Reklama

Minulý týden jsem vás pozvala do staropražské Zlaté uličky. Bylo by škoda vynechat i přilehlou Daliborku, pevnostní věž, nacházející se na východním konci uličky. Daliborka dříve sloužila jako vězení, ze kterého bylo slyšet i libý zvuk houslí.

Daliborka byla postavena v roce 1496 za vlády Vladislava Jagellonského, jako součást opevnění hradního komplexu.

pohled

V roce 1781 věž vyhořela a následující rok byla v důsledku poškození požárem snížena o jedno patro a začala sloužit jako vězení. Od roku 1883 byla zpřístupněna veřejnosti.

Jméno Daliborka dostala věž po svém prvním vězni Daliborovi z Kozojed.
Legenda praví, že se Dalibor naučil ve své cele hrát na housle. Jeho hudba prý byla slyšet po celém Hradě a všem tak připomínala, že byl uvězněn neprávem. Tento příběh využil český skladatel Bedřich Smetana i ve své opeře Dalibor.

daliborProč neprávem?
Roku 1496 vypuklo na Litoměřicku nevolnické povstání, během kterého ozbrojení poddaní dobyli tvrz svého pána Adama Ploskovského z Drahonic. Pod pohrůžkou zabití ho násilně přinutili, aby je ze svého poddanství propustil. Tito povstalci se poté usídlili na panství Dalibora z Kozojed. Tím, že jim Dalibor poskytl útočiště, se podle rozhodnutí soudu dopustil velmi těžkého zločinu, byl uvržen do vězení ve věži a odsouzen k trestu smrti stětím hlavy. Samotný rozsudek byl posléze vykonán přímo na dvoře před Daliborkou.

Součástí vězení byla také hladomorna pro těžké provinilce, nacházející se v přízemní části. Dalším ze známých vězňů Daliborky byl například také mecenáš umění hrabě František Antonín Sporck, který se mimo jiné zasloužil o to, že byla do Čech zavedena hra na lesní roh.

My dnes do útrob Daliborky nahlédneme také. Naštěstí pouze jen jako návštěvníci.

použitý zdroj: www.praguecityline.cz
foto: A.Stušková

Příště: Katedrála svatého Víta

Přečtěte si také: