Vztahy

Syndrom prázdného hnízda

Chodím se svým přítelem už skoro 5 let, takže je celkem nasnadě, že uvažujeme o společném soužití poté, co (snad) dokončíme v červnu studium na VŠ. Naše situace, stejně jako situace mnoha našich vrstevníků, není zrovna idylická: šance získat obecní byt v nedohlednu, koupě vlastního bytu taktéž (ačkoli by nějaké peníze i byly, museli bychom si hodně půjčit, ale hypotéku nám asi nikdo nedá, aspoň zatím), na podnájem v ceně kolem 7 000 Kč měsíčně si pravděpodobně nebudeme moci dovolit (a upřímně řečeno se mi ani nechce jen tak bez ničeho nacpat někomu tolik peněz jen tak do hrdla), zatím nemáme ani tu práci.

Můj přítel bydlí ve velkém domě, ve kterém jsou v tuto chvíli 2 velké byty (v přízemí bydlí babička a v prvním patře maminka, přítel a jedna jeho sestra) a je tu možnost (mnohem dostupnější než koupě nového bytu ) postavit na půdě ještě jeden (moc krásný a velký). Bohužel ale dům není jen partnerův, má ho dohromady s dvěma sestrami a maminkou, přibližně na čtvrtiny. A to je kámen úrazu.

Loni jsme přišli s návrhem, že on a já dáme to, co máme (respektive co jsou ochotni dát moji rodiče), dohromady, a postavíme si to podkroví. Všichni byli v zásadě pro (ze strany nejstarší sestry zazněla nějaká ta “ale“). Ovšem jak se dalo tušit, zádrhel nastal, jakmile se začalo hovořit o majetkovém vypořádání, a vyvážená a spravedlivá dohoda byla náhle taktéž v nedohlednu, protože zájmy, jak se ukázalo, máme poněkud protichůdné a nedokážeme se shodnout na tom, co je to spravedlivé řešení.

Upřímně řečeno, nám se zdály veškeré návrhy jako výdrb nás dvou a snaha obohatit se na něčem, o co se nijak nezasloužili, ostatním to asi přišlo podobně, navíc v podtextu toho všeho bylo i to, že by nám to nakonec ani nemuselo být dovoleno.

To, co se pak strhlo, jak to všechno narušilo vzájemné vztahy, zejména mezi mnou s nejstarší sestrou (nazvěme ji pracovně třeba Andulka), to bylo něco takového, co jsem si nepředstavovala ani v těch nejhorších snech. Ačkoli jsem se snažila situaci nějak zachránit, výsledek byl přesně opačný, než jsem zamýšlela. Raději to ani nebudu popisovat, na vině byli asi všichni, včetně mě, ovšem nemohu se ubránit pocitu, že černou ovcí je v tomto případě právě Andulka. Ačkoli už přes tři roky žije v zahraničí, kam se i provdala, a nemyslím, že by tam nějak strádala (rozhodně má kde bydlet), domov chce mít pořád tady a samozřejmě by si to všechno představovala tak, že se to tu „zakonzervuje“ v té podobě, jak si to pamatovala z doby svého dětství. Nejenom z hlediska podoby, ale i lidí v domě, čili já a partner druhé sestry jsme tam jaksi rušivý element.

Nadále tu chce mít svůj pokoj se svými věcmi, chce o každé maličkosti rozhodovat, neustále nás poučuje o tom, jak bychom se měli chovat a co bychom měli dělat. Když přijede, nechová se vůbec s jakousi skromností, ale prostě jako ten, komu to tam patří a koho by všichni teď měli poslouchat. Přitom kvůli své prakticky celoroční nepřítomností je dost často pěkně mimo mísu.

Její práva jí nikdo samozřejmě nebere, ale faktické užívání je přeci jen v tuto chvíli o něco důležitější. Chápu i její pocity, že asi nechce, aby se tu s ní přestalo počítat a někdo ji nevyšachoval. Ale stylem, jakým si to vynucuje, vzbuzuje v ostatních jen nevoli vůči své osobě. Přitom Andulka nemá příliš úctu a ocenění pro práci druhých (zejména tedy tu moji) a sama toho pro dům moc nedělá. Je si velmi dobře vědoma práv, která jí z vlastnictví plynou, povinností však už méně.

Myslím taky, že začala tušit, že mě a partnerovi jde hlavně o to, bydlet spolu, takže si asi myslí, že přistoupíme na jakékoli, byť i pro nás nevýhodné řešení. Jak to ale souvisí s článkem o opuštění rodinného hnízda? Samozřejmě, že všichni počítali, že v domě zůstane můj přítel jako jediný chlap (otec umřel) a asi to má něco do sebe. A já bych ho pochopitelně dle jejich soudu měla následovat. Byla jsem i ochotná jít do toho podkroví (od čehož jsem na základě „úžasně výhodných“ nabídek nejstarší sestry raději upustila) nebo prozatímně bydlet s jeho maminkou v jednom z bytů, ale nejstarší sestra z toho asi nadšená nebude a já taky ne, protože na její komandování (byť třeba jen dvakrát ročně) nejsem zvědavá.

Nejde jen o byt, ve kterém se eventuálně člověk zavře a nevystrčí nos (ptám se však, kdo to má zapotřebí?), ale také o společné prostory, zahradu, domácí zvířata a další věci… Ačkoli budoucí tchýně není vysloveně špatná, na straně druhé mi v lecčems nesedí. Jak se ukázalo při sporech ohledně podkroví, je jako matka slabá (nechce sice nikomu stranit, ale de fakto je svým postojem vůči všem), na straně druhé je strašně tvrdohlavá a prosazuje svou. Domluva je s ní v mnoha ohledech problematická, takže si společné soužití moc představit nedovedu. A můj partner asi taky ne. Jestliže se rozhodneme tam bydlet, pravděpodobně je to nejkratší a nejrychlejší cesta, jak si totálně rozbít to, co z těch vzájemných vztahů ještě zbylo.

Na druhou stranu jestliže odejdeme, mám obavu, že pak zase budeme ti špatní (adresně ovšem spíše já), protože maminku necháme úplně samotnou v celém velkém domě a ještě s babičkou a psem na krku. Nakonec to stejně budeme my, kteří budou muset pomoci, protože budeme přece nejblíže. Nechci ze sebe dělat chudáčka, věřím, že se to časem srovná a možná se i nějaké to řešení naskytne, ale plyne z toho asi toto: v současné době velmi opatrně zvažujeme, jak se rozhodnout. Ačkoli se nám v partnerově domě líbí, máme strach, že by společné soužití s tchýní pro náš vztah nebylo dobré. O švagrových a švagrech ani nehovořím.

Ačkoli i druhá sestra se bude stěhovat mimo město, není vyloučeno, že se jednou některá nevrátí a nebude prosazovat svoje „vlastnická práva“, případně ještě budeme muset stejně platit Andulce nájem za to, že nás to tam milostivě „nechá užívat“.

   
27.01.2007 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [6] Véronique [*]

    Něco podobného jsem prožívala, akorát s tím rozdílem, že my jsme si s přítelem našli svůj byt. Nájem sice není levná záležitost, ale jsme ve svém a nikdo nám neporoučí a neradí, atd. Ale rozhodně kdokoliv kdo se dostane do "mlýnských kamenů" v rodině svého přítele to nemá lehké....

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:56:08
  2. avatar
    [5] Lenika [*]

    kosmokosmo: přesně tak

    superkarma: 0 28.01.2007, 21:39:42
  3. [4] Luminar001 [*]

    s přítelem na tom sme obdobně. Jeho prarodiče mají dvougenerační dům, kde je volné celé jedno patro (velké 3+1) už asi 10 let. Nicméně na naši otázku, zda bychom tam mohli dočasně bydlet, sme si vyslechli milion důvodů proč to nejde, a to prosím ze strany celé přítelovi rodiny (včetně jeho rodičů a tety). Mj. babička v "druhé"kuchyni smaží ve friťáku, aby jí to nesmrdělo v její kuchyni a kde by to pak asi smažila že?
    celá jeho rodina si závidí vzájemně i nos mezi očima, takže se tam bydlet ani nijak nehrnu, letos dostuduju a raděj budem
    splácet hypotéku. Moje bábi mi věnuje svoje stavební spoření a máti taktéž, takže jakýs takýs základ je

    superkarma: 0 28.01.2007, 21:37:04
  4. avatar
    [3] kosmokosmo [*]


    ma vubec smysl nejak reagovat, kdyz je clanek z archivu?..treba dneska uz maj vlastni dum v Jirkove nebo zijou v Oregonu

    superkarma: 0 28.01.2007, 19:30:00
  5. avatar
    [2] Kadla [*]

    Gerda: Přesně, naprostý souhlas. Najděte si práci, to, co ti rodiče dají, dejte jako základ pro hypotéku a kupte si vlastní bydlení. Tam byste měli jen problémy, nic dobrého z toho nekouká.

    superkarma: 0 17.01.2007, 10:18:16
  6. avatar
    [1] gerda [*]

    Vidím to tak, že když jste vydrželi tak dlouho, počkejte ještě chvilku, než dostudujete a budete mít práci. Z toho, co popisuješ, se mi jeví barák spíš jako břemeno a máš právo nechtít tam bydlit - co až byste měli kupu dětí, co pak? Po škole určitě získáte dobře placenou práce, bude i na tu hypotéku. Na rodinu sice můžete brát ohledy, ale ne zas takové, abyste jí obětovali svůj život, který začínáte. Byla by škoda nechat si pokazit začátek společného života tahanicemi o mamon. Není nad samostatnost bez jakýchkoliv závazků. Ke tchyni můžete vždycky na návštěvu zajít, zajet a nabídnout ruce k práci.

    superkarma: 0 17.01.2007, 10:10:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme