Dům a byt

Syndrom nemocných budov může ohrozit vaše zdraví!

Průměrný člověk tráví 80 až 95 % času v interiéru budov, ať už jde o byt, kde žije, školu nebo práci. Život ve vnitřních prostorech může mít na život a zdraví člověka mnoho negativních aspektů. Budovy jsou postavené s úmyslem poskytovat relativně bezpečné a komfortní prostředí pro práci a bydlení, v mnohých případech je ale tento cíl nedosažitelný. Mnoho lidí cítí příznaky onemocnění. Suchost v ústech, ucpaný nos, suché oči, pocit sevřeného hrdla a nervozita bez zjevné příčiny jsou každodenní realitou mnohých z nás. Tyto zdravotní problémy vzniklé v souvislosti s pobytem v budově se ztrácí v momentě, kdy interiér opustíme. Vědci tyto příznaky nazvali Syndrom nemocných budov – Sick Building Syndrom nebo SBS. Co způsobuje tento fenomén a jak si s ním poradit?

Seznamte se! Syndrom nemocných budov

Savo

Pojem Syndrom nemocných budov byl odsouhlasen Světovou zdravotnickou organizací v roce 1982. Před oficiálním schválením názvu tohoto fenoménu se mu říkalo „bytová/domová nemoc“, „syndrom nemocných pracovišť“, „syndrom neprodyšných budov“ či syndrom „úřednických očí.“

Syndrom nemocných budov se projevuje zdravotnými symptomy. Mezi nejčastější řadíme:

  • Podráždění, pálení, slzení očí
  • Podrážděný nebo ucpaný nos
  • Krvácení z nosu, svědění v nose
  • Sucho, škrábání nebo bolest v krku
  • Podráždění horních dýchacích cest
  • Problémy při polykání
  • Suchá, podrážděná, svědivá pokožka, někdy s vyrážkami
  • Bolest hlavy, únava, podrážděnost a poruchy koncentrace

Často se stává, že si „postižený“ člověk stěžuje na vícero symptomů současně. Symptomy jsou často provázeny pocitem nadměrného hluku, nedostatečného osvětlení, nedostatku vzduchu a jeho vlhkosti.

Vzduchotechnika jako nepřítel zdraví

Ve snaze ušetřit náklady na topení lidé hromadně zateplují své domovy. Z izolace jim nechávají šít teplý kabát a mění stará okna za nová. Bohužel si neuvědomují, že spolu s tím by měli myslet i na svoje zdraví. Moderní výplně otvorů nejenže zamezují úniku tepla, ale jsou taktéž neprodyšné. Neumožňují dostatečnou výměnu vzduchu v interiéru. Pokud pravidelně nevětráme, můžeme si tím způsobit nepříjemné zdravotní problémy. Většina nových budov už bývá vybavena klimatizací zabezpečující větrání, teplo i vlhkost vzduchu. I když klimatizace působí zejména v letních měsících jako záchrana, pro někoho může být ale zdrojem velkých problémů.

Nejde jen o to, že vám může foukat studený vzduch rovnou na záda a způsobit tak nachlazení. V klimatizaci se množí prach, bakterie a nečistoty, které klimatizace víří a následně je dýcháme. Díky nečistotám a teplu v potrubích se může objevit „legionářská nemoc“ – infekční onemocnění, které způsobuje bakterie legionella a projevuje se zánětem dýchacích cest až zápalem plic. Je nebezpečná zejména pro lidi s oslabenou imunitou. Proto hygienici sledují její výskyt zejména v nemocnicích. Legionella žije i ve vodě, ale nakazit člověka může jen před dýchací cesty.

Ventilace

Funkcí ventilace je zabezpečení optimální výměny vzduchu ve vnitřních prostorách budov, a také optimalizace teploty a vlhkosti vzduchu. Nedostatky ventilačního systému jsou pravděpodobně častou příčinou syndromu nemocných budov. Nejčastějším problémem je, že je systém nesprávně nastavený a vytváří nerovnováhu mezi jednotlivými místnostmi v budově či může mít za následek, že nečistoty jsou v některých místnostech roznášené nebo nedostatečně odstraňované. Nevyhovující kvalita ovzduší může být příčinou poškození zdraví. Tento problém se netýká pouze administrativních budov, ale i promyšlených objektů či dokonce vysokopodlažních novostaveb, ve kterých mnoho z nás bydlí.

Plísně mohou ohrozit váš život!

Plísním nejvíc vyhovuje vlhkost vzduchu 80 – 100 %, ale existují i druhy, kterým stačí vlhkost okolo 65  %. Ideální teplotou je pro ně 18 – 28 °C. Každý člověk vyprodukuje během dne vodní páru, která potom může kondenzovat a poškozovat stěny a dřevěný nábytek, ale hlavně kvůli ní roste vlhkost a umožňuje tak vznik plísní. Ideální vlhkost Savov obytných prostorách je okolo 55 %. Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde mají dostatek vlhkosti a velmi snadno se dokáží množit. V přírodě se jim nejlépe daří při teplotě okolo 25 °C, ale dokáží růst a množit se i při teplotě pod 10 °C. Mnohé z nich zvládají i teploty mírně nad bodem mrazu. Výskyt plísní v domácnosti není jen estetickým problémem, ale přemnožené mikroorganismy v různých částech příbytku mohou mít negativní vliv na zdravotní stav osob žijících v domácnosti.

Plísně mohou způsobovat celou řadu zdravotních problémů. Déletrvající spolužití s plísněmi může mít na svědomí rýmu, pálení očí, kašel, problémy a s dýcháním nebo astma. Zároveň hrají významnou roli při vzniku různých alergií. Další problémy popisuje alergoložka MUDr. Eva Kovaříková: „Přetrvávající zdravotní komplikace mohou způsobit problémy i atopikům, u kterých mohou plísně vyvolat některou z alergických reakcí, například alergickou rýmu, záněty spojivek, astma, atopický ekzém či alergickou vyrážku. Alergická rýma se projevuje otokem nosní sliznice, vodnatou sekrecí z nosu, kýcháním, svrběním a pálením nosu. Často jsou zasažené i oči, které také otékají, pálí a svrbí. Typickým příznakem alergické vyrážky je výsev na kůži, který někdy přetrvává delší dobu nebo se objevuje opakovaně a nepříjemně svědí. Postižené může být celé tělo nebo jen některé jeho části.“

 

Mykotoxiny produkované některými druhy plísní mají dokonce karcinogenní účinky. „Dnes se zdůrazňuje, že v prostorách, kde se pohybujeme, by měla být během topného období dostatečná vlhkost vzduchu (50 – 70 %), na druhé straně plísně jsou obzvlášť nebezpečné i pro lidi s narušenou imunitou, chronickými onemocněními, pro alergiky, kojence, děti či těhotné ženy. Prevencí by mělo být pravidelné větrání místností. Větrat by se mělo jedenkrát za dvě hodiny a při vaření ještě častěji, krátce a intenzivně,“ upozorňuje Tereza Jehličková, technická specialistka značky Savo. V prostorách, kde dochází k plesnivění stěn, je zapotřebí hledat způsoby ochrany před nežádoucí přítomností a množením se mikroskopických vláknitých hub. V obytném prostředí je kritický i nedostatek kyslíku a díky rostoucí vlhkosti je to ideálním místem na vznik plísní.

Více na www.savo.eu.

   
11.01.2017 - Dům a byt - autor: Komerční článek

Komentáře:

  1. [3] bobani [*]

    a je to tu opět

    superkarma: 0 11.01.2017, 10:15:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme