Ahoj redakce,
no já jsem popravdě člověk, který se bojí docela často, a vím rovnou, že samotnou by mě nikdo třeba večer do lesa nedostal, no nožná ani ne ve dvojici:o)

Když jsem byla ještě žába, tak jsem ráda na naše bafala. Se divím, že nedostali infarkt. Jednou jsme se s mamkou rozhodly, že vystrašíme tátu. Tak jak jsme přišly domů, uklidily jsme boty, bundy a šly se schovat na balkon a nechaly jen lehce přivřené dveře a čekaly, kdy táta přijde. Mysleli jsme si, jak nás bude hledat, kde jsme, a on si klidně sedl a koukal na TV. Takže čekaní na pravý okamžik se protáhlo a my se choulily na balkoně snad dvě hodiny. Měly jsme kliku, táta usnul na gauči u tv, tak jsme se pomalu přiblížily k němu a bafly, no musím říct, že jsme měly docela kliku, že nic neměl po ruce, jak sebou škubnul a letěl jen polštář:o)

Jinak já se děsně bojím pavouků a popravdě, jak nějakého většího vidím, tak nejprve slyšíte křik a pak mě jak běžím. V práci, když jsem zametala podlahu, na mě vyběhl velký pavouk, ten s krátkýma nohama, no fuj, jen si na to vzpomenu, tak mám husí kůži. Mě nic jiného nenapadlo než skočit na takový pojízdný stolek, co tu máme na přístroje, a protože nebyl zabržděný, tak se mnou jel přes dvě místnosti no a samozřejmě byl slyšet křik. Tak to donutilo se jít podívat ostatní na chodbu, co se děje. Každý měl ze mě srandu a ještě dlouho mně to připomínali.
I přítelova sestra má stejný strach z pavouků a teď minulý týden měla taky pěkný zážitek.

Ráno se probrala a otevřela oči a na zdi u hlavy byla tarantule – někomu z domu prý utekla. No v tom šoku mazala pryč z pokojíčku a brečela si v obýváku, neb byla doma sama a neměl kdo jí ho chytit. Naštěstí to bylo ráno a slyšela, že je sousedka doma, jenže než se odhodlala slézt z gauče, tak pavouk podlezl dveře, mířil ke gauči. Ani prý neví, jak se dostala z bytu, a dotáhla tam sousedku, jenže pavouk se schoval za obývací stěnu. Tak, jak byla, popadla tašku, do ní naházela nějaké to oblečení a malování a do práce odjela autem i v pyžamu tak, jak byla. Po práci pak raději jela za rodiči na chalupu a tam byla celý víkend, neb nebyl nikdo ze známých, kdo měl odvahu ho chytnout. No je fakt, že jsme si měli vyzvednout taky nějaký věci od rodičů z bytu, ale mě by tam nikdo ani nedostal heverem a přítele taky. A jak to dopadlo... chytnuli ho až v úterý v koupelně. Takže na návštěvu už zase můžeme.
MartinaC


Mít v bytě něco takového, jako je tarantule, tak zdrhám taky i v pyžamu.  Přítelova sestra musela utíkat po svých, co? Jo, kdyby tak měla ten Váš vozík... :-))

Jinak - co se týče "bafání" na rodiče, toho jsem si užila taky dost, ale maminka nám to zakázala, protože ji z toho vždycky mohlo trefit. Hrůza. Tatínka jsem jednou vyděsila k smrti. Paní učitelka ve škole měla na brýlích - v koutku - nalepeného šmoulu. Přišlo mi to tehdy moc krásné a chtěla jsem, aby tam měl tatínek taky takovýho. Koupila jsem velkou nálepku taťky šmouly a vplížila se k němu brzy ráno do ložnice. Musela jsem se dostat až k brýlím na nočním stolku (lezla jsem proto pod postelí - kdyby slyšel vrznutí parket a otevřel oči, tak aby nikoho neviděl a řekl si, že se mu to asi jenom zdálo). Nalepení se vydařilo.
V devět vyběhl otec z postele, brýle na nose a řval: ,,Ježiš, já nevidim na pravý voko!"
Pak sundal brýle, našel taťku šmoulu a vymydlil ho kartáčkem do umyvadla :-(

Reklama