Co se vám vybaví, když se řekne zástěra? Mně babička nebo maminka vařící sváteční oběd. Takže dvě představy, které se vztahují k mému dětství. Cynicky řečeno k dávné minulosti. Zástěry jsou ve většině domácností už přežitkem. Nebo se mýlím?

Zástěra byla v kuchyni praktickým a nezbytným pomocníkem. Chránila oblečení před ušpiněním, sloužila jako utěrka, její růžek občas jako kapesník k utření slziček malého pacholete. Tenhle obrázek se mi vybavuje, když se řekne zástěra. Marně přemýšlím, jestli jsem někdy měla svou vlastní zástěru. Pominu-li zástěrku sváteční, kterou jsem nosila jako malá holčička, abych si nezamazala nedělní šatičky. Krásná a nostalgická doba.

zástěry

Abych se přiznala, zálibu v zástěrách jsem neměla ani po kom zdědit. Moje maminka ji nosila zcela výjimečně. Jen při zvláštních příležitostech. Když chtěla být hezky oblečená a bála se, že si své hodobóžové šaty ušpiní. Třeba na štědrý den.

Její zástěra byla vždycky voňavá a krásně nažehlená, takže byla spojena s událostmi veskrze svátečními a dodávala jim na vážnosti a vznešenosti.

Zástěra je pro mě tedy spíš jen vzpomínkou a věcí překonanou. Ale když jsem uviděla tyhle apartní kousky, srdce mi zaplesalo. No vida, že bych změnila svůj zkostnatělý názor a nějakou si konečně pořídila? Proč ne, doma toho sice už moc nenavařím, ale určitě by se mi hodila na chalupě.

zástěry

Nejen prakticky, ale i stylově. K některým modelům patří i sladěné doplňky, jako jsou chňapky, kapsáře či podložky pod horké hrnce. Možná by to mohl být i dobrý tip na vánoční dárek, co říkáte?

Vybrala byste si? Já určitě ano.

A jen tak mimochodem: Jednu sadu (zástěra, chňapka a kapsa) můžete získat za svůj příspěvek na zítřejší téma!

Více modelů najdete ZDE

Foto zdroj: Jessie Steele, www.sikvkuchyni.cz

Reklama