couple

Stav zamilovanosti je jedním z nejkrásnějších pocitů, kterými člověk prochází. Když ale zamilovanost opadne a vy se rozhodnete vztah neukončit a zkusit, brát ho trochu víc vážně, jistě budete i řešit problém, co všechno partnerovi říkat a co si nechat raději pro sebe. Můžeme to nazvat třeba „otevřenost vztahu“. Do jaké míry je dobrá? Jak moc otevření k sobě máte být?

Každý jsme v tomhle asi trochu jiní, ale myslím si, že právě otevřenost je jedním ze základních stavebních kamenů vztahu. Bohužel se může stát i kamenem úrazu. Když se člověk dívá na šťastný pár důchodců, okamžitě ho napadne, jak je možné, že to spolu vydrželi tak dlouho? Jak se k sobě asi chovali? Říkali si všechno? Zatajovali?

Existuje jedna univerzální rada. Jak mi řekla nedávno známá psycholožka: Každý jsme jedinečná osobnost a každé soužití je jiné. Vždy je důležité,přemýšlet nad tím, jak by na daný problém partner reagoval a co by skutečně chtěl.

Někdy nevíme, co chceme

Naneštěstí (nebo možná naštěstí) se člověk mění. Ustrnout v jediném okamžiku může být fatální. Velkým problémem je i to, co říkáme. Zrovna nedávno jsem sám narazil na problém, který jsem nevyřešil úplně nejlépe. Manželka chtěla znát nějaká fakta, ale ve výsledku je vlastně ani znát nechtěla a ublížilo jí to. Kde je tedy míra?

Kdybych v tu chvíli přemýšlel a znal výše zmíněnou poučku, jistě bych celou záležitost řešil jinak. U nás to naštěstí nevedlo k žádným velkým problémům, šlo o plánování dovolené, tedy nic bytostně důležitého, co by se nedalo změnit. Ale dovedu si docela dobře představit situaci, ve které by přílišná otevřenost mohla mít na vztah neopravitelné následky.

Jak to máte vy?

Docela by mě zajímalo, jak otevřený je váš vztah, milé čtenářky. Tedy samozřejmě, pokud vážný vztah máte. V zásadě si dovedu představit tři základní modely...

  • Maximálně otevřený - říkáme si prakticky všechno
  • Relativně otevřený - jsou věci, které si říkáme, ale stanovili jsme si hranice našich „tajemství“
  • Zcela neotevřený - neříkáme si nic z toho, co se nás bytostně dotýká, jsou to soukromé věci každého z nás

Každý z těchto tří modelů má svá úskalí. Při prvním z nich hrozí velké nebezpečí, že partnerovi nechtíc ublížíte. Druhý model naráží na míru otevřenosti a chápání stanovených hranic, které může být u partnerů odlišné a může se měnit v čase. Poslední model sice může někomu vyhovovat, ale riskujete v něm, že jednoho dne prostě nahromaděné emoce přetečou a dojde k výbuchu.

lupa

Reklama