Bulvár

Tábor plný úrazů

Ani já jsem nemohla při dnešním tématu nevzpomenout svých zážitků z dětských letních táborů V podstatě na každém se událo něco, co mi utkvělo v paměti dodnes, ale o jednu příhodu se s Vámi ráda podělím:

Jako na každém letním táboře byla i na tom našem pořádána celotáborová hra, která zahrnovala i noční bojovku. Jelikož jsem nepatřila rozhodně k těm nejodvážnějším a moje kamarádka nebyla o nic lepší, vypravily jsme se na tuto akci spolu. Ze začátku to celkem šlo, takže jsme si libovaly, že už to budeme mít brzy za sebou. Ale bylo hůř… Další etapa cesty vedla přes les, v tu dobu už bylo nějak před půlnocí, cestu osvětlovaly pouze svíčky v zavařovacích lahvích. Tak jsme už ani nedutaly strachy, a držely se pevně za ruce. Za chvíli se ještě k tomu zvedl obrovský vítr, v lese to podivně praskalo, pak začalo i pršet, tak jsme na nic nečekaly a rozběhly se tryskovou rychlostí. No jo, jenže les je les, a ne běžecká dráha, takže jakmile se nám v cestě objevil nějaký příkop, my ho logicky přehlídly a skutálely se tam obě po hlavě. Nebylo by to tak hrozný, kdybych se strachy ty svojí ubohý kamarádky nezapomněla pustit. Jenže opak byl pravdou, takže když jsme se snažily vydrápat nahoru, kamarádka se rozbrečela, že jí strašně bolí ruka, že ji má asi zlomenou… a měla.

Do tábora jsme se už nějak doplazily, Zdenku vezli do nemocnice, přijela se sádrou až k rameni. Řeknete si jistě: nic neobvyklého, to se stává, jenže… Tahleta moje kamarádka Zdenka měla na tomto táboře ještě dva mladší brášky, Honzu a Pepíka. A Ti nechtěli za ségrou nijak zaostávat, nebo co, prostě to dopadlo tak, že Hozna se při sekání dřeva seknul omylem do nártu – dostal sádru na nohu až ke koleni – a Pepík schytal nějakým zbloudilým kamenem přímo doprostřed čela – v nemocnici mu to moc pěkně zavázali.

Když jsme se autobusem vraceli z tábora do Prahy, poslali vedoucí jako první zraněné, v tomto případě všechny tři sourozence. Reakce rodičů, kteří sledovali, jak se z autobusu souká další a další obvázané dítě byli různé… od hlášek, jestli takhle vypadáme všichni, tak to ať radší nevystupujeme, nebo že nás chtějí vrátít v takém stavu, jak jsme odjížděli, až po prohlášení samotné maminky oněch postižených sourozenců. Ta třímala na rukou svojí nejmladší holčičku a šťastně prohlásila: Ještě že Tebe jsem tam nepustila!

Tak to je taková podařená historie, s kterou jsem se s Vámi, milé ženy-in, chtěla při dnešním pošmourném počasí podělit.

Mějte krásny den.

Vladunka


I Vám přejeme pěkný den a děkujeme za zajímavé počtení :)

Ono staré pravidlo, že neštěstí nechodí nikdy samo, se potvrzuje asi na většině táborů. Na jednom "koňském" - tedy spojeném s pobytem u koníků a vyjížďkami, si na nás také smůla zasedla. Začalo to tím, že nám kdosi pravidelně vypouštěl koně z ohrady. Inu, zavolali jsme policii. Pachatel sice odhalen nebyl, ale problém přestal. Pak ale nedaleko začal hořet les a přijeli hasiči. Nakonec požár uhasili a evakuace se nekonala, ale to už jsme začali být docela nervózní. A jak se ukázalo, oprávněně. Do hodiny a do dne dorazil hygienik, shlédl kadibudky a korýtko na pitnou vodu a prohlásil, že nám "to celé zavře". Nakonec jsme ho usmlouvali, že k umývárnám i kadibudkám přidáme kýbl s desinfekcí a tábor mohl běžet dál. Uf, snad je to všechno, řekli jsme si. Nebylo. Kamarád vedoucí si polil ruce rozpáleným olejem a už jela sanitka. A aby toho nebylo málo, jedna holčička se rozhodla, že je pes, začala lozit po čtyřech a štěkat. Ze začátku jsme to považovali za dobrou legraci, ale když pokousala tři děti a dva vedoucí, nezbylo než zavolat lékaře. Odvezli si ji do Bohnic. A když pak tábor konečně skončil, byli jsme na psychiatra zralí všichni...

Také máte zkušenosti s tábory - kalamitami? Přivezli jste si někdy z tábora nějaký úraz? Napište nám!

redakce@zena-in.cz

   
28.06.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [2] paviocko [*]

    Na jednom táboru, kde jsem vypomáhala se jedno děcko s něčím vrátilo z místní nemocnice a s rozzářenýma očima sdělovalo ostatním: "on je tam ten samej doktor jako loni". A jiné dítě ne nadarmo dostalo přezdívku Sekáček. V tý nemocnici si asi taky oddechli, když skončily prázdniny :o)))

    superkarma: 0 28.06.2006, 13:10:05

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme