Reklama

Minulé týdny jsem četla reakce čtenářek o tom, jak jim tchýně narušují manželský život. Já to vzala za jiný konec. Příběh je to starý už třicet let, ale v podstatě je poplatný i dnešní době.

Když jsem tehdy potkala Tondu, netajil se dlouho s tím, že je rozvedený. Na nikoho nenasazoval, prostě řekl, že jim to nevyšlo. Během naší známosti taky chvíli trvalo, než mě představil své mámě. Proč, to jsem v průběhu času pochopila.

Na první návštěvě mi předhodila, jak jeho první žena byla nemožná, vůbec se o Tondu nestarala a nechápala jeho potřeby. Ale já, pokud nám to vydrží, budu jisto jistě jiná. Tehdy jsem pochopila, proč z toho Tondova manželství jeho první žena odešla.

Rozhodla jsem se nasadit taktiku Ignorace a Milé tváře, Tonda mi za to stál. Taky jsem si řekla, že Tondovi nebudu brečet na rameni, naopak jsem sondovala, co jeho máma má ráda. Když jsem šla na návštěvu, upekla jsem koláč podle jejího receptu, nebo přinesla její oblíbenou květinu, vyžádala si recept na její sekanou, kterou Tonda miloval. No, musím říci, že jeho maminka roztávala pomalu, nechtěla se vzdát.

Po svatbě jsem pochopila, že to hlavní si nechávala „na potom“. Koupila třeba zájezd pro ni a Tondu, beze mne, protože já přeci v tom termínu neměla čas, a byla by taková škoda nechat utéct tak skvělou příležitost. Bohužel, nebo naštěstí, Tondovi vadilo, že se ho ani nezeptala, a přiměl ji, aby zájezd vrátila. Jindy když jsme si udělali prima večer s vínkem před televizí, jeho maminka čirou náhodou šla kolem a samozřejmě se rozhodla nás navštívit. Přišla vlastně na inspekci a objevila takových nedostatků…
Klidně jsem na její výtku o neumytém nádobí odpověděla, že Tonda chce, abychom si večer hezky užili a abych se dívala na televizi s ním. Na poznámku, že na tak neslavnostní popíjení bychom neměli pít z tak svátečních skleniček, jsem jí odvětila, že to dělám přesně podle té knížky o stolování, co mi dala k Vánocům, a Tonda si to víno v nich báječně vychutnává…

Neříkám, že to vždy nebylo na nervy a že jsem tchýni neměla někdy chuť přiškrtit, ale já se rozhodla nepodlehnout. A myslím, že to nejdůležitější spočívalo v tom, že jsem měla zastání svého muže. Bez toho by to nešlo.

Hodně štěstí přeje Bětka