) Ale byla jiná doba, uznávám.