Beníkovi fotky zaslala do redakce jeho panička, čtenářka Malinke-kote. Podívat se můžete například na jeho oblíbenou odpočívací polohu...

Další příspěvek k dnešnímu štěněčímu tématu napsala napůl čtenářka Malinke-kote a napůl její psík Beník...


Přeji všem pěkný den,

na dnešní téma jsem se opravdu těšila protože zvířátka mám ráda a ty štěněčí jsou nejlepší :-) O mém psím „štěnátku“ už všici toho víte dost. Bohužel mého bývalého pejska jako štěně ukázat nemohu, protože žádné jeho štěněčí fotečky nemám :-( což je dost smutné, ale v té době nebyli takové fotoaparáty jako jsou dnes. Dříve se šetřilo s fotkami, dnes už je to jiné.

ben

Náš Beník moc příhod nemá, ale přesto jsem musela přispět s dnešním příspěvkem. Na první fotografii vám zasílám jeho psí smutný pohled. Je to pár vteřin po tom co jsme si ho přivezly z Litoměřického útulku. Asi si dřepnul a musel se rozkoukávat co se to vlastně děje a uvědomovat si že je to jeden z jeho nových domovů. Náš Beník má výhodu tu, že má vlastně více domovů. Někdy jsme u mých rodičů, někdy spí u přitelova babičky, ale převážně bydlí u nás :-)

ben

Na další fotografii, jsme já Beníček v novém pelíšku. Nebylo to určené na pelíšek, ale já jsem si tam vlezl, pohodlně uvelebil a usnul. Teď už se tam bohužel nevejdu, ale mám tam schované hračky, když jdeme na návštěvu k jedněm z rodičů :-)

ben

Na další fotce je moje nejoblíbenější poloha, jako malé dětatko jsem takto spinkal u páničky na klíně. Hezky sem se uvelebil a spalo se mi nádherně. Tahle poloha mi vydržela dodnes. Na další fotografii umím takhle udělat krásná psí očička páničkům a někdy to i zabere.
Byl jsem velký divoh a hodněj sem zlobil, ale které štěně by nezlobilo? Jako malé dětátko jesm okusoval dřevěný stůl, ale jinak jsem nic neničil. Boty jsem nekousal. Doma se akorát párkrát počúrával, ale to jsem byl tak šikovný, že jsem chodil na svůj hadr, který mě nechali na chodbě a tam jsem pokaždé udělal svojí potřebu. Takže se nemuseli bát, že do něčeho v noci šlápnou. Ze začátku mě dávali noviny, ale ty já jsem ničil i ve své boudičce, tak je museli odstranit.

ben

Dokonce jsem nemohl být nikdy puštěný bez vodítka, protože jsem zlobil a utíkal. Ne proto, že jsem měl svobodu ale proto, že jsem utíkal za ptáčkami. Do dnes se za nimi rozeběhnu a honím je. Jednou jsem takhle utekl zabarák, ale bylo mě smutno že nevidím své páničky tak jsem se raději vrátil. Jako malé štěnátko jsem se nechtěl moc mazlit a nenechal jsem se pořádně hladit. Asi jsem se bál. Byl jsem vystrašený z lidí a to jsem i trošku do dnes. Bojím se cizích lidí, protože předešlý páničkové než mě vyhodili na ulici mi ubližovali a proto se lidí do dnes bojím. Nenechám se od cizích nikdy pohladit. Jen malé vyjímky tu jsou.

ben

Tady už mě bylo 5 měsíců. Na fotografii jsem spokojený se svými páničky. Mám je hodně rád, ale stále je hodně zlobím. Už se tedy učím, ale přesto nevydržím být sám doma. Když mě tu nechají na hodku, dvě samotného tak se bojím a celou dobu štěkám. Už je pouštím a nederu se ven na chodbu jako to bylo dříve, ale přesto tu nechci být sám. Až si panička najde práci tak nevím jak tu vydržím sám doma osm hodin deně. To bude pro mě velký problém. Ale určitě za mnou bude chodit babička a nenechá mě tu samotného celou věčnost.

Užijte si dnešní den se svými mazlíčky,
Malinke-kote

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Fototéma dne 14. ledna 2013: Štěňátka

Příspěvky k tomuto tématu již neposílejte. To, která z dnešních přispěvatelek dostane slíbený dárek: knížku nakladatelství TaMi CZ Já a moje smečka od psí spisovatelky, fenky Adélky Syručkové, se dozvíte okolo 17.00 hodin.

moje smecka

Reklama