Knihu rozhovorů se světoznámým fotografem Robertem Vanem, které s ním vedl David Hrbek, přišla pokřtít řada známých osobností. Kniha se jmenuje Někdy ráj a není příliš o focení, je o Robertově životě. Robert je totiž znám nejen skvělými fotografiemi, ale i otevřeností rozprávět o své sexuální orientaci – je totiž gay a nestydí se za to. Nelze ani opomenout jeho vyprávění o útěku za hranice, o životě v New Yorku, o drogách...

Křtem provázel moderátor Honza Musil. Kniha měla tři kmotry, respektive jednoho kmotra a dvě kmotřičky, Pavla Vítka, Ivu Janžurovou a ředitelku Leica Gallery Prague Janu Bömerovou. Ta popřála knize hodně štěstí a úspěch při prodeji.

Herečka Iva Janžurová o Robertovi řekla, že ji na něm „zaujme jeho laskavé oko. Robert je laskavý člověk s velkou duší.“ Všimli jsme si také, že po oficiálním křtu měla s Robertem ještě krátkou řeč, při které mu dala dárek – hned jsme se jí zeptali, co to bylo? „Já jsem šla z domova a říkala jsem si, že bych měla přinést nějaké květiny. Tak jsem chvíli držela v ruce takovou nádhernou papriku ze svého skleníku, ale byla tak krásná, že jsem se bála, abych ji cestou nerozmačkala. Pak jsem ještě uvažovala nad takovým obrovským rajčetem, ale nakonec jsem mu přinesla tři oříšky pro Popelku.“

Zpěvák Pavel Vítek nám prozradil, že dělí lidi do tří skupin: „Na ty, kteří nestojí za potkání. Na ty, které sice potkáte, ale jen vaším životem projdou a nechybí vám. A konečně na ty, které když potkáte, tak mezi vámi přeskočí přátelství.“ Pavel je rád, že Roberta může řadit do té třetí skupiny.

Autor rozhovorů David Hrbek původně preferoval název Chtěl bych být jako kečup, který vytrhl z Robertovy věty: „Chtěl bych být slavný jako kečup.“ Ale Robert si nakonec prosadil svou a kniha dostala název Někdy ráj. Co nám ještě o spolupráci s Robertem David prozradil?

Jak se vám s Robertem spolupracovalo?
Výborně. Já jsem Roberta trochu znal už předtím, z jednoho rozhovoru, který jsem s ním dělal ve Švandově divadle. Tam na mě způsobil jako velice otevřený člověk. To byl jeden z důvodů, proč jsem mu nabídl spolupráci na knize. Díky té otevřenosti jsem nemusel bojovat s tím, aby na sebe Robert cokoli prozradil. Byl jsem spokojený a spolupráce se mi moc líbila.

Přesto, je něco, co na sebe Robert nechtěl prozradit?
Musím říct, že jsme se v podstatě dotkli úplně všeho. Když jsem se Roberta na začátku zeptal, jestli má nějaká tabu, o kterých nechce mluvit, tak řekl, že nemá. A opravdu jsem se mohl zeptat úplně na cokoli. Samozřejmě bylo při rozhovoru několik míst, kdy jsem poznal, že to je téma, o kterém Robert moc rád nemluví, nebo ho v sobě ještě nemá uzavřené, ale přesto mluvil vždycky docela otevřeně, nebo mi to aspoň tak přišlo.

Je něco, na co byste se Roberta zeptat nechtěl?
Kdybych to měl říct s nadsázkou, tak se na konci Roberta ptám, jestli je něco, co mi ještě neřekl, a on odpovídá: „Akorát jsem ti neřekl, jak souložím.“ A já jsem mu řekl: „Na to bych se tě ani neptal.“
Za sebe mám pocit uzavřenosti a úplnosti, ale je možné, že tam recenzenti najdou nějakou skulinu, nebo čtenáře napadnou otázky, které jsem nepoložil. To se samozřejmě stát může.

Ovlivnil vás osobně nějak rozhovor s Robertem?
To nemohu takhle snadno říct. Já jsem věděl, s kým budu ten rozhovor dělat. Věděl jsem, jak se Robert chová, jak mluví... Překvapily mě některé momenty, když jsme se dotkli osobních témat, třeba smrti nebo vztahů. Ale že bych byl nějak ovlivněný...? Spíš jsem si prohloubil přesvědčení, že Robert je člověk, se kterým stojí za to strávit nějakou chvíli.

Co chystáte dál?
Mám několik let rozpracovanou knihu s novinářem Karlem Hvížďalou, tak doufám, že ji příští rok dokončíme.

A samozřejmě jsme se zeptali i Robert Vana na jeho pocity z knihy... „Pocity jsou takové smíšené. Chci jít na cigaretu a už dvě hodiny nemohu,“ řekl nám, „ale mám radost, že se křest povedl a že přišlo hodně lidí. Tak doufám, že se bude knížka prodávat.“

Co nám řekl Robert o obsahu knihy? „Je tam všechno, co by lidi mohlo zajímat. Hodně se bavíme o sexu, o rock´n´rollu, o drogách, o útěku, o kariéře, o tradicích. Myslím, že je to zajímavé čtení.“

Dlužno ještě dodat, že knihu vydalo Nakladatelství XYZ, se kterým jsme se také dohodli na následující soutěži...

Robert Vano se soutěžní knihou.SOUTĚŽ!
Vyhrajte knihu Někdy ráj
Křtěný originál, který držel v ruce Robert Vano, jen na našem magazínu!

Podařilo se nám získat šampaňským křtěný výtisk (viz foto – Robert Vano oklepává víno z knihy) a do něj podpisy Roberta Vana a Davida Hrbka, na zadní straně pak přání kmotra Pavla Vítka a kmotry Jany Bömerové. Tento exkluzivní výtisk může být váš, pokud se stanete 1174. diskutující pod tímto článkem.

A abyste vy ostatní nepřišly zkrátka, máme pro vás ještě dva výtisky knihy Někdy ráj. Jednu získá ta z vás, jejíž příspěvek bude v této diskuzi přesně 500., a druhou ta, která bude mít v této diskuzi příspěvek s číslem 1412.

Hodně štěstí!


VYHLÁŠENÍ!

Bojovaly jste bouřlivě, ale vítězky jsou jen tři...
Hlavní cenu (pokřtěnou knihu) získává:

žynýsek

Další dvě úspěšné soutěžící, které získávají knihu Někdy ráj, jsou:

atej a Tish

GRATULUJEME!!! Výhru očekávejte poštou.

Související odkazy:
Robert Vano: Jsem gay, a co má být?

Někdy Ráj: Robert Vano se zpovídá
VIP rozhovory

Znáte nějakého gaye nebo lesbičku? Myslíte si, že to mají takto orientovaní lidé v dnešní společnosti těžší?

Reklama