Reklama

Haló, haló, haló, proč je (divadelních) švadlen málo! A krejčových jakbysmet. Jaký je mezi nimi rozdíl? Proč je mezi nimi rivalita? Proč toto krásné řemeslo „vymírá“? Odpovědi na tyto otázky najdete v následujícím článku.

Bez šikovných švadlen a krejčových by každý kostýmní návrh zůstal jen obrázkem. Teprve v krejčovské dílně mu vdechnou život. Přesto zůstává toto krásné a těžké řemeslo nedoceněné. Nejen co se financí, ale i prestiže týče. Za jejich prací zůstává jen skromná větička na konci programu: Kostýmy vyrobily dílny toho a toho divadla. A někdy ani to ne.

Přitom je to profese opravdu náročná. Nejen fyzicky, ale i psychicky.

Někdy jim opravdu nezávidím, podle čeho musí šít. Většina výtvarníků už vůbec nekreslí. Buď to neumí, nebo považuje za zbytečné. Jednodušší je zkopírovat z internetu nebo vystřihnout z časopisů modely haute couture a vytvořit koláž. A vy si poraďte. Taková je poslední dobou realita.

Já už patřím mezi exoty, ale jsem tomu ráda. Už jenom kvůli těm „švadlenkám“, které nakreslený návrh nejen potěší, ale snáze ho i „přečtou“.

blonda

Návrh kostýmu Blondy do opery Únos ze Seraillu

Proto si troufnu říct, že mě mají rády. Záměrně píšu rády, protože krejčího už v divadelních dílnách skoro nepotkáte. Stará generace mistrů odešla a nová se nehrne. Kdo by si za pár korun hrbil hřbet a kazil oči? Proto se tohle povolání stává ryze ženskou záležitostí.

Divadelní krejčovina se už nikde ani nevyučuje. Náročné střihy dobových kostýmů si musí střihačky vyhledat, odvodit, nebo vymyslet samy. A to vyžaduje nejen kus umu, prostorové představivosti, ale i zkušenosti. A když toho všeho dosáhnou, odchází do důchodu.

unos

Návrh kostýmu Pedrila do opery Únos ze Seraillu

Nové švadleny a krejčové se „rekrutují“ ze „zakázek“ a musí se všemu učit úplně od začátku, což vydrží jen ty nejotrlejší. Proto je švadlen a hlavně krejčových stále nedostatek.

Oslím můstkem jsem se dostala k rozdílu mezi švadlenou a krejčovou. Když krejčové řeknete švadlena, tak ji nejspíš urazíte, protože práce krejčové tzv. pánské je něco víc. Ušít oblek, nebo dokonce frak, je přece mnohem náročnější, než ušít šaty! Pánský kostým moc neošidíte a vyžaduje mnohem preciznější práci, zatímco dámský se dá „vylepšit“ zdobením.

V divadle se tenhle rozdíl ještě vyhrocuje tím, že většina her má převážně mužské obsazení, takže pánská krejčovna „cedí“ krev a dámská si „jen hraje“. Je jen málo her, kde převažují ženské role.

Pánská a dámská krejčovna jsou dvě samostatné jednotky, které spolu moc „nepečou“. V některých divadlech dokonce vedou jakousi tichou válku, ale já je mám ráda obě stejně a žádné z nich nestraním. A kdybych měla přece jen některou radši, určitě to neprozradím a hlavně: Na jevišti se to nesmí nikdy projevit.

Divadelní krejčovna je svět sám pro sebe a vydal by na celou knihu, ale snad jsem vám ho tímto článkem alespoň trochu přiblížila.