Reklama

Dívaly jste se někdy nahoru na oblohu? Asi ano. Je nekonečná. Stejně tak se ale můžeme podívat i dolů do podmořských hlubin. Jsou také nekonečné, záhadné... a objevují se v nich blikající světélka.

Temné mořské hlubiny

Zakládáme vesmírné observatoře, téměř dennodenně prozkoumáváme zemský povrch a co mořské hlubiny? Co o nich víme? Jsou stejně záhadné jako vesmír. A stále neprobádané.

Je málo odvážlivců, kteří se rozhodnou potopit se do temných hlubin moří a oceánů, kde je neprostá tma. Anebo není?
V odborných publikacích se dočteme, že i v těch nejtemnějších hlubinách cosi tajemně poblikává. Co to je?

Světlo v hlubinách

hlubina

Světlo v hlubinách není ani dílem duší mrtvých námořníků a už vůbec ne nějakých mimozemských civilizací vystupujících zezdola. Světlo v hlubinách je způsobeno bioluminiscencí, tedy světélkováním živočichů, žijících hluboko pod hladinou. Pro představu, jsou to takové podmořské - naše světlušky.

Základem světélkování je chemicky složitý proces. Látka nazývaná luciferin reaguje za účasti enzymu luciferázy s kyslíkem. Během tohoto procesu se 96 % energie uvolní jako viditelné světlo. (Energie obyčejné rozsvícené žárovky je z více než 90 % )

Je potřeba zmínit také úlohu bakterií, které jsou v řadě případů světélkujících mořských živočichů skrytým doplňkem této zářící atmosféry. Bakterie svítí většinou nepřetržitě a jejich kolonie jsou ukryty v nejrůznějších kožních řasách. Pokud živočich potřebuje světlo „zhasnout“, přeruší tok světla tak, že kožní řasou překryje místo, kde je bakteriální kolonie usídlená. Tímto primitivním způsobem dokážou například některé ryby „blikat“ podle potřeby.

Některým druhům živočichů slouží světelná signalizace k lákání potravy, jiným k druhově specifické pohlavní komunikaci. Dokonce se předpokládá, že jednotlivým „rozsvěcováním“ se udržují hejna světélkujících ryb pohromadě. A v neposlední řadě jde i o jeden ze specifických obranných mechanismů, kdy napadená ryba „zhasne“ a zmizí v temnotách.

hlubina

K vidění tohoto „podmořského světla“ je však nutné mít přizpůsobenou stavbu očí, která není identická s okem savců. Člověk proto pouhým okem není schopen toto světlo zaregistrovat.
To ale neznamená, že hlubiny moří a oceánů jsou „podmořskou pouští“ bez světla a bez života. Naopak!

použitý zdroj: M. Anděra, Výprava za podmořským světem, Knižní klub, 2008

Čtěte také: