Cestování

Tajemství třinácté komnaty IV - hajzlíci a prevíti čeští

V minulém povídání jsme přičichly k tajemství Orientu a zabrousily jsme do evropského středověku. Dnes si povíme něco málo o vývoji námi sledované problematiky v zemích českých. Jejich obyvatelé, ať už Keltové, budující opevněná oppida, nebo Germáni či Slované, se pravděpodobně dlouho drželi staré dobré tradice návštěv hnoje. Toho bylo ostatně všude dost. „Vyrostlo na mém hnoji,“ říkalo se o dobytčeti, jehož odchovem se chtěl sedlák pochlubit. Hnůj, nebo též hezky česky mrva, sloužil pro vyprazdňování se jak lidu prostého, tak osob vznešených. Chodili na něj pravděpodobně i Cyril s Metodějem či mocný kníže Svatopluk a jeho synové. Jak čas běžel, objevovaly se občasné tendence „ono místečko“ na hnoji zastřešit, třeba protaženou římsou či okapem, aby si jedinec mohl ulevit pod střechou.

Soutěžní otázka 7. – Který den je celosvětovým dnem AIDS? (datum)

Pevít a hajzl
Patrně nejstarším českým kamenným hradem je západní stráž Království českého - Přimda. Je připomínána už roku 1124 a zachoval se na ní zřejmě nejstarší kamenný záchod v Čechách s vlastní žumpou. Hradní záchody se ovšem, stejně jako v celé Evropě, brzy usadily na krakorcích ve výklencích nad hradbami. Nazývaly se prevéty či privety, lidově ovšem také prevíty, z čehož později vzniklo ono milé označení  některých jedinců. Ostatně i oblíbené české hajzl či hajzlík pochází ze středověku - z mazlivého německého Häuschen, tedy domeček či chýše, které obvykle označovalo jistou stavbičku na hnoji. Latiníci pak mluvili o tajném pokoji - loca secreta.

Řeka splašků
Sdružování obyvatelstva do městeček a měst s sebou neslo závažný problém - „Kam s ním?“ - tedy kam s hnojem. Zatímco vesnická produkce mohla plynule pokračovat na pole a stát se tak základem další úrody, ve městech, i když měla zpočátku také zemědělský charakter, se hnůj hromadil. A to samozřejmě ne jen ten lidský. Po ulicích až do časů Václava IV. pobíhala prasata, měšťané chovali na dvorcích slepice, ale leckdy i hovězí dobytek a nechyběli samozřejmě koně. A tak se tento odpad odvážel na zatím nezastavěná prostranství kolem hradeb, na volné parcely, ale i prostě na ulici. Obvykle se pak čekalo na déšť, který měl všechny odpadky odplavit do příkopů nebo do řeky. Na Menším Městě Pražském pluly odpadky od Pohořelce Ostruhovou ulicí a Tržištěm až na Maltézské náměstí, na jehož konci zůstávaly trčet, vytvářely smrduté bažiny a kaliště a prosakovaly do spodních vod, čímž přispívaly k řadě epidemií.

Usraná ulička
Středověká města byla ve hnoji doslova utopená. Vlhké středoevropské klima málokdy umožnilo, aby odpad smíšený s bahnem proschnul a mohl být smeten a vyvezen na pole či zakopán. Povětšinu roku balancovali měšťané po úzkých chodníčcích, vedoucích po stranách ulic, lemovaných strouhami plnými oné už zmiňované mrvy. A stačilo, aby trochu zapršelo, a i vozovka se měnila ve smradlavé kaliště. V občasných kupkách a kupách hnoje nalézali útočiště tuláci a žebráci, kteří se v nich ukrývali před zimou, a leckteré ulice, jako například jedna Plzeňská, obdržely názvy jako Usraná, či ironicky míněná označení Růžová či Fialková.

Po vzoru šlechty
Snaha dostat alespoň zplodiny lidského organismu za hradby a inspirace hradní architekturou vedla k tomu, že se i na městských hradbách objevily řady prevítů, z nichž putovala nevábná břečka do příkopů a za silného větru zpět na hradby. Ostatně nikoliv podle dílen alchymistů, ale podle zlatavého zabarvení nedaleké hradební zdi byla prý pojmenována i slavná Zlatá ulička. Alespoň někteří měšťané tedy opustili tradiční hnojiště a jali se ulevovat si kultivovaněji - naneštěstí ne vždy ke svému prospěchu. Neustálé vysedávání na kamenné desce s otvorem, z pod níž značně protahovalo, prý vedlo k řadě nemocí z nachlazení spodní poloviny trupu.

Proč se král Václav „posral"?
Tajná místnost byla ovšem nejen místem úlevy, ale jak už je tomu v dějinách nejen českých zvykem, i úkladů a vražd. Prvním známým šlechticem, který na tuto skutečnost doplatil, byl nebohý kníže Jaromír. Jeho sokům, Břetislavovi I a Oldřichovi, nestačilo, že byl oslepen a vykastrován. Jak praví Chronica Boemorum: „A po nemnohých dnech Kochan poslal svého kata, a když onen slepec, sedě na záchodě v hodinu noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních. A tak spravedlivý muž, kníže Jaromír, zemřel jako mučedník Boží roku od narození Páně 1038, dne 4. listopadu.“ Podobný nemilý úděl potkal i posledního Přemyslovce, mladičkého Václava III., ačkoliv ten byl zřejmě spíše proboden dýkou, když do tajné místnosti vstupoval. Možná, že to byla vzpomínka na jejich neblahý osud, která vedla syna Otce vlasti, Václava IV., k tomu, aby se, dle slov kronikáře, při křtu „posral v křtitelnici“ a posléze zopakoval tento akt při své korunovaci, když mu byly dva roky.

V tomto díle našeho povídání jsme nakonec zůstaly v lesích, na stráních, na hradech a ve městech českých a moravských, cizině daleké i té bližší se proto budeme věnovat v příštím pokračování.

S využitím knihy Radomila Šolce - Kam i císař pán chodil pěšky.

Byla jste někdy na hnoji? Či jinde mimo „civilizaci“? Těšila jste se, až usednete na pohodlný splachovací záchod? Dovedete si představit, jaký odér se linul nad středověkými městy? Viděla jste prevít na vlastní oči? Kde?

   
30.11.2006 - Doma - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [21] Wewerka [*]

    pekne

    superkarma: 0 23.07.2009, 16:43:58
  2. avatar
    [20] Severacka [*]

    Naa jednu úžasnou kadibudku si vzpomínám, když jsme jezdili na boudu kousek od Svoru, tak tam byla u chajdy kadibudka s nádherným výhledem do překrásného údolí. Nikomu se z ní nechtělo Sml39 Sml30Sml30Sml30

    superkarma: 0 11.05.2009, 23:45:53
  3. [19] DraMaH [*]

    superkarma: 0 16.12.2006, 12:04:19
  4. avatar
    [18] medoch1 [*]

    superkarma: 0 14.12.2006, 23:59:37
  5. avatar
    [17] _zelvicka_ [*]

    kadibudka se mi líbí akorát tak ve filmu

    superkarma: 0 03.12.2006, 10:58:25
  6. [16] Satnislava [*]

    Nedávno jsem na chalupě kadibudku zbořila.

    superkarma: 0 03.12.2006, 10:04:37
  7. [14] FAXÍK [*]

    chodím na záchod,nebo do přírody

    superkarma: 0 02.12.2006, 10:01:30
  8. avatar
    [13] Rybulka [*]

    Nyotaimori: No b

    superkarma: 0 01.12.2006, 17:34:22
  9. avatar
    [12] 801926027 [*]

    Ano, byla.
    No tak to každopádně, že jsem se těšila na "svůj" záchod.
    Raději si to nechci představovat.
    Ne.

    superkarma: 0 01.12.2006, 17:11:11
  10. avatar
    [11] Ťapina [*]

    Rybulka: Když jsem byla malá, tak nejhorší po návratu do civilizace bylo zvyknout si znovu na to, že se musí splachovat

    superkarma: 0 30.11.2006, 16:06:06
  11. avatar
    [9] Kelly [*]

    Zajímavé čtení
    gerda: ano, třeba kyselinou ... ... brrr

    Na hnoji? Myslíte tím "kadibudku"? Tak tu měla moje, dnes již zemřelá, prateta. I v zimě v ní bylo snesitelně teplo, člověk měl výhled na dvůr a navíc nebyl sám. Ta přehršel různých druhů pavouků, co jsem tam viděla

    Mám dojem, že prevít je na Helfštýně

    superkarma: 0 30.11.2006, 15:05:14
  12. avatar
    [8] Rybulka [*]

    Mám dojem, že jste nějaký zhýčkaný Mimo "civilizaci" jsem poměrně často, ať na čundrech v přirodě nebo na horskejch chalupách se suchejma záchodama, a nijak to moc neprožívám. Mnohem horší jsou nechutné splachovací záchody v některých podnicích apod., kde si lidé po použití nezkontrolují, zda zanechávají záchod čistý

    superkarma: 0 30.11.2006, 12:28:44
  13. [7] gentiana [*]

    Suchý záchod u bybičky taky znám - a rotože to byla klasická prkenná kadibudka, docela tam protahovalo a smrad tedy zas až tak závratný nebyl. Nadto byla bybička pokroková, kromě papíru kadibudka obsahovala i kyblíček vápna a lopatku na zasypání trusu.....

    superkarma: 0 30.11.2006, 09:31:03
  14. avatar
    [6] Beruška1 [*]

    Moje babička, co bydlela na vesnici, měla suché WC, hrůza, chodila jsem tam jen v největší nutnosti. Naštěstí jsem u ní nebyla často.

    superkarma: 0 30.11.2006, 08:59:44
  15. avatar
    [5] cmelda [*]

    ano, u babicky se chodilo na hnuj nebo "suche" wc plne pavouku
    ano, tesila
    dovedu velmi
    ne

    superkarma: 0 30.11.2006, 08:47:18
  16. avatar
    [4] kareta [*]

    Prababička měla hnůj a latrinu, chodila jsem tam ráda, protože dřevěné prkénko nestudilo jako doma to plastové. Nějaký dráždivý odér se nepamatuji, asi to nebylo nijak hrozné- btw, prababička umřela, když mi bylo 21 let
    Na cestách jsem viděla hodně prevítů. Ode dneška to budu používat, zní to kultivovaněji než hajzl

    superkarma: 0 30.11.2006, 07:27:42
  17. avatar
    [3] gerda [*]

    1Mona: tehdy se s nikým dlouho nepárali. Stačilo krátce bodnout. Doba byla zlá. Dnes se likviduje elegantněji...

    superkarma: 0 30.11.2006, 07:05:19
  18. [2] 1Mona [*]

    Ano,o panovníkovi probodenému řitním otvorem jsem četla.Nebylo mi z toho zrovna do smíchu.Když si to člověk představí, moc se mu nechce číst dál.

    superkarma: 0 30.11.2006, 00:37:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme