Bulvár

Tahala šéfa z hospody

 

Před lety jsem pracovala jako sekretářka v jednom státním podniku. Na šéfa jsem si nemohla stěžovat. Byl milý, korektní, pracovitý a chápavý. Pak odešel jinam a místo něj přišel nový vedoucí.

Byl taky milý, nebuzeroval, neprudil, ale měl jednu velkou vadu -strašně rád se napil. Kolikrát měl pěkně naváto už dopoledne. Uměl to ale dobře maskovat a málokdo to na něm poznal.

Zato já jsem si užila! Těch několik měsíců, než byl vyhozen, pro mě bylo fakt peklo. Ne, že by na mě byl nějak zlej, to on nebyl. Ale byl strašně nespolehlivý. Měl třeba domluvenou schůzku na druhou hodinu. Ve dvanáct šel na oběd a ve dvě ještě nebyl v kanceláři. Přišel klient a já jsem byla nešťastná, protože jsem vůbec netušila, kde šéf je a jestli se vůbec vrátí. Tak jsem klientovi uvařila kafe, blekotala něco o neodkladné poradě, na kterou šéf musel, a vystřelila do terénu ho shánět. Časem jsem zjistila, že z oběda velmi často chodí do jedné blízké hospůdky, kde pěkně nasává. Kolikrát mi i řekl, ať si něco vymyslím, že na toho klienta nemá zrovna náladu.

Řeknu vám, bylo mi tak strašně trapně – za něj. Lhala jsem klientům, jak když tiskne, abych alespoň trochu zachránila čest podniku, ale příjemný mi to nebylo. Když pak tohohle dárečka vyhodili, moc se mi ulevilo.

 

Danda

 

Milá Dando, tak tohle je teda síla... díky za Tvůj příspěvek.

   
03.05.2005 - Společnost - autor: Čtenářský příběh

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme