„Tak jsem spěchala, že jsem tady bez spoďárů.“

„Tak jsem spěchala, že jsem tady bez spoďárů.“

vlítla plná vzrušení do restauračky čtvrté cenové skupiny čtenářka s nickem Mandzarik a vyhrkla tuto větu, která byla určena jejímu „milci“. Jenomže to, chudák, netušila, že se stane středem pozornosti ostatních chlípných pivařů, kteří si svými prackami ověřovali důkaz

Na policejní stanici jsem se dostala jedenkrát v záležitosti tak banální jako nahlášení krádeže kola. Na přípravu „oslnění“ uniformovaného sboru jsem měla prostoru dost, leč odvahy poskrovnu. Ostatně sepsání protokolu probíhalo za typizovaným stolem, kde bych mohla v sukni sedět s koleny široko od sebe, aniž by kdokoliv pocítil potřebu hledat upadlou tužku.

 Vybavena spodním prádlem, ztělesněním nevinnosti a psím pohledem docílila jsem sepsání protokolu přesně ve znění vyhovujícímu poskytnutí pojistného plnění.  Ostatně nohu přes nohu před příslušníky si může dovolit přehazovat suverénní bytost obviněná z vraždy. Tato zbraň není přiměřena hlášení škody za pět tisíc korun českých. Za ty jsem posléze odjela autobusem do Chorvatska.

Nastanou však chvíle, kdy není na přípravy čas. Vzkaz od bývalého milce – přijeď k Tomášovi, rozumějte osvěžovnu čtvrté cenové, nesnesl odklad, hormony, feromony, touha, vzrušení přehlušily etiketu. Proběhla jsem sprchou, natáhla legíny a triko a plna lásky zahlásila při příchodu „tak jsem spěchala, že jsem tady bez spoďárů.“ Nebyla to moudrá věta. Od plného stolu se zvedlo víc chlupatých rukou než při rundě zdarma, aby prověřily pravdivost tvrzení. „Ona je fakt naostro“, ozývalo se překvapené mručení. Milec se pobaveně smál a já sevřela kolena silou Herkula. Od té doby spěchám pomaleji.

Dnes jsou mé návštěvy kohokoliv a kdekoliv podstatně cudnější. Prádlo volím tak, aby zpevnilo nepevné boky, vymodelovalo ploché břicho a ňadra dmoucí. Ano, dnes je již třeba klamat. Přesto – občas si cestou z koupaliště s volnou delší sukni dopřeji splývání s přírodou bez prádla i chlapských těl. Léto ještě nekončí. Slibuji sama sobě, že ještě jednou letos zajedu v podvečer k vodě a vrátím se s větrem nejen nad koleny. Prosím, nezaměnit s větry. To by bylo jiné téma a přeji si končit poeticky.

Krásné dny vám přeje Mandzarik 

Milá Manzadrik, díky za skvělou historku na dnešní téma

Text nebyl redakčně upraven