Český vydavatel zvolil pro knihu název Letec, zřejmě aby se kniha svezla s reklamní kampaní už zmíněného filmu, originální anglický název zní Howard Hughes: The secret life .

Hughes nebyl žádné zázračné dítě, své bohatství prostě a jednoduše zdědil. Jeho otec Howard Robard Hughes vymyslel a zdokonalil ropný vrták. To byl prapočátek jejich obrovitého rodinného majetku.

V několika prvních kapitolách se seznámíte s osobnostmi, které formovaly malého Howarda – jeho čistotou posedlá matka Allene, bisexuální strýc Rupert a dědeček Felix Hughes. Tenhle úvod alespoň částečně naznačuje příčiny pozdějšího Hughesova podivínského chování.

Dospělý Howard Hughes měl asi tři hlavní centra zájmu – film, létání, milence a milenky obou pohlaví. Díky svému majetku a vlivu si víceméně byl schopen zajistit náklonnost jakékoli mladé herečky či herce, po kterém zatoužil.

Jeho přístup k lidem – jak naznačuje kniha – se ze všeho nejvíc podobal nákupu nového vozu – vidím, chci, koupím a až mě to časem omrzí, pořídím si nový vůz. Nebo vlastně jich mohu mít i několik najednou…

Hughes si často vybíral začínající herečky ze svých filmových studií. Nutil režiséry, aby s dívkami točili erotické scény a ty si potom nechával promítat ve svém soukromém kině. Jeden z nejdelších a asi možná i nejhezčích vztahů měl s Katharine Hepburnovou. S tou ho spojovala i společná vášeň pro golf a létání.

Galerie všech jeho milenek a milenců by ale zabrala několik stránek - Clark Gable, Jean Harlowová, Bette Davisová, mnoho let také neúspěšně usiloval o Avu Gardnerovou. V Hughesově produkci se točily většinou nesmírně drahé ale divácky neúspěšné propadáky.

Do dějin kinematografie se asi nejvýrazněji zapsal snímkem Pekelní andělé. Ten sice zrovna nevyniká dějem, nicméně válečné letecké scény jsou strhující a dodnes při nich mrazí v zádech. Při natáčení zahynuli čtyři piloti a sám Hughes – jinak vynikající pilot - svou havárii jen tak tak přežil.

Film se odehrává za první světové války, Hughes pro účely natáčení nakoupil několik desítek originálních válečných letadel. Ta neváhal po skončení prací zničit, aby už nikdo jiný nemohl podobné scény realizovat.

Vzhledem k tomu, že disponoval neskutečným majetkem, mohl si dovolit i takové výstřednosti jako čekat několik měsíců, než se na obloze vytvoří oblaka, jaká si představoval. Popsané chování Hughese charakterizovalo i v dalších oblastech jeho podnikání i soukromí. Pokud ho něco zaujalo a měl cíl, byl schopen investovat obrovské peníze, čas, týrat své zaměstnance doslova do posledního dechu, jen aby dosáhl svého.

Tohle nadšení a zápal pro věc spojené s pohledným zevnějškem a nesmělostí mu získávalo ve své době nemalý obdiv veřejnosti. Jako schopný manipulátor toho samozřejmě využíval ve svůj prospěch.

Ani miliardový majetek Howarda Hughese neuchránil před bezútěšnou izolací na sklonku jeho života. Podle dochovaných svědectví trávil čas v zamčeném pokoji se zataženými závěsy, odmítal se mýt, stříhat si nehty a vlasy, chodil zcela nahý nebo jen v županu. Bál se lékařů, takže po pár letech takové existence vypadal spíš jako bezdomovec než jako jeden z nejbohatších lidí světa.

Ale téměř do poslední chvíle zvládal řídit své impérium Na rozdíl od filmu Letec Charles Higham rozhodně nepostavil Hughese na piedestal a zdaleka nezdůrazňuje jen jeho kladné rysy. Ostatně jeho záměrem bylo napsat pokud možno objektivní studii, nikoli zajistit plné kinosály pomocí tváře Leonarda di Capria coby představitele hlavní role. Nicméně při čtení se před vámi otevírá plasticky zachycený Hughesův příběh se všemi jeho stíny, aférami a šílenstvím…  

Reklama