Rodina

„Tak ti ji vezeme zpátky,“ zavolala babička

„Tak ti ji vezeme zpátky,“ tuto větu slýchala Věra poměrně často, když se rozhodla vyslat svoji dcerku na víkend a nebo na prázdniny k babičce. A holčička plakala a plakala, až si ten návrat domů vyplakala.

Známe to všichni, kdo máme děti, chvilka sladkého nicnedělání, když odjedou na pár dnů na školu v přírodě nebo k babičce na prázdniny... Paní Věra, i přesto, že mají z jedné i druhé strany babičky a dědečky, tuto situaci nezná. Přesněji řečeno, neznala ji zhruba do sedmi let jejich dcerky Terezky.

Příběh paní Věry

twinsMáme dvojčata, dvě dcery, dnes je jim čtrnáct. Holky jsou sice dvojčata, ale odmalička každá jiná. Zatímco ta o tři minuty starší, Barunka, je už od narození průbojná a nebojí se ani čerta, mladší Terezka je takový náš připínáček.

Když jsem si přivezla holčičky z porodnice domů, nebudu zastírat, byl to nápor, každá ruka byla dobrá. Zejména ta starší nechtěla vůbec spát a samozřejmě budila i tu mladší. Kojení, přebalování, koupání... všechno dvakrát. Kamarádky mi říkaly, „aspoň to máš jedním vrzem, co já bych dala za dvojčata“.  Ale to proto, že to samy nezažily, kdo má dvojčátka, ví, co to dá za práci. Rok od roku se to sice zlepšuje, ale stejně jsem bývala večer utahaná jako kotě. Babičky máme obě daleko a kamarádky se bály pohlídat dvojčátka, takže do takových tří let jsem se od nich prakticky nehnula na krok. A i když mamka nebo tchyně přijely, kvůli velké vzdálenosti to nikdy nebylo jen na den, takže po pár dnech jsem byla radši, když už zase odjely.

Když byly holčičkám asi čtyři roky, babičky se pořád vehementně hlásily, že by je chtěly na „prázdniny“.

„Není to moc brzy? Jsou ještě malé,“ Ptala jsem se manžela.
„Proč brzy, ať se holky otrkají, vždyť nejedou k cizím.“

A tak jsme je odvezli napřed k manželově mamince. Že jako napřed na víkend a my si sami někam zajedeme, já konečně vypnu a odpočinu si. Starší Barunka byla v pohodě, ale ještě jsme ani nevyjeli na silnici, a už jsme to otáčeli. Babička totiž volala: „Vraťte se, Terezka celou tu dobu, co jste odjeli, jen brečí a brečí.“

A s milou Terezkou se to táhlo pěkně dlouho. Nikde nechtěla být sama, ani se sestřičkou, pořád jenom s námi. Zatímco Barunka byla už v první i druhé třídě na škole v přírodě, Terezku jsme tam přihlásili nejdříve až v páté, a i to tam prý polovinu pobytu probrečela. K babičkám začala jezdit až tak od osmi let, ale za dva dny už stejně chtěla zpátky.

Prázdniny nebo víkendy u babiček trávila většinou jen Barunka, párkrát jsme to zkusili i s Terezkou, ale vždy si vybrečela odjezd zpátky:

„Tak ti ji vezeme zpátky,“ a nebo: „Tak si pro ni přijeďte,“ to bylo nejčastějším prázdninovým a víkendovým telefonátem. Pak už jsme Terezku raději nechávali doma.

Dnes je jí 14 let a po prázdninách jde na střední, snad se tam trochu otrká. A nebo je chyba někde jinde? Ale kde?

Věra

Myslíte, že je správné posílat děti odmalička někam ven, aby se otrkaly, a nebo počkat, že ze své nesmělosti vyrostou sami?

Možnost%
Posílat68,2
Počkat31,8

Související články:

   
04.07.2011 - Děti - autor: Alexandra Stušková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [44] Solei [*]

    Jak já nerada jezdila k babičce. Raději bych byla sama doma.

    superkarma: 0 14.07.2011, 08:54:41
  2. avatar
    [43] Lucimo [*]

    kobližka — #40 Proto jsem psala, že může...

    superkarma: 0 06.07.2011, 07:37:23
  3. avatar
    [42] kebulkaevulka [*]

    risina — #41 Sml22

    superkarma: 0 05.07.2011, 23:38:51
  4. avatar
    [41] risina [*]

    Je jí 14 a jde na střední? Nešla do školy nějak brzy? Vím, že chodí dětiještě dřív, než jim je 6, ale dvojče a navíc takový "mamámek", to je divný...

    1. na komentář reaguje kebulkaevulka — #42
    superkarma: 0 05.07.2011, 23:30:55
  5. avatar
    [40] kobližka [*]

    Lucimo — #39 A taky to tak nemusí být...moje mladší dcerka chodila do školky vcelku nadšeně.Od malička byla velmi komunikativní,společenská....taková upovídaná cácorka...

    1. na komentář reaguje Lucimo — #43
    superkarma: 0 05.07.2011, 22:56:36
  6. avatar
    [39] Lucimo [*]

    RenataP — #37 No, dočkej času...ono se to taky po reálném nástupu může otočit.Sml30 Když bude z vytoužené školky každodení povinost.Sml24

    1. na komentář reaguje kobližka — #40
    superkarma: 0 05.07.2011, 22:02:25
  7. avatar
    [38] kobližka [*]

    luneta — #16 Jako doprovod tvého dítěte ti nemocnice nevadí,ale běda,kdyby tam něco dělali tobě....normálně by matka řekla,že by to všechno vydržela za dítě..Sml80

    luneta — #18 Hele,ty si tady z nás děláš srandu,že jo?Jestli to takhle pěkně říkáš u stolu,tak mají holčičky moc pěkný příklad...

    superkarma: 0 05.07.2011, 21:47:39
  8. avatar
    [37] RenataP [*]

    ToraToraTora — #29 no přesně. Dcera (téměř 3  roky) se nesmírně těší do školky, ba už začala bájit o tom, že tam UŽ chodí a co se tam děje (okoukáno od letmých návštěv pro syna a zpět)... a mě zprvu pár týdnů pálilo to, že jsem špatná matka, neb dítě se   těší do školky, tedy ODE MĚ. Pak mi došlo, že je to sakra úspěch, že je to samostatný jedinec a jak ráda bude chodit do školky, tak se stejnou vírou ví, že po O přijde maminka a bude mít parádní život!!!

    Osvobozující...

    1. na komentář reaguje Lucimo — #39
    superkarma: 0 05.07.2011, 21:31:53
  9. avatar
    [36] kebulkaevulka [*]

    kebulkaevulka — #33 Nikomu se nechce být v nemocnici,ale že bych dělala scény!

    superkarma: 0 05.07.2011, 13:30:16
  10. avatar
    [35] florbal [*]

    Sml59Tady je každá rada drahá,já měla asi štěstí.Moje čtyři děti byly od malička na cestování jak dělaní.Žádné problémy,možná to bylo i tím,že jsme byly "jesláci".Ta nejmladší dokonce byla sama již na měsíc ve 4 letech na ozdravném pobytu,který jsem dostala od Nadace Olgy Havlové a od 5 let cestovala na zahraniční ozdravné pobyty.Maslím,že do života to bylo pro ně to nejlepší,jsou samostatní,ale jejich děti už jsou jiní.Ano rádi cestují,ale s rodiči.Sml59

    superkarma: 0 05.07.2011, 12:00:18
  11. avatar
    [34] OlgaMarie [*]

    kebulkaevulka — #33 Já mám fobii z nemocnice asi také. Po 1. porodu jsem si vybrečela propuštění a po 2. jsem rovnou řekla, že odcházím. Já se ve špitále bojím!

    superkarma: -1 05.07.2011, 11:29:08
  12. avatar
    [33] kebulkaevulka [*]

    luneta — #12 Sml14Co to je?

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #34
    2. na komentář reaguje kebulkaevulka — #36
    superkarma: 0 05.07.2011, 10:09:11
  13. avatar
    [32] cicinka [*]

    Učiním též přiznání. Jako malé jsme bývaly u babičky stále. Každý víkend a velkou část prázdnin. Když šla babi na ples a my tam nemohly, bylo nám to líto. Ovšem pak jsem šla ve 14 na intr. Hrozně jsem se těšila do velkého světa. Do Prahy. Ale nebylo to ono. Bylo to tam takové studené, doma se dost změnilo mým odchodem, jako když tam najednou nepatřím. Půl roku jsem kňourala, až jsem si vykňourala dojíždění. Vstávání o páté a příjezd též o páte, někdy dřív. A pak po letech přišel čas zamilování a ejhle už jsem doma být nepotřebovala. Najednou jsem se dychtivě odstěhovala na konec republiky cca 170 km. A postýskla jsem si jednou. Když jsem měla hroznou chřipku a dvouleté dítě, ketrému jsem nebyla schopná dát najíst (díky té chřipce) . Čas všechno vyvrbí, ale chce to od rodičů také oběti.Sml22

    superkarma: 0 05.07.2011, 07:39:54
  14. avatar
    [31] moula [*]

    Blueberry — #27 tvuj pristup k vychove povazuji za velmi dobrym ba SKVELY:), taky jsem rada nechavala pijavicku co nejdyl a co nejdalSml30 s babickama.

    superkarma: 0 05.07.2011, 06:43:35

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] cherinka [*]

    Barbucháč — #28 No co, nesedla by na kůň, ale na éro a letěla... Sml52Sml52Sml52

    superkarma: 0 04.07.2011, 22:21:48
  2. avatar
    [29] ToraToraTora [*]

    Rodiče se ve svých dětech vidí a nejradši by je měli jak odznáček odvahy celý život na klopě. Psychicky vyrovnaná matka má radost, že vychovala samostatného jedince. HOWGH

    1. na komentář reaguje RenataP — #37
    superkarma: 0 04.07.2011, 19:31:46
  3. avatar
    [28] Barbucháč [*]

    Blueberry — #27 Sml52tak tohle si Věra přečte a lehne s infarktemSml57

    1. na komentář reaguje cherinka — #30
    superkarma: 1 04.07.2011, 19:29:26
  4. avatar
    [27] Blueberry [*]

    Ja jsem poslala 4-leteho syna na 4 mesice k babicce do Ceska (z Kanady). Asi nerval neb tam ty 4 mesice zustal Sml30.

    1. na komentář reaguje Barbucháč — #28
    2. na komentář reaguje moula — #31
    superkarma: 2 04.07.2011, 19:24:15
  5. avatar
    [26] Barbucháč [*]

    Věra chyba je v tobě. Přehryzla jsi příliš pozdě, pokud vůbec, pupeční šňůru. Tak si to teď s tím rozmazlencem vydrž. Snad se už na té střední škole bude chovat adekvátně svému věku. Nebo když cinkne z nějakého lyžáku, chmelu apod., tak sedneš na kůň a dojedeš pro ní?Sml14

    superkarma: 0 04.07.2011, 19:12:14
  6. avatar
    [25] Barbucháč [*]

    luneta — #18 luneta — #12 Sml28 Sml68

    superkarma: 0 04.07.2011, 19:06:01
  7. avatar
    [24] cherinka [*]

    Lucimo — #19 Sml67

    superkarma: 0 04.07.2011, 18:34:22
  8. avatar
    [23] cherinka [*]

    Jen by mě zajímalo, jestli s ní bude maminka chodit i na rande... nebo bude brečet, že tam nechce? Sml32

    superkarma: 0 04.07.2011, 18:33:55
  9. avatar
    [22] Altamora [*]

    luneta — #18 V naší rodině bys byla velmi štíhlá, spíš průhledná. Po prvním fuj u jídla bys letěla od stolu a nedostala bys najíst dříve než zase s ostatními. Kromě vody a suchého chleba, to bys na nás možná vydyndala. Tvoji rodiče kdesi udělali chybu.

    superkarma: 4 04.07.2011, 18:21:43
  10. [21] ovenka [*]

    OlgaMarie — #5 souhlas na sto procent. Moje mamka vždy vnoučata zabavila a zaměstnala a šlo to. Tchyně řekla, že by tam nebyly a nebyly tam nikdy.

    Nesmí se dětem hned polevit.Stejně, jako když nastupují do MŠ.

    superkarma: 0 04.07.2011, 16:52:31
  11. avatar
    [20] evelyn [*]

    luneta — #12 do 14ti s tebou musela lezet v nemocnici a vyvadela jsi u doktora tehotna? Se obavam, ze se nekde stala chybaSml2

    superkarma: 2 04.07.2011, 16:30:29
  12. avatar
    [19] Lucimo [*]

    luneta — #18 Jevíš se jako hodně dospělý jedinec.Sml52

    1. na komentář reaguje cherinka — #24
    superkarma: 3 04.07.2011, 16:23:39
  13. avatar
    [18] luneta [*]

    Altamora — #17 ohledně jídla se bojím,já totiž fuj říkám skoro navšechno

    1. na komentář reaguje Lucimo — #19
    2. na komentář reaguje Altamora — #22
    3. na komentář reaguje Barbucháč — #25
    4. na komentář reaguje kobližka — #38
    superkarma: 0 04.07.2011, 15:07:17
  14. avatar
    [17] Altamora [*]

    luneta — #16 Držím ti palce, ať to tvoje dítě neokouká nebo nezdědí. Bratránkovi nevadil kmín, dokud jeho otec nad kmínem nepronesl svoje: "Fuj, to je odporné, to jíst nebudu." Od té doby nemohl kmín jíst ani bratránek. Takže - bacha na to, jak budeš o lékařských úkonech mluvit před svým malým dítětem. Jsou bohužel hodně chytlaví ti naši potomci.

    1. na komentář reaguje luneta — #18
    superkarma: 2 04.07.2011, 14:32:07
  15. avatar
    [16] luneta [*]

    Altamora — #14 samozřejmě tam půjdu.Já se nebojím tam jít sama,ale toho co mi tam dělají.Být jenom doprovod mi nevadí

    1. na komentář reaguje Altamora — #17
    2. na komentář reaguje kobližka — #38
    superkarma: 0 04.07.2011, 14:09:14
  16. [15] Rikina [*]

    ToraToraTora — #9 asi babičkám ty děti měli půjčovat i menší, častěji a na kratší časový úsek, aby si už malé dítě zvyklo, že když mámu hodinu neuvidí, není konec světa. Sml80 Dát čtyřleté dítě rovnou na celý víkend, když se do té doby nehnulo na krok, to se dalo čekat, že bude řev. Asi bych ho nevracela, sotva vyjelo auto z vrátek, ty dva dny bych to zkusila, ale kdyby opravdu brečelo celý víkend nonstop, tak bych asi pro příště žádnou hlídací iniciativu nenabízela. Sml57 

    superkarma: 0 04.07.2011, 14:08:20
  17. avatar
    [14] Altamora [*]

    luneta — #12 Musím ti oponovat - když chceš, uděláš s tím něco. Je to prostě duševní choroba a je léčitelná. Ne tak snadno jako angína, ale léčit jde. Jen je třeba se rozhodnout a začít s tím něco dělat. Co budeš dělat, když tvoje dítě onemocní a bude třeba být pár dnů ve špitále? To tam budeš s dítětem i s manželem nebo svojí matkou? Nebo tam necháš dítě samotné, protože se nepřemůžeš? Sml80

    1. na komentář reaguje luneta — #16
    superkarma: 0 04.07.2011, 13:55:24
  18. avatar
    [13] luneta [*]

    když mi brali krev

    superkarma: 0 04.07.2011, 13:37:06
  19. avatar
    [12] luneta [*]

    Rikina — #8 To není o věku,ale o povaze.Semnou musela mamka taky ve 14 ležet v nemocnici,jinak bych tam nešla.Bohužel někteří máme sociální fobii a strach z doktorů.Když jsem byla těhotná,tak na mě musel manžel čekat v čekárně,jak jsem vyváděla.Stím nic neuděláš

    1. na komentář reaguje Altamora — #14
    2. na komentář reaguje evelyn — #20
    3. na komentář reaguje Barbucháč — #25
    4. na komentář reaguje kebulkaevulka — #33
    superkarma: 0 04.07.2011, 13:36:05
  20. [11] DitaB [*]

    souhlasím s tím, že máma i babička měli mít víc trpělivosti.

    Já když jsem si potřebovala něco nutně vyběhat, úřady nebo doktora, nechávala jsem svoje dvě malé děti u babičky na hlídání. Když jsem odjížděli děti vždycky řvali jako by mě měli vidět naposled. Celou dobu, co jsem byla pryč jsem litovala babičku i děti, že je tam určitě vřískot, ale když jsem se vrátila, tak jsem zjistila, že po mámě ani nevzdechli a ještě se mnou nechtěli jít ani domu. Je to opravdu o tom, aby prarodiče měli vymyšlenou nějákou zábavu nebo program a né se vzdát při prvních 5 minutách řevu, to dítě to potom bude zkoušet pokaždé, když se máma bude potřebovat vzdálit. Starší dcera (necelé 4 roky) už s tím problém nemá, musela být u babičky po dobu, kdy jsem byla  s mladším synem v nemocnici, a zvládli to všichni úžasně. Ale jak říkám, bez toho, aniž by se jí babička věnovala, by to nešlo.

    superkarma: 0 04.07.2011, 13:27:19
  21. avatar
    [10] Altamora [*]

    Rikina — #8 Když dítěti neustoupíš hned, tak nedělá hlasité scény, jen třeba pár večerů brečí do polštáře. To se dá vydržet. A když se mu udělá zajímavý program nebo se mu dovolí, aby si samo udělalo zajímavý program, tak ani ty večerní slzičky nejsou. Jenže se s tím musí začít včas, ve čtrnácti už může být pozdě. Některé matky ale hrozně nerady přestřihávají pupeční šňůru. Připadají si tak nějak lepší, když je na nich dítě fyzicky i psychicky závisléSml68

    superkarma: 0 04.07.2011, 12:56:52
  22. avatar
    [9] ToraToraTora [*]

    Rikina — #8 Ona by asi týden neřvala. Podle zkušeností maximálně jeden den a při nějaké programu by rychle zapomněla. Ale odvézt ji, že brečela ještě než rodiče stačili dojet domů je unáhlené a zadělali si tím na problém do budoucna. Co s ní ve čtrnácti? "Neplakej, vždyť do té školy nemusíš, stačí základka a už si osuš ty slzičky."

    1. na komentář reaguje Rikina — #15
    superkarma: 0 04.07.2011, 12:11:00
  23. [8] Rikina [*]

    No já nevím, z pozice hlídací osoby bych taky nebyla odvázaná z toho, že mám týden poslouchat, jak dítě brečí, že chce domů, taky bych ho fofrem vracela.  Sml80 Ať si ho napřed rodiče vychovají, a pak může z domu, rozmazlené uřváně nemůže být žádná radost ani pro učitele na škole v přírodě.  A jestli takhle vyvádí ještě 14letá slečna, tak to je poněkud silná káva. Sml57 

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #9
    2. na komentář reaguje Altamora — #10
    3. na komentář reaguje luneta — #12
    superkarma: 3 04.07.2011, 11:48:46
  24. avatar
    [7] ToraToraTora [*]

    Měli ji nechat vybrečet a ne vyměknout. Ale matka je asi masochistka a tři roky, kdy se od nich nehnula jí zřejmě těšily.

    superkarma: 0 04.07.2011, 11:46:37
  25. [6] Anai [*]

    Na tábory jsem nejezdívala, na školu v přírodě jednou, ale s babičkou, jako pomocnou vychovatelkou, takže jsem poprvé až ve 14 letech byla díky průduškovému astma poslána do dětské ozdravovny. Byla jsem tam zoufalá a nešťastná úplně šíleně, ačkoliv jsem tam měla dvě úžasné kamarádky - a to mé dětství v rodině v té době rozhodně šťastné nebylo... přesto jsem strašně moc chtěla domů, resp. na obligátní prázdniny na chatu s babičkou.

    superkarma: 0 04.07.2011, 11:40:24
  26. avatar
    [5] OlgaMarie [*]

    Paní Věro, chyba byla v babičce. Musí chtít dítě/děti zabavit, když si je chce užít. Předem má mít nachystaný plán pro slušné počasí i pro deštivo. Prarodiče klidně zaúkolujte.Sml30Sml57

    1. na komentář reaguje ovenka — #21
    superkarma: 0 04.07.2011, 09:08:57
  27. avatar
    [4] Altamora [*]

    Dcera na mě byla hodně fixovaná, přesto jsem ji dala k babičce. Jeden den si pobrečela, pak si zvykla. Pak byla po první třídě v táboře. V pátek dostali zoufalý dopis, že se jí tam nelíbí a že pro ni máme přijet. Byla to doba předmobilová, psala ho v pondělí. V sobotu tam volala kamarádka, její dcera napsala podobný dopis. Obě holky byly v pohodě. Když jsem si ji týden na to vyzvedávala, tak její první slova byla: "Příští rok jedu zase." Takže: Neskákejte dětem na stýskání prvního dne. Není to dobré ani pro vás, ani pro dítě.

    Jako dítě jsem byla několikrát v lázních. První den dva  se tam ploužily smutné děti, které chtěly domů. Pak jsme po rodičích ani nevzdechli, nebyl čas. Až před koncem jsme se zase začali těšit domů. Jen jednu holčičku si rodiče odvezli po třech dnech usilovného pláče.

    superkarma: 2 04.07.2011, 09:02:12
  28. avatar
    [3] átéčko [*]

    Já jsem pro to, aby si dítě samo řeklo.

    superkarma: 1 04.07.2011, 08:57:36
  29. [2] funnka [*]

    měly by se posílat od malička,ale já zastávám názor,nedělej druhýmu něco,co se Ti taky nelíbylo.Pamatuju si,když mě v první třídě poslali se sestrou na tábor a já brečela tak dlouho,až mě museli dát kní na pokoj

    superkarma: 0 04.07.2011, 08:20:56
  30. [1] Anime Otaku [*]

    Posílat, rodiče si taky zaslouží klid. Nejlepší je poslat hodně daleko odkud si návrat vybrečet nemůže Sml57

    superkarma: 0 04.07.2011, 07:03:44

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme