Vztahy

Tchánovci

Rozhodla jsem se i já Vám převyprávět příběh své tchyně a svého tchána.
Poznala jsem svého muže ve svých 18 letech, požádal o mou ruku, seznámil mě se svým rodičovstvem, které se tvářilo velmi a velmi vstřícně. Vyprávěl, že život s nima nebyl tak zářný, jak to vypadá, a já mu moc nevěřila.

Tchyně byla super a tchán také. Po několika měsících jsme se rozhodli, že se k nim nastěhujeme (neměli jsem vlastní byt) .... naše soužití vydrželo přesně pět týdnů. Tchyně se změnila v dračici, kterou nebylo možné ovládat. Můj muž to znal a věděl, že to muselo přijít. Po těch pěti týdnech jsme se zase stěhovali pryč. Každá další návštěva se pro mě stala nemilou záležitostí. Když se nám narodila první dcera, zase jsem uvěřila v dobré srdce té ženy a zase jsem naletěla.

Nikdy jsem neudělala nic dobře, špatně jsem držela dítě,špatně umyla hrnek, špatně se dívala, špatně spláchla záchod, špatně položila talíř.... pak jsem špatně oblékala děti i sebe, špatně se malovala, prostě celá jsem nějak špatná....:-) Nakonec byly špatné i mé dvě dcery a jim jsem teda nechtěla nechat ubližovat a těšit je po odchodu od babičky a utírat jim slzy a vysvětlovat, že babička to myslela jinak, než to řekla.

Starala jsem se o ně, když jeden z nich ležel v nemocnici, lítala jsem jak hadr na holi, z práce do školky, do školy, domů, do nemocnice, k nim domů uvařit, uklidit, vyprat, vyžehlit, a nakonec jsem se dozvěděla od sousedky, že jsem to dělala proto, že jim tam kradu mouku a cukr a kafe a nosím si to domů :-)

Dnes se tomu už dokážu zasmát, jsem vdaná 19 let a z toho už poslední tři roky jsem své tchánovce neviděla, ani já,ani jejich syn. Matka mého muže dokázala rozhádat celou vlastní  rodinu, a dokonce i naši :-), jejich druhý syn je neviděl už pět let - jeho děti oni nikdy neviděli... Má švagrová dopadla stejně, možná i hůř než já .  Někdy mně mých tchánovců bývá líto, když na ně vzpomenu, ale jen na kratičký okamžik, protože bez výčitek a hádek se mně žije líp.
Přeji všem lepší a hodnější tchyni, než mám já.

Hezký den

   
11.04.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [5] *Kotě* [*]

    tortora: Moje mamka se starala o babičku - svou tchýni, když na tom byla nejhůř a umírala v nemocnici, a když se na ni její vlastní dcera vykašlala. Staraly jsme se o ni já a máma a babička teprve tehdy pořádně docenila, jakou má v mámě snachu. Po většinu života byla ve vleku svého muže, mého dědečka, který když se dozvěděl, že si můj otec chce mámu vzít a že čekají mě, chtěl jí zaplatit, když půjde na potrat... a posledních několik měsíců babiččina života byla najednou z mámy "moje zlatá holčička", na kterou se vždycky těšila, až zase přijde do nemocnice, pohladí ji, potěší, namasíruje, učeše...

    superkarma: 0 12.04.2005, 01:42:39
  2. avatar
    [4] Žábina [*]

    Markýza: nedalo jí to, je asi moc hodná
    je to smutný, ale je to nejlepší co jsi mohla udělat - přestat se s nimi stýkat

    superkarma: 0 11.04.2005, 17:47:03
  3. avatar
    [3] tortora [*]

    říká se ty po mě kamenem,já po tobě chlebem...něco na tom je,člověk nechce být hajzl,jsou to přece jenom rodiče manžela,vychvali ho a pokud je někdo hodnej,tak nemá sílu se na ně vykašlat,když to potřebujou a svět takhle odplácí...možná je tchyně psychicky nemocná a měla by se léčit,něco takovýho nám dělala dědova sestra,ale tady se už jednalo o stařeckou demenci,taky tvrdila,že jsme si chodili k ní telefonovat,brali věci apod.,ale když jí bylo nejhůř tak stejně volala nás...přeji ti r8n hodně síly a štěstí do života

    superkarma: 0 11.04.2005, 16:10:46
  4. avatar
    [2] Markýza [*]

    proč? nechápu proč jsi za ní jezdila a starala se, když ne tobě nenechala nit suchou hned v začátku vašeho vztahu, bych se na ni vyprdla zrovna

    superkarma: 0 11.04.2005, 15:31:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme